Vážená paní ministryně, pane ministře, kolegové a kolegyně,
já se také jako předsedkyně klubu Starostů a nezávislých vyjádřím. Nebudu tak dlouhá jako můj předřečník, ale považuju celou řadu bodů za zásadních, tak se také vyjádřím k navrženému pořadu schůze, kterou jste tedy svolali jako mimořádnou. Máme tam navrženy čtyři body: Vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti veřejných rozpočtů, sněmovní tisk 90.
Musím říct, že když se ten zákon začal projednávat a poprvé šel na plénum Sněmovny, tak mě osobně, a myslím, že ani nikoho z našeho klubu Starostů, nenapadlo, v co se změní, jaké pozměňovací návrhy k němu budou načteny, a mám pocit, že z poměrně v zárodku jako nekonfliktního zákona se stává návrh, který je problematický, se kterým máme problém, ke kterému se budeme velmi vyjadřovat, jakmile potom bude otevřena rozprava do jiné na projednávání toho bodu, tak za náš poslanecký klub jistě vystoupí velice fundovaně naši zástupci z rozpočtového výboru, jak místopředsedkyně rozpočtového výboru Věra Kovářová, tak Lucie Sedmihradská, Jan Papajanovský a jistě celá řada dalších kolegů se k tomu tisku vyjádří, protože ty pozměňovací návrhy, které paní ministryně Schillerová načetla a jsou nahrány, tak nejenom, že nám se nelíbí ten způsob, že nebyla k tomu dostatečná diskuse, o tom kolegové budou mluvit v rámci rozpočtového výboru. Ta diskuse nebyla dostatečně dlouhá. Neodpovídá vůbec té změně, která se tady na nás valí. Politické zastoupení ministerstva bylo opravdu slabé.
Co nás čeká? My jsme zvyklí, že paní ministryně Schillerová vždycky tuhle zemi zadlužovala v každé vládě. Teď to ale bude dělat tak, že to nebude vidět. Nebude to vidět, bude to dělat tajně. Bude to dělat skrytě a bude to nekontrolovatelné, protože vlastně nikdo nebude vědět, jak ten dluh skutečně je vysoký, jaká je jeho skutečná výše, protože úplně není jasné, co se do toho dluhu bude započítávat, jak to bude vycházet. Ty konstrukce v tom pozměňovacím návrhu jsou velmi vágní. Není úplně jasné, co všechno bude moci být označeno za strategickou investici.
Ono to vlastně vypadá, že si bude moci Ministerstvo financí dělat, co chce. Nebudeme jim vidět pod ruce. Je to... Vlastně můžeme říct, že to chronické zadlužování, které se na nás valí, je nemoc. A není dobře, že ten dluh neuvidíme. Tím, že jej neuvidíme, on nezmizí. A je tady i pan ministr zdravotnictví – ono když nějaká nemoc se neléčí, neléčí se včas – a pravda, u toho ozdravení těch veřejných financí ta léčba je nepopulární a ono se to populistické vládě nehodí konsolidovat veřejné finance – tak ta nemoc se tak jako bude v tom systému rozlézat skrytě. Jako zhoubný nádor se prostě ponese tím systémem a bude ničit naši budoucnost. A to není dobře.
Kolegové se v rámci rozpravy k tomu bodu vyjádří mnohem podrobněji a fundovaněji než já, ale optikou té zdravotnické terminologie – není dobře když pacient nechodí na pravidelné preventivní prohlídky ke svému lékaři – a nám na tom návrhu vadí, že paní ministryně najednou nechce, aby se předkládaly čtvrtletní zprávy dvakrát ročně do Poslanecké sněmovny. Říká, že je to zbytečné, protože je všechno transparentní, že jsou zveřejněny nějaké tabulky na internetu. Ale ono něco jiného je se skrývat za tabulky na internetu a něco jiného je přijít fyzicky do Poslanecké sněmovny, které se vláda zodpovídá, a vést konstruktivní dialog, diskusi, čelit kritickým otázkám poslanců. A ano – je normální i čelit kritickým otázkám novinářů.
Vadí vám, když Petr Macinka říká o oponentech, že jsou ,,méněcenní" ?Anketa
Já jsem pozorně poslouchala paní ministryni v jejím úvodním projevu, kde nás jako opozici nařkla z toho, že šíříme nějaké dezinformace, že na ty narativy naskakují ta zlá média, ta soukromá média, nezmínila tady žádné médium veřejné služby. No, ono je to normální, že nejenom opozice, ale i třeba kolegové – a měli by pokládat tvrdé dotazy, jít na tělo, měla by probíhat konstruktivní diskuse – a je prostě lidsky pochopitelné, že někdy je nepříjemné těm otázkám čelit, ale my bychom se neměli té parlamentní diskusi vyhýbat, myslím si, že je chybou, že nebude vláda obhajovat pravidelně svůj rozpočet a že ta diskuse v rámci toho rozpočtového výboru prostě nebude probíhat.
