Vážený pane předsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové,

sto let je v moderním světě velmi dlouhá doba a od roku 1918 se změnilo opravdu mnoho. Za to století jsme zažili dvě totality, náš stát se proměňoval, jak vzniká velikostí území, tak režimu, ale něco však ty změny přežilo a tím něčím je ideál demokracie. Pokud si tedy máme něco skutečně připomínat z odkazu 28. října 1918, pak je to na prvním městě víra v demokracii. Víra v to, že správa této země patří do rukou lidu, víra, že politické instituce demokracie jsou nadřazeny osobním a partikulárním zájmům, víra v ústavnost, vládu práva a spravedlnost. Víra v solidaritu společenství, víra, že stát má měřit každému stejným metrem bez ohledu na jeho pohlaví, rasu, náboženství či názory.

Demokratický ideál, ve který Tomáš Garrigue Masaryk a další zakladatelé našeho státu věřili, pro který pracovali a pro který mnozí naši lidé umírali, je tím, co skutečně tvoří náš stát. Kdyby lidé v tento ideál nevěřili, nebylo by legionářů, nebylo by odbojářů a nebylo by ani dnešních bojovníků na zahraničních misích.