Jiné státy v roce 2012 vynaložily ze svého HDP - Čína - 2,0 % (143 až 166 mld.), Velká Británie 2,7 %, Francie 2,3 %, Rusko 3,9 %, Japonsko 1,0 %, Německo 1,3 % HDP. Jedná-li se o celkové světové výdaje z let 2012 - USA vynaloží kolem 41 % (682 až 711 mld.), Čína 8 %, VB - 3,6 %, Francie - 3,6 %, Japonsko - 3,7% Německo - 2,7 % světových výdajů na armádu.

Zatímco celkové náklady na zbrojení byly v roce 2010 kolem 1.600 miliard, tak v případě Spojených státu se jednalo o výdaje ve výši 687 miliard dolarů. V plánovaném rozpočtu na rok 2012 dokonce USA vydala na „bezpečnost a obranu“ 1,2 bilionu dolarů (rozpočet Pentagonu - 558 mld., operace v Iráku a Afghánistánu - 118 mld. = 676 mld.). V těchto výdajích dokonce nejsou ani započteny žádné pozemní nebo vesmírné operace NASA.

Dalších 19,3 mld. na udržování a zabezpečování jaderných zbraní, 53,1 mld. za zpravodajské služby (CIA, NSA, NIP, MIP), programy pro veterány 129,3 mld., důchody vojenských i civilních zaměstnanců armády a obrany - 68,5 mld., splátky dluhů spojenými s útratami Pentagonu - 185 mld. dolarů, aj. Celkově tedy každý Američan přispěje v průměru 4 tisíci dolarů.

Existuje také teorie, že peníze potřebné k vymýcení hladu jsou odhadovány na 30 miliard dolarů ročně. Zhruba tolik se totiž na světě vydá na zbrojení za 8 dní. Jiná teze uvádí, že svět utratil v roce 2012 kolem 1.735 miliard za války. Stačilo by přibližně 135 miliard dolarů na úplné vymýcení chudoby. Ačkoliv USA a státy Západní Evropy mohou vynakládat na války a armádu značné výdaje, tak doprava přebytečných potravin, respektive budování infrastruktury a pracovních míst v Africe pro státy NATO či OSN představuje značný logistický a finanční problém.