Zejména o tom, aby se na jižní Moravě a v Čechách, kde jsou příhodné podmínky pro vinařství, mohl tento obor dále rozvíjet a aby se ve „vinařských vesnicích" zaměstnávali lidé, což přinese i rozvoj ekonomického života. Réva vinná je totiž jedinou plodinou na jižní Moravě, která v suchých oblastech přináší ekonomický efekt.

To vše ale není možné bez férového podnikatelského prostředí, které je v současném období devastováno černým trhem a pančovanými víny. Proto si musíme položit následující otázky. Co je pro nás důležitější – rozvoj v zemědělských oblastech, kde je možno pěstovat révu vinnou, anebo byznys někoho, kdo „zaplavuje" republiku sudovými víny ze zahraničí? Co je skutečným přínosem pro náš stát a pro naše národní hospodářství?

Zavedení férového podnikatelské prostředí přinese především eliminaci falšování vína (nyní je až 38 % vzorků vín vadných). Jen pro představu: jedno procento falšovaných vín představuje 2 milióny litrů na trhu. Vezmeme-li jeden litr na člověka, tak se jedná o 2 milióny podvedených zákazníků, což je číslo dle mého názoru katastrofální.

Pokud se týká falšování vín, někdy považujeme za vzor Rakousko nebo Německo, hovoříme o disciplíně v rámci demokracie apod. Nejde však o samovolný proces. V některých případech je falšování vín v SRN „oceněno" sazbou až pět let vězení, v Rakousku dvěma až třemi roky. A co v ČR? Zde se neděje nic. Dotyční dále podnikají, účastní se demonstrací proti zákonu, který by chtěl těmto praktikám zabránit. Rozbory potravinářské inspekce například uvádějí, že některé firmy byly přichyceny při falšování vín 22krát. V případě jednoho vinařství z mého okresu bylo dokonce čtyřikrát zjištěno 85 % vody ve víně, přidávání glykolu apod. Toto všechno nesporně devastuje práci moravských a českých vinařů.