Vážená paní předsedající, vážené dámy, vážení pánové, bylo tady řečeno, že dneska nás tady čeká smršť ženských faktických připomínek, tak já připojím kousek toho mužského pohledu.

Jsem otec čtyř dětí v poměrně velkém rozpětí dvou až sedmnácti let, takže si dovoluji tvrdit, že mám poměrně velkou zkušenost s předškolními zařízeními různého typu a také různé kvality. Já si myslím, že ta diskuse, která je tady vedena k tomuto novému zákonu, k této nové možnosti v předškolní výchově, by se neměla zvrtnout v to, že se tady budeme vzájemně strašit.

Já navážu na kolegyni, prostřednictvím paní předsedající, Adamovou, která to tady jasně řekla. My tady nepřicházíme bourat mateřské školky. My přicházíme s nějakou novou možností s rozšířením nabídky předškolních zařízení. A jestliže se tady budeme strašit tím, že ty děti tam budou mít špatné vzdělávání, že je tam budeme zanedbávat, pokud se týká jejich stravování, tak to se dostáváme na úplně špatnou cestu. Toto ten návrh zákona neříká.

A nepodceňujme ani to, co je možná úplně nejdůležitější, a to je vliv rodiny. Jestliže budeme mít špatnou výchovu v rodinách, tak nám sebelepší předškolní zařízení toto nenahradí. Děkuji vám za pozornost. (Potlesk poslanců hnutí Úsvit.)