Hejtman Červíček: U opravy památek je realizace mnohdy náročná a nákladná

20.06.2023 7:17 | Tisková zpráva

Královéhradecký kraj ocenil osoby a obce za obnovu památek v regionu. Cenu Hereditas obligat získali majitelé zámku v Hořiněvsi, městys Pecka za obnovu Mariánského sloupu, obec Semechnice za opravu tamní kaple Panny Marie Bolestné a Jan Slavík za popularizaci památkové péče.

Hejtman Červíček: U opravy památek je realizace mnohdy náročná a nákladná
Foto: ODS
Popisek: Martin Červíček

„Touto cenou chceme ocenit všechny občany a obce, kteří v sobě našli vůli a odhodlání, aby svůj záměr dotáhli do konce. U opravy památek je realizace mnohdy náročná a také nákladná a ne každý ji úspěšně zakončí. Díky jejich úsilí můžeme žít v krásném kraji plném rozmanité architektury. V neposlední řadě taky patří poděkování architektu Janu Slavíkovi, který přes 60 let pomáhá zachraňovat památky v celém regionu. Bez jeho dlouholeté práce a úsilí by mnohé památky třeba na Broumovsku prostě zmizely a dnes by tento region při úsilí o zisk titulu Evropské hlavní město kultury 2028 byl výrazně chudší,“ řekl hejtman Martin Červíček.

Královéhradecký kraj vyhlásil cenu památkové péče letos potřetí. V letošním ročníku změnil její název na Hereditas obligat (česky: Dědictví zavazuje). Jejím prostřednictvím chce kraj ještě více upozornit a zviditelnit výjimečné příběhy lidí, kteří se do záchrany často zapomenutých nebo zanedbaných památek nezištně pouštějí.

„Cenu za obnovu památek v našem kraji jsme v letošním ročníku zjednodušili a přejmenovali, abychom lépe vyjádřili naši snahu zachovat architektonické dědictví. Chceme podpořit, ocenit a také propagovat úsilí i zápal těch, kteří se pustili do záchrany památek v našem kraji. Opět jsme se díky nominacím setkali s úžasnými příběhy lidí, institucí i obcí, kterým není lhostejné jejich okolí a rozhodli se pro změnu. Děkuji všem nominovaným do letošního ročníku za jejich práci, která je obdivuhodná, a gratuluji vítězům,“ uvedla náměstkyně pro kulturu Martina Berdychová.

Cenu Hereditas obligat mohou lidé či organizace získat ve čtyřech kategoriích:

  1. stavební obnova chráněné stavby (prohlášené památky)
  2. restaurování movité či nemovité památky
  3. záchrana neprohlášené památky
  4. popularizace památkové péče

Vítěz v každé kategorii obdržel 50 tisíc korun.

Anketa

Jste pro přijetí Istanbulské úmluvy?

1%
98%
hlasovalo: 21466 lidí

V kategorii Stavební obnova chráněné stavby byla oceněna Markéta Slaninová za opravu střechy zámku v Hořiněvsi.
Původní středověká tvrz byla na konci 16. století přestavěna na renesanční zámek a dnešní podoba z 1. poloviny 18. století je připisována architektu Janu Blažeji Santinimu. Chátrající stavbu koupili v roce 2018 manželé Slaninovi a od té doby tuto opomíjenou kulturní památku postupně rekonstruují. Během čtyř let se jim podařilo opravit celou střechu zámku včetně krovů a obnovit také původní způsob prosvětlení půdních prostor v podobě skleněných střešních tašek.
„S manželem vlastníme zámek Hořiněves. Je to něco neuvěřitelného. Zámek nebyl udržovaný a hledal svého – budu říkat – blázna, někoho nadšeného. Tak jsme se do něj zamilovali. Především já a mám hodného manžela, který mi to dovolil,“ sdělila majitelka zámku Markéta Slaninová.

Za obnovu sloupu se sochou Panny Marie a sochami světců získal městys Pecka cenu Hereditas obligat v kategorii Restaurování prohlášené památky.
Mariánský sloup se sochou Panny Marie s Ježíškem spolu s osmi sochami světců představuje významnou architektonickou dominantu náměstí městysu Pecka. Tuto monumentální sochařskou práci vytvořil v roce 1720 sochař František Petrš. V roce 2022 byla završena obnova celého díla restaurováním balustrádového ohrazení, schodiště a podlahy kolem sloupu. Tyto renovace spolu s revitalizací zeleně okolo sloupu přinesly nový život tomuto uměleckému dílu.
„Jsem rodačka z Pecky a městečko mám moc ráda a snažím se, aby nám vzkvétalo a aby se nám tady všem dobře žilo. Tato kulturní památka tvoří dominantu a už jako malá holka jsem každodenně okolo ní chodila s kamarádkami a braly jsme to jako nedílnou součást městečka,“ podotkla starostka městysu Pecka Hana Štěrbová.

V kategorii Záchrana neprohlášené památky ocenil kraj obec Semechnice za opravu kaple Panny Marie Bolestné.
Tato stavba tvoří dominantu obce už od roku 1892. Kaple vznikla díky finančním a materiálním příspěvkům místních obyvatel, a i v dalších letech ji místní usedlíci udržovali. Jednoduchá stavba zakončená v průčelí pseudorenesančním volutovým štítem skrývá v interiéru oltář s vyobrazením Bolestné Panny Marie pod křížem. V minulém roce obec uskutečnila kompletní obnovu kaple, včetně jejího interiéru. Odborníci opravili staré harmonium, které bylo dříve mimo provoz. Každoroční posvícení, konané první zářijový týden, dokazuje pevné spojení místních obyvatel s touto malebnou stavbou.
„Kaple prošla poměrně rozsáhlou rekonstrukcí, na kterou jsme pyšní. O práci se zasloužil bývalý pan starosta. V loňském roce jsme slavili 130 let od vysvěcení kaple a došlo znovu k požehnání a posvěcení. Pro mě je kaplička už od útlého dětství opravdu důležitá semechnická dominanta,“ řekla k místní kapli starostka obce Michaela Vaňková.

Ocenění za popularizaci památkové péče získal Jan Slavík.
Jan Slavík se po celý svůj profesní život věnoval obnově historických objektů v Královéhradeckém kraji. Zvlášť blízká mu byla v minulosti významná a později zcela opomíjená krajina Broumovského výběžku. Svou pozornost ale věnoval i dalším architektonickým a historickým skvostům našeho regionu. Díky jeho neúnavné a obětavé práci byla zachráněna řada významných památek, často i téměř v poslední chvíli. Svou celoživotní činností tak pan Slavík nesporně přispěl a v rámci možností i nadále přispívá k oživení a ochraně kulturního dědictví a jeho zachování pro další generace.
„Miluju zdejší kraj. Architektonickou službu jsem věnoval Trutnovsku, Náchodsku, Broumovsku a Orlickým horám, je to moje srdeční oblast,“ shrnul Jan Slavík.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Mašek (ANO): Situace kolem svobody slova je obzvlášť komplikovaná

14:04 Mašek (ANO): Situace kolem svobody slova je obzvlášť komplikovaná

Komentář na svém veřejném facebookovém profilu k svobodě slova v Evropské unii