Předně: volby jsou až za rok, předcházejí jim brzké krajské a senátní volby, které jsou také měřítkem spokojenosti občana. Takže sázet dnes na nějaká, a de facto jakákoli, konkrétní čísla není směrodatné. Ano, lze vytušit trendy, mnohdy dlouholeté, například rostoucí nezájem o lidovce a TOP 09. Nebýt toho, že se pragmaticky slepili v účelový a ideově nesourodý projekt Spolu, nebyla by například Markéta Pekarová jednou z nejvyšších ústavních činitelek a místopředsedou Sněmovny by jistě nebyl Jan Bartošek. Ale to je politika, a v té je možné leccos. Třeba i překračování ústavních zvyklostí a různých jednacích řádů – jen proto mají jednotlivé strany stoosmičky dnes samostatné poslanecké kluby, ačkoli kandidovaly jako dvou- či trojkoalice.

Zásadním nedostatkem tohoto průzkumu je tudíž skutečnost, že se nezabývá zjišťováním toho, jak vysoké preference by měla koalice SPOLU, jejíž kandidatura v podobě z roku 2021 je vysoce pravděpodobná i ve sněmovních volbách v příštím roce.

Důvod, proč se zabývat výsledkem jednoho preferenčního průzkumu, je jinde. Když se podíváme na čísla pod klauzurní 5% čárou, vidíme tam řadu zajímavostí. Tou hlavní je fakt, že tyto průzkumy ignorují realitu. Vzato odleva, KSČM je zde hodnocena individuálně (3,5%), ale z jejího sekretariátu lze slyšet časté úvahy, že i pro domácí prostředí aplikuje projekt Stačilo!, který vynesl tomuto subjektu dva europoslance.

Tam totiž nejde už jen o trik se změnou názvu, ale o skutečnou koalici, kterou – kromě KSČM – tvoří ještě Česká strana národně sociální a ČSSD Jiřího Paroubka a Jany Volfové.

Podobně Přísaha (též 3,5%) avizuje pro příští rok společnou kandidaturu s Motoristy, které Median do svého průzkumu rovněž nezahrnul