Janeček (ČSSD): Jak se léčí ve Vietnamu – zápisky z cesty české delegace

30.11.2013 15:30

Asijské zdravotnictví. To už dávno nejsou jen metody tradičního léčitelství, o které je mimochodem v západní Evropě stále větší zájem. Zdravotnictví na dálném východě - a ve Vietnamu zvlášť, to je prudce se rozvíjející systém služeb, který však stále má své slabiny a zátěže z minula.

Janeček (ČSSD): Jak se léčí ve Vietnamu – zápisky z cesty české delegace
Foto: senat.cz
Popisek: Senátor za ČSSD Miloš Janeček
reklama

Systém zdravotní péče

Na zdravotnictví vyčleňuje Vietnam ročně jen 4% z HDP, což se odráží na nižší úrovni zdravotní péče ve srovnání s evropskými zeměmi. Zatím dostatečná není ani primární péče. Ve větších obcích jsou sice vytvořeny jakési polikliniky, neslouží v nich však mnohde ani 10 lékařů, což je nedostatečné.

Příliš dobře nefunguje ani záchranná služba. U komplikovanějších případů, které nemůže vyřešit lékař na poliklinice, jsou pacienti odesíláni do nemocnic. Ale často je musí dopravovat sama rodina, což je vzhledem k dopravní infrastruktuře problém; navíc kapacita nemocnic je nedostatečná. Na neakutní ošetření čekají pacienti přímo v nemocnicích i několik dní.

Zdrojem financí pro zdravotnictví je zdravotní pojištění. Příslušný zákon byl přijat teprve před 4 roky. Zdravotní pojištění není povinné, má jej zhruba 70% populace, kteří si odkládají 4,5 % ze mzdy. Povinné je pro státní zaměstnance. Zdravotní pojišťovna je jediná, má charakter neziskové organizace.

Péče o zdravotně postižené

Vietnam má samostatný zákon upravující pomoc lidem se zdravotním handicapem. Snahou je umožnit lidem se zdravotním postižením co nejdříve alespoň částečný návrat do normálního života. Největším problémem je dosažitelnost služeb, včetně zdravotního ošetření. Síť hromadné dopravy je velmi řídká, pořízení automobilu velmi nákladné, což je důsledkem enormně vysoké ceny v podobě mimořádných daní na automobily.

Častou příčinou celoživotních obtíží je postižení motorického aparátu. Přitom právě ortopedie zde patří k zatím málo rozvinutým oborům. Proto se její podpora stala součástí vládního zdravotního plánu.  V současnosti je vytvořeno celkem šest center pro ortopedii a rehabilitaci ve velkých městech, ale nejsou zatím dobře vybavená a není ani dostatek specialistů.

Vietnamu je třeba zlepšit i obecné povědomí o možnostech pomoci zdravotně postiženým. Často ani lidé nevědí, kde jsou odborná pracoviště, na která se mohou obrátit. V některých oborech, jako péče o děti s duševními poruchami nebo speciální rehabilitační postupy, by naši odborníci mohli poskytnout zaškolení vietnamským zdravotnickým pracovníkům.

Mimo to v zemi žije přibližně 8 milionů lidí, kteří byli postiženi válkou před 40 lety. Podporu dostává pouze osmina z nich.

Důchody a penzijní pojištění

V 90 mil. populaci se obtížně hledá dostatek financí pro péči o seniory. Pokud jsou důchodci bez příjmů, na sociální dávky mají nárok až po dosažení věku 80 let; do té doby se o ně musí postarat rodina. Tyto případy jsou mnohem častější na venkově než ve městech. Stále ještě existuje sounáležitost rodin, dodržuje se nepsaná zvyklost, že o rodiče se v důchodovém věku stará nejstarší syn. Tato tradice je natolik silná, že je například rodičě, kteří mají dvě dcery, plánují narození dalšího dítěte. Přitom porodnost je státem regulována, už narození třetího dítěte je ve Vietnamu penalizováno.

Penzijní pojištění není plošné, má ho jen 10% občanů. Pojistné je poměrně nízké, což ale na druhou stranu znamená nízké penze. Hranice pro nástup do důchodu pro ženy 55 let a pro muže 60 let. Poté už musí uvolnit zaměstnání mladším. Když se poslanci od našich senátorů dověděli, jaký je u nás důchodový věk a že se stále zvyšuje, připadalo jim to nepřijatelné.  Takovýto postoj je samozřejmě ovlivněn zvyklostmi a tradičními mezigeneračními vazbami a povinnostmi.

Návštěva nemocnice Nam Dinh

Ačkoli nemocnice patří ke špičkám v zemi, na první pohled byl patrný nedostatek ve vybavení. Na novorozeneckém JIP byl jen jeden inkubátor, ostatní novorozenci byli pouze zabaleni do teplých dek a u stropu byly umístěny elektrické teplomety. Slíbená pomoc z České republiky - dodání dalšího inkubátoru -  bude tedy výrazným zlepšením.

Hygienická úroveň obecně, ale i ve zdravotnických zařízeních, je zcela jiná než jakou známe z domova. Chodby v nemocnici nejsou zrovna sterilní. Z hlediska naší kultury je nezvyklé i chování k pacientům. Například ochranka při procházení delegace odsouvala nohou pacienty ležící na chodbě, kde přitom na přijetí čekali i několik dní. Jiný obraz se nám naskytl, když jsme navštívili nově budovanou soukromou embryologickou laboratoř a kliniku pro umělé oplodnění a taktéž nově budované zdravotnické zařízení. Razanci, kterou vietnamská ekonomika chytila v posledních letech, tady bylo v pozitivním slova smyslu opravdu vidět.

Jak jsme byli na druhou stranu ale ujišťováni samotnými zástupci politického a společenského života, i ve vietnamském zdravotnictví existuje korupce a získávání výhod za úplatky prý není výjimkou. Ale liší se tím tato sympatická země v tomto ohledu nějak od nás?

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: ČSSD
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Fišerová (Piráti): Na vlastní kůži jsem zažila, jak je byrokratický šiml odolný

22:26 Fišerová (Piráti): Na vlastní kůži jsem zažila, jak je byrokratický šiml odolný

Komentář na facebookovém profilu k volbám do zastupitelstva Zlínského kraje