Občané se u nás po druhé světové válce rozhodli pro systém, který byl budován jako sociálně spravedlivá alternativa dravého kapitalismu. Rozhodli
se tak i pro prožitek střetu o existenci s nelidskou mocí fašismu a nacismu. Lidé tehdy doufali v nový začátek, který zabrání opakování starých hrůz a nespravedlivostí. Nezapomínejme proto na dnes opomíjené výročí obětí studentů českých vysokých škol před 75. lety, které vedly k prohlášení 17. listopadu Mezinárodním dnem studentstva.

Tento společenský systém přinesl lidem celou řadu sociálních jistot, přispěl k industrializaci zaostalých oblastí, zvýšila se dostupnost hodnot jako je zdraví, vzdělání a kultura. Postupně se v něm ale projevovaly problémy, střetávaly se tendence emancipace a represe. Postupně narůstala potřeba změn, které by překonaly sílící stagnaci a obnovily živou tvořivou činnost lidí.