V souvislosti s volbami na Slovensku jsem se opět zamýšlel nad otázkou, kdo koho volí a proč? Již jednou jsem si takovou otázku kladl, a to v souvislosti s našimi prezidentskými volbami v roce 2017 a 2023, u kterých jsou jen dvě možnosti volby buď a nebo, ale i parlamentními volbami v roce 2021. Tehdy jsem za skupinou lidí, volící Schwarzenberga či Drahoše, viděl přežívající a dožívající historické a majetkové kořeny části společnosti, profit v podnikatelských kruzích, viz volba v Praze, pašalictví ve stranách a liberální myšlení pražské kavárny, což platí dodnes. Myslím, že se tehdy ještě tak moc ve volbách neprojevila generační otázka, tak jak se to stalo v parlamentních volbách 2021 a prezidentských volbách 2023. Mou kardinální otázkou proto i dnes je: Proč mladí volí tak, jak volí, tj. rozdílně od starší generace?

Proč u nás mladá generace volila Piráty? A nyní na Slovensku Progresívní Slovensko? Proč je snaha Pirátů a STAN legalizovat korespondenční volbu? Proč byla snaha části slovenských stran o „dovoz“ svých studentů z Čech? Jaké byly a jsou lákadla a pohnutky mladých k volbě té které strany? atd. Zajímavý je z tohoto hlediska už ten použitý název stran. Progresivní, TOP, Liberální, Demokratický...

Jedním z nich je zaklínadlo svobody s politickým názvem liberální demokracie, a to aniž by lidé, a hlavně mladí lidé věděli, co to dnes prezentuje. Kromě toho, že se i toto slovo obsahově vyvíjelo v čase, je krásnou všeobjímající zástěrkou ke vší té manipulaci s myšlením mladých, a nejen mladých voličů. Podléhají tomu i staří, tak říkajíc múzou nepolíbení, a to jen ve své hlouposti.