Děkuji za slovo. Pane předsedající, vážený pane ministře, dámy a pánové. Dovolte mi, abych obrátil vaši pozornost sice k nevelké, ale velmi významné skupině lidí a abych vás poprosil o podporu usnesení, které si později dovolím načíst.

Když přišla restriktivní opatření, tak se uzavřely nejenom obchodní centra a restaurace, ale uzavřel se také kulturní provoz; divadla, muzea, koncertní síně. Je třeba říct, že Ministerstvo kultury v té době udělalo obdivuhodný kus práce a rychle zasáhlo, podpořilo všechny subjekty, které jsou tak či onak napojeny na veřejné rozpočty, takže chci poděkovat panu ministrovi, že se nemusíme obávat o instituce typu Česká filharmonie nebo Národní divadlo. Ta podpora skutečně fungovala velmi profesionálně a dobře.

Nicméně systémem té podpory, který Ministerstvo kultury nastavilo, propadlo několik subjektů, a to jsou zejména osoby samostatně výdělečně činné, které se živí v kultuře ať už jako hudebníci nebo slovesným či baletním uměním. Ty mohly čerpat podle zákona o kompenzačním bonusu obě dvě bonusová období, pokud to měli jako svoji živnost a neměli žádný další pracovní poměr s tou výjimkou, o které jsme tady hovořili, pokud se ten vedlejší pracovní poměr netýkal pedagogické činnosti, protože každý z nich učí na lidušce těch pár hodin a za to by neměli být trestáni. Takže mohli čerpat kompenzační bonus až do 9. června 2020. 9. června se otevřely restaurace, otevřely obchody a drtivá většina živnostníků mohla začít zase pomalu vydělávat. Nebylo tomu tak však v kultuře.

Kultura zůstala mrtvá, byly zrušeny festivaly, byly zrušena představení. Prostě poptávka najednou nebyla. A ti lidé, kteří jsou OSVČ v živé kultuře, tak vlastně chodí do práce tak, že denně tvrdě trénují, denně tvrdě cvičí, aby si zachovali svoji virtuální kompetenci. Ale za to jim nikdo nic nedá. Oni jsou placeni až za ta představení, která nebyla. Oni mají jenom dvě možnosti. Ujišťuji, že nebojuji o záchranu jejich pracovních míst. To není problém záchrany pracovních míst. To je problém záchrany té naprosto výjimečné kompetence. Jsou to kreativní inteligentní lidé, bez problémů si najdou zaměstnání mimo svůj obor. Ale my přijdeme o to bohatství té jejich virtuosní kompetence, pokud je ponecháme bez podpory. Zákon o kompenzačním bonusu, který jsme schválili a podle kterého mohli čerpat všichni živnostníci v § 5 dává možnost ještě třetího časového období, a to tak, že ten zákon zmocňuje vládu, aby to třetí časové období stanovila pro obory a dny, kdy k takovému omezení došlo. Jsem přesvědčen, že se to přesně týká těch osob samostatně výdělečně činných v živé kultuře. To období je od 9. června do 31. srpna. A pokud vládu požádáme a vláda nám vyhoví, aby svým nařízením toto časové období stanovila pro OSVČ působící v živé kultuře, tak se bavíme o rozpočtovém nákladu v nízkých stamilionech. Nebavíme se o miliardách, bavíme se - odhaduji - zhruba o 200, 250 milionech, víc to není. Ale nesmírně pomůžeme těm lidem, jejichž příjmy se skutečně přes léto pohybovaly většinou hluboko pod minimální mzdou. Byli v podstatě bez příjmů. To je problém jeden, tedy problém těch osob samostatně výdělečně činných v živé kultuře.