Vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, vážené kolegyně, vážení kolegové, proč tu teď stojím?

Je úplně jasné, že to, o čem dnes máme rozhodovat, rozhodně není nějaká rutinní transpoziční novela. Tím, co jste do ní nanosili – a zejména vy (Pokyne rukou k ministryni Aleně Schillerové.) jako ministryně financí – se z toho stalo obrovské téma a útok na odpovědné hospodaření České republiky a říkám to s veškerou vážností.

Já jsem poslouchal pozorně to ranní vystoupení. Bylo pozoruhodné, že z vysvětlování věcných argumentů se stala, podle pravidla nejlepší obrana je útok, tak se vlastně stalo nálepkování. Útok nejenom na předchozí vládu, předchozího ministra financí, ale třeba také na Národní rozpočtovou radu a na Mojmíra Hampla. Je to obvyklá figura, protože samozřejmě, když se to hodí, tak poznatky Národní rozpočtové rady se v tomto směru podtrhují, vynášejí do nebe, a když se to nehodí – jako v tomhle případě – tak se nálepkují a naopak ponižují s přezíravostí paní ministryni vlastní. To najednou zaznívá opakovaně i v různých článcích: Nemistrujte mě.

Tak já vystupuju s tím, že vás v žádném případě nechci mistrovat, nepovyšuju se nad vaše vystoupení, ale přísluší mi jako opozičnímu poslanci věcně a jasně kritizovat návrh, který jste přinesla a zároveň podívat se zpátky na to, jaké byly kroky v tom předchozím období vládním, když jste vy byla ministryní financí, a čemu Česká republika čelila a jak vypadaly tehdejší rozpočty.