Není to správně? Není možné říkat, že omezujeme administrativu, ale my se de facto zbavujeme veřejné kontroly. My jako starostové jsme přesvědčeni, že tento návrh, pokud projde, a bohužel věřím, že ta sněmovní většina si jej nakonec protlačí, nakonec nás zválcujete, protlačíte si to na sílu – už jsou avizována nějaká třeba pevná zařazení bodu toho hlasování, kdy to bude, tak uvidíme, jak to bude probíhat. My opravdu se k tomu budeme vyjadřovat dlouze, protože je to zásadní ohrožení naší budoucnosti. Myslíme si, že to naprosto nezodpovědné.
Také se nám tady jako tenká červená niť nesou výdaje na obranu. Já myslím, že se shodneme, a měli bychom se na tom shodnout společně opozice s koalicí a my jsme k tomu připraveni konstruktivně se bavit o výdajích na obranu, protože ony opravdu mají růst. Mají růst postupně, nemáme tady rozhazovat dárečky svým voličům. Za nás je chybou za Starosty, že nebyl dodržen ten původní návrh, kde na výdaje na obranu bylo o 21 miliard více.
Je zajímavé – už to tady padlo, jak vládní politici i třeba v médiích – nedávno pan kolega Vondráček školil moderátora ohledně výdajů na obranu a sám Andrej Babiš jej pak usvědčil ze lži. Pan Vondráček hájil, že ty výdaje dosáhnou oněch dvou procent. My se různě všichni hádáme o to, jestli je to jenom číslo. Ale on je to nějaký měřitelný výdaj, to musíme k něčemu vztahovat. A je to prostě jasně měřitelné číslo, které ukazuje, že ty výdaje nerostou nebo nerostou dostatečně rychle. No a pan Vondráček školil toho moderátora, že prostě to vláda dodrží. A pak sám Andrej Babiš řekl, že to vláda nedodrží. Tak jak vám máme věřit, když vy sami neustále ty výdaje měníte, neustále měníte své výroky, tak jak vám máme věřit, že to, co jste třeba tady tvrdila ve své řeči, že je pravda? Že opravdu to tak bude?
Ale mě z oblasti toho zdravotnictví s ohledem na ty výdaje na obranu zajímá jiná záležitost, a to je téma nemocnice v Praze. Je to téma, které by nás mělo zajímat, a proto jsem ráda, že zrovna teď tady přišel pan ministr Adam Vojtěch, protože je to projekt, který je za mě důležitý. Je zásadní. Já v zásadě obecně tu myšlenku výstavby nového moderního areálu v Praze podporuji, protože opravdu to má celou řadu dobrých příležitostí, protože opravdu i v té nemocniční péči potřebujeme, aby ta infrastruktura byla moderní, aby byla efektivní. A opravdu jeden kompaktní areál může znamenat efektivní provoz, může znamenat eliminaci vysokých nákladů na opravy těch nevyhovujících starých budov, které mají mnoho oddělených pavilonů. A to je pravda, že ty staré pražské nemocnice sídlí prostě v zastaralých areálech. Ten provoz tam opravdu je složitý, ať už je to třeba Všeobecná fakultní nemocnice nebo Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, Fakultní nemocnice Bulovka. A opravdu ta úvaha o transformaci těchto nemocnic je v zásadě správně.
Ale určitě všichni chceme, aby ta kvalita péče v těch nemocnicích byla vysoká. Určitě to nové moderní zařízení může přinést koncentraci moderních technologií, vysokého komfortu pro pacienty. Opravdu se může stát, že se na tom místě budou soustředit špičkoví odborníci, špičkové technologie. A ta péče, která tam bude poskytována, bude vysoce kvalitní. To jsou všechno pozitivní věci, které bych chtěla vyzdvihnout. A určitě je dobře, že na takto zásadní věc vláda stanovila zmocněnce, přestože si myslím, že těch zmocněnců v té vládě už je nějak moc, že tak trošku přeszmocněncováno, ale konkrétně rozumím tomu, že toto je tak zásadní projekt, že opravdu potřebuje kvalitní řízení. Myslím si, že opravdu i osoba Pavla Scholze – je člověk, který věci rozumí, prokázal vysoké manažerské schopnosti. Ale otázka je, kdo ve skutečnosti ten projekt bude řídit?
