Dobrý den, paní ministryně, pane ministře, kolegyně, kolegové.

Tak my jsme tady slyšeli jímavé slovo paní vicepremiérky Schillerové, které mířilo dominantně vůči té bývalé vládě, místo aby nám představovala tady sama trochu podrobněji ten svůj rozpočtový podfuk, s kterým přichází. Já bych požádal, bohužel to nejde podle jednacího řádu navrhovat, ale já bych žádal jinak změnu názvu tohoto zákona. Protože změna zákona o rozpočtové odpovědnosti – mělo by to být přejmenováno jednoznačně na zákon o rozpočtové nezodpovědnosti.

Ten tisk, který paní ministryně předkládá, vypadal až do jejích pozměňovacích návrhů, které ve druhém čtení načetla, celkem nevinně. Nicméně teď se z toho stává materiál. Teď se z toho stává přelomový tisk, který má potenciál změnit život v téhle zemi – ne po dobu volebního období, kdy tuhle zemi vede hnutí ANO – ale po dobu dalších dekád, po dobu desetiletí deformovat žití mladé generace, zadlužit ji, vzít jim životní perspektivu, vzít jim budoucnost.

Vy jste svým chováním v téhle vládě už stačili vyprovokovat několik poměrně velkých občanských shromáždění. Zatím byla hlavním tématem veřejnoprávní média. Média veřejné služby, u kterých jste rozhodli, že je rozpočtově přiškrtíte, přivážete na rozpočtové vodítko. A ono to vyvolalo tu občanskou reakci, protože jste narazili na limit. Narazili jste na limit toho, co ještě v té demokratické, svobodné zemi přípustné je a kdy už se posouváme někam daleko, ale daleko na východ, kam se opravdu posouvat nechceme.