Tehdejší prezident Jun Sok-jol v noci ze 3. na 4. prosince 2024 vyhlásil stanné právo a obvinil opoziční strany (jež jeho vlastní stranu o půl roku dříve porazily ve volbách) ze spolupráce se Severní Koreou. Parlament puči zabránil a krátce nato odhlasoval Sok-jolův impeachment.

Ve vedení země se od té doby vystřídali již tři dočasní prezidenti (premiér Han Duck-soo, ministr financí Choi Sang-mok a ministr školství I Ču-ho). Favoritem voleb je lídr opoziční Demokratické strany Koreje I Če-mjong, kterého v minulých volbách bývalý prezident Jun Sok-jol předběhl o méně než jeden procentní hlas. Přestože se na první pohled může zdát, že se nás politická nestabilita v Jižní Koreji příliš netýká, opak je pravdou. Česká republika s touto zemí spolupracuje v celé řadě klíčových odvětví, včetně automobilového průmyslu, výroby polovodičů nebo jaderné energetiky.

Právě jihokorejská společnost KHNP byla loni vybrána jako dodavatel pro dostavbu dvou jaderných bloků v Dukovanech v hodnotě 400 miliard korun. Zvítězila díky nejvýhodnější nabídce z hlediska ceny i technických parametrů a příslibu dodržení plánovaného harmonogramu výstavby. Významným faktorem během rozhodování byl také závazek, že Korejci budou až z 65 % spolupracovat s českými firmami –má se jednat například o společnost Doosan Škoda Power, která by měla dodat turbíny a další vybavení pro turbínový ostrov. V souvislosti s podílem českých společností na výstavbě nových jaderných bloků již došlo k podpisu několika memorand.

I přes politickou nestabilitu v Soulu by projekt neměla ohrozit ani pravděpodobná výhra opozice, jež je vůči jádru dlouhodobě kritická a podporuje především zisk energie z obnovitelných zdrojů. Podpis smlouvy je ale dočasně pozastaven z jiného důvodu–francouzská společnost EDF tvrdí, že KHNP byla během výběrového řízení schopná garantovat nejlepší podmínky pouze díky státní podpoře, a napadla tak výsledek tendru nejen u Krajského soudu v Brně, ale také u Evropské komise.