A tady teď se dostávám k tomu, co mě znepokojuje. Protože se k tomu tématu vyjadřuje sám premiér Andrej Babiš, takže je otázkou, kdo ten projekt bude řídit?Bude to zase pod mikromanagementem pana premiéra, jak jsme už tady zažili a jak se toho trošku všichni bojíme? Nebo to bude řídit pan ministr? Bude opravdu nasloucháno odborníkům, jako je třeba vládní zmocněnec? Protože co se také může stát – když prostě ten projekt nebude strategicky dobře naplánovaný, nebudou jasné kroky, kdy a jak se má co udělat?
A hlavně nebude jasné například, kde bude stát? Protože na začátku se mluvilo o tom, že se ta nemocnice bude stavět v Letňanech v areálu, kde třeba pražský Metropolitní plán počítá a teprve se to bude schvalovat, tak samozřejmě nevíme, jestli bude ten Metropolitní plán schválen, ale hlavní město Praha už z roku 2019 se věnuje, protože si taky uvědomuje, že máme i čísla, že ta dostupnost zdravotní péče v Praze opravdu záleží na tom, na jakém břehu Vltavy bydlíte.
A nemocnice v Praze neposkytují péči pouze pro obyvatele hlavního města Prahy, ale často špičkovou zdravotní péči pro obyvatele celé České republiky, poskytují zdravotní péči pro obyvatele Středočeského kraje. To znamená, je to téma, které vlastně zajímá celou Českou republiku. A opravdu se může to, jak ten projekt dopadne, dotknout obyvatel celé země.
Ale najednou už se nemluví o Letňanech, mluví se o areálu ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady. A najednou se zničehonic – a tady se dostávám k tomu, že jsme začali se bavit o těch výdajích na obranu – je tady úvaha o tom, že vlastně ta nemocnice by mohla být financována z těch výdajů na obranu. Ale my vůbec nevíme a nemáme tu jistotu, jestli opravdu tento výdaj bude uznán, protože my tady máme vojenskou nemocnici, Ústřední vojenskou nemocnici v Praze, máme Vojenskou nemocnici v Olomouci. A je možné a vysoce pravděpodobné a už se k tomu vyjadřuje celá řada odborníků, že ty kapacity pro ty vojenské potřeby má Česká republika dostatečné. Takže vůbec nevíme, i kdyby vláda naroubovala tu nemocnici jako vojenskou, že následně ty výdaje budou uznány. Takže je to prostě vysoké riziko.
A jaká hrozba tady ještě je? Pokud prostě to nebude opravdu jako naplánováno včas, tak se může prostě stát, že v těch nemocnicích, které teď slouží a poskytují péči, tak vlastně předčasně omezíme investice do těch starších areálů, předčasně do nich přestaneme investovat, a to poskytování té péče tam bude horší a horší.
Taky ten projekt je extrémně finančně nákladný, je časově náročný, vůbec nemáme odhad zajištění dopravní dostupnosti. Jakým způsobem budeme řešit personál? Ono se taky může stát, že ta nemocnice takzvaně vysaje ty odborníky a všichni... Najednou, když řekneme, že tam bude nějaká špičkově poskytovaná péče a všechny koncentrujeme do té nemocnice, tak nemůže se stát, že se tím zkomplikuje dostupnost té péče pro obyvatele z jiných částí Prahy? Nemůže se stát, že začnou být rušeny ty menší nemocnice ještě dřív než ta supernemocnice bude postavena? A myslím, že ty příklady negativní bychom si mohli vypůjčit třeba v Bratislavě, na Slovensku.
Prostě ten projekt je tak ambiciózní, že potřebuje naprosto klidné, kontinuální vedení. Je to projekt, který přesahuje několik volebních období a je potřeba, aby na něm byla shoda. A proto jsem osobně apelovala na zdravotním výboru a pan ministr to přislíbil, za to mu děkuju a doufám, že to tak bude, že my opravdu jako členové Poslanecké sněmovny, členové výboru pro zdravotnictví, máme pravidelně dostávat informace o tom, jak se ten projekt vyvíjí, v jakém je stavu, jaké jsou s ním plány. Protože to je něco, co jako naprosto zásadně může ovlivnit budoucnost naší země. A může se, když to bude mikromanažersky zpackáno, když se udělají špatná rozhodnutí, tak se může prostě stát, že dojde k rapidnímu zhoršení zdravotní péče nejen pro obyvatele hlavního města Prahy, ale pro obyvatele Středočeského kraje a pro obyvatele z celé země.
