Díky tehdejší předsedkyni Stálé komise pro Ústavu a parlamentní procedury JUDr.Jiřině Rippelové měli senátoři před hlasováním k dispozici posudky sedmnácti ústavních právníků, které před zavedením přímé volby varovaly.

Případným zájemcům mohu posudky přeposlat, níže jsem si však dovolil citovat několik názorů z těchto posudků. Následující výňatky z právních analýz zcela přesně popsaly situaci, která v prvním roce s přímo zvoleným prezidentem nastala. Za poznámku ještě stojí skutečnost, že stejní senátní aktivisté, kteří proti odborným názorům prosadili přímou volbu, dnes horují za další změnu Ústavy a omezení pravomocí přímo volené hlavy státu.

Podívejme se, na jaké názory ústavních právníků tehdy senátoři nebrali zřetel:

"… Základní problém spatřuji již ve skutečnosti, že ze strany stoupenců přímé volby prezidenta nezazněl ani jeden silný argument, který by odůvodňoval vhodnost či dokonce nutnost takové ústavní změny. Důvodovou zprávou i dosavadními diskusemi se totiž vinou téměř výhradně názory, že přímou volbu chtějí občané, případně že tento požadavek je obsažen v programovém prohlášení vlády. Z pochopitelných důvodů nicméně tato tvrzení nelze považovat za přesvědčivou argumentaci pro zavedení přímé volby … zavedení přímé volby prezidenta republiky rozhodně nedoporučuji: pozitiva plynoucí z této ústavní změny jsou totiž ve srovnání s negativy zcela marginální." (V.Š.)