Pavel Bělobrádek je jednou z mála mediálně známých osobností, které se nebojí závažnou diagnózu přiznat a otevřeně o ní hovořit. „Jsou věci, které si člověk uvědomí, až když je vysloví nahlas. Třebaže jsem si uvědomoval, že mluvit nahlas právě o roztroušené skleróze může zásadně ovlivnit můj osobní a profesní život, věřím, že je to správná cesta. Cesta, jak nemocným ukázat, aby se nebáli, nepropadali beznaději a sebelítosti. Včasná diagnóza a léčba může významně snížit postup nemoci. To je také hlavním důvodem, proč jsem se rozhodl podpořit Nadační fond IMPULS. Jsem přesvědčen, že společnými silami můžeme pomoci nejen k vyvrácení mýtů o této nemoci, ale i k včasnému rozpoznání jejich příznaků, tím ke zvýšení šance na plnohodnotný život.“

Toto, stále ještě nevyléčitelné neurologické onemocnění postihuje převážně mladé lidi mezi 20 a 40 lety. Bohužel přibývá mnoho pacientů teprve náctiletých. Bez včasné a správné léčby je vysoká pravděpodobnost těžké invalidity během několika let nemoci. Pokud je však nemoc diagnostikována brzy, nejmodernější léčba a rehabilitace jsou nasazeny včas, lze s ní žít bez větších omezení.

„Velice si ceníme spolupráce s panem Bělobrádkem,“ říká Aurin Nedbalová, ředitelka Nadačního fondu IMPULS. „Moderní biologická léčba roztroušené sklerózy je nákladnou záležitostí. NF IMPULS spolupracuje se všemi specializovanými centry v ČR, do kterých je léčba roztroušené sklerózy soustředěna, a tím může garantovat maximální efektivitu vynaložených finančních prostředků spolu se zpětnou kontrolou jejich využití.“

Jedním ze zásadních plánů Nadačního fondu IMPULS je dokončení projektu ReMuS - celostátního registru pacientů s RS. „Je to velmi průlomový projekt,“ vysvětluje Aurin Nedbalová. „Dosud totiž u nás chybělo digitální zpracování a centrální evidence pacientů s RS. Získané údaje  pomohou sledovat skutečný počet pacientů a výskyt onemocnění RS. Registr umožní získat celkový obraz o efektivnosti nákladné léčby RS, přispěje k rozpoznávání rizikových faktorů, bude sloužit  pro výzkum a vývoj nových léků. V neposlední řadě ukáže, že nákladná léčba je přínosem pro společnost v podobě aktivního zapojení pacientů do pracovního života.“