Takže apeluji v této věci na vládu, aby k tomu nepřistupovala nezodpovědně, protože opravdu, byť v tom projektu vidím potenciální obrovský přínos, tak v něm vidím také potenciálně ohromnou hrozbu.
Pak tady máme druhý bod v rámci té mimořádné schůze, a to je něco, co je pro nás pro Starosty naprosto zásadní. A my jsme avizovali od začátku, že s tím návrhem zákona máme problém. Je to návrh zákona o poskytování některých opatření v podpoře bydlení. Jistě, až zase dojde na projednávání toho bodu, tak kolegyně Eliška Olšáková se k tomu za náš poslanecký klub vyjádří. Je to zákon, který připravoval náš ministr a pracoval na něm ministr Petr Kulhánek, věnovala se tomu naše odbornice Barbora Špicarová Stašková. A my jsme prostě přesvědčeni o tom, že ten vládní návrh, který tady budeme projednávat a má zase celou řadu pozměňovacích návrhů, před kterými my jsme varovali, přesně jsme se báli, že tyto důvody tam budou, tak máme projednávat.
A už tady máme i stanovisko například veřejného ochránce práv, stanovisko Svazu měst a obcí, které varují před přijetím těch pozměňovacích návrhů. Protože co jsou ty hlavní problémy? Zejména přesun velké části agendy na úřady práce. Tady přímo ve stanovisku Svazu měst a obcí je k tomu výzva. Byla připravena zásadní změna zákona o podpoře bydlení, která přesouvá klíčové rozhodovací pravomoci obcí, vstup do systému, posuzování žadatelů, kontrolu bytů, na Úřad práce České republiky, přičemž obce nadále ponesou odpovědnost včetně řešení dopadů, jako je třeba bezdomovectví, sociální napětí, vyloučené lokality, a tak dále.
Obce se na výkon agendy upravené v původním znění – teď cituji z toho dopisu Františka Lukla, předsedy Svazu měst a obcí – obce se na ten zákon o podpoře bydlení dlouhodobě a systematicky připravovaly, upravovaly své vnitřní nastavení a kapacity, přijímaly nové pracovníky a investovaly do rozvoje kontaktních míst. S ohledem na časovou a organizační náročnost nebylo možné přípravy odkládat až na okamžik nabytí účinnosti zákona.
Tato pracoviště však nyní v důsledku přesunu klíčových kompetencí mohou zůstat personálně i odborně nevyužitá. Doposud také bohužel nebylo ze strany vlády vyřešeno, jakým způsobem budou kontaktní místa pro bydlení, jakožto přenesená působnost výkonu státní správy, financovaná. Svaz měst a obcí ČR apeluje na to, aby agenda kontaktních míst byla ponechána na obcích, které mají v otázce bydlení oproti Úřadu práce detailnější znalost místního prostředí i konkrétnějších životních situací našich občanů a dostupných služeb v rámci svého území.
Na to stejné upozorňuje i veřejný ochránce práv Stanislav Křeček. Ten jeho mail, dopis jsme dostali všichni do našich e-mailových schránek. Včera jsme tady vedli tu diskusi o tom, jak dostáváme maily, jak je potřeba se vyjadřovat k tomu, co v těch mailech je. Tak já věřím, že vládní koalice zohlední stanovisko veřejného ochránce práv, který vidí dva zásadní problémy: převedení agendy z kontaktních míst pro bydlení na úřady práce, ale také zúžení cílové skupiny lidí, kteří na podporu v bydlení dosáhnou.
A tady já vidím zásadní problém. Myslím si, že tím se vláda obrací proti svým vlastním voličům. Jak obhájíte, že se může stát, že osaměle žijící starobní důchodce se pravděpodobně dostane do systému maximálně na výjimku? Jak obhájíte, že samoživitelka s dítětem mezi 6 a 15 lety věku se do systému podpory bydlení nejspíše nedostane, maximálně na výjimku, pokud vydělá měsíčně více než 12 880 korun? Myslím si, že tím, co předkládáte, se obracíte proti lidem, kteří vás zvolili, kteří ve vás vkládali naději. A je to přesně příklad toho, že jako vláda nepracujete pro lidi, ale pracujete proti občanům a proti voličům.
Ke změně jednacího řádu se vyjadřovat úplně nechci, ale jenom ještě, když jsem teda zmínila paní ministryni Mrázovou a její zákon o podpoře bydlení, tak jsem zvědavá, jak se jako vládní koalice vyrovnáte se stavebním zákonem. Ten sice není na programu této schůze, včera jste jej dokonce vyřadili z řádné schůze. Asi jste si ještě nestihli přečíst ten komplexní pozměňovací návrh, který má 1073 stran. Ono jenom to přečtení by snad mělo trvat 15 dnů. Neuvěřitelné je, jaký chaos tu probíhá.
My slyšíme v územích, že jako vláda, paní ministryně, nemluvíte s těmi zásadními stakeholdery, nemluvíte s českou komoru architektů, nemluvíte se samosprávnými organizacemi. Do médií se vyplývají balonky, že Svaz měst a obcí souhlasí, ale myslím si, že ta realita na těch obcích je jiná. Rozhodně Sdružení místních samospráv nesouhlasí s touto úpravou. My v tom vidíme zásadní ohrožení stavebního řízení v této zemi a určitě... A jsem zvědavá, jestli jako koalice na to budete svolávat mimořádnou schůzi nebo co se s tím zákonem stane, protože za nás není absolutně způsobilý k tomu, abychom jej projednávali.
A poslední věc, ke které se chci vyjádřit, protože nechci být extrémně dlouhá ve své řeči, tak máme projednávat senátní návrh Ústavního zákona, takzvaně zjednodušeně řečeno, kontrola České televize a Českého rozhlasu Nejvyšším kontrolním úřadem.
Zase ještě na úvod k tomu tématu – včera tisíce lidí vyjádřily podporu České televizi a Českému rozhlasu, vyšly ze Staroměstského náměstí před budovu Českého rozhlasu. Já, protože jsem byla v Poslanecké sněmovně, neúčastnila jsem se, tak jsem jenom viděla záběry na sociálních sítích. Ale opravdu, tisíce lidí vyjadřovaly podporu zaměstnancům České televize, Českého rozhlasu, zpívaly hymnu.
A zase – včera jste se tady zaklínaly jako vládní koalice, jak slyšíte hlas lidí, slyšíte hlas lidu, tak já věřím, že vyslyšíte volání občanů této země poté, že stojí na straně médií veřejné služby, že jsou připraveni hájit jejich nezávislost a jsou připraveni za jejich nezávislost bojovat.
My jako Starostové jsme připraveni dělat tady v této Poslanecké sněmovně úplně to stejné. A proto, že ta situace je nejistá, my nevíme, co aktuální vládní koalice připravuje – protože to je podobné jako se vším, všechno podáváte poslaneckými návrhy, vypouštíte různé balonky, odvoláváte, co jste odvolali, slibujete, co jste slíbili a neslíbili každý den to vyjádření je jiné – tak v atmosféře této nejistoty, přestože my jsme se v minulosti stavěli ke kontrole toho hospodaření České televize a Českého rozhlasu ze strany Nejvyššího kontrolního úřadu pozitivně – protože se svěřenými prostředky se má nakládat hospodárně a kontrola NKÚ může k takovému způsobu hospodaření vést a měli jsme tento bod sami i ve volebním programu – tak aktuálně v té dané situaci, která je, přestože jsme dříve rozšíření pravomocí NKÚ podporovali, tak v současné situaci nechceme dělat žádné zásadní změny kvůli plánu koalice na změnu financování České televize, Českého rozhlasu. Je to prostě nejasné. Chcete jim (přiškrtit?) kohoutky. Za nás je to jednoznačně cesta k zestátnění médií veřejné služby, což je pro nás naprosto nepřijatelné. My určitě budeme v rámci opozice jednat o tom, jak dále s tímto zákonem naložit, ale pokud tam nebudou změněny některé parametry, neumím si představit, že bychom v tuto chvíli jako Starostové tento návrh předložili.
Vyzývám vás tedy, abyste dali ruce pryč od nezávislých médií veřejné služby, protože jsou základním pilířem demokracie. Jejich finanční ovlivňování skrze politiky by naprosto zásadně podkopalo pevné nohy našeho demokratického státu a myslím, že to by si nikdo z nás nepřál.
K ostatním věcem se vyjádřím v rámci projednávání jednotlivých bodů programu. Nyní nechám prostor dalším kolegům.
Děkuji vám tedy za pozornost.
Psali jsme:
box PL na Seznam.cz + ParlamentníListy TV
sledujte PL na YouTube + ParlamentníListy.cz
sledujte PL na GoogleZprávy + ParlamentníListy.cz
sledujte PL na Facebooku
