Sen o společnosti, v níž míra spravedlnosti dosahuje nejvyššího možného stupně, je krásný. Bohužel realizace této lákavé představy se lidstvu nějak nedaří… Také se vám příčí lidé, kteří neprojevují svůj názor, nedají najevo své emoce a vyčkávají s tím až do doby, kdy se jasně ukáže, kam se „vítr otočil“? A když zjistí, kam právě vane, dokonale se mu přizpůsobí?

Jsou dva typy takových lidí. Jedni se takto chovají jen proto, že touží mít klid. Chtějí životem proplout bez vážnějších komplikací, aby jejich mikroprostor (oni a jejich nejužší rodina) nebyl narušen. Na tom, co se děje kolem nich, jim pranic nezáleží. Říkejme jim „ovce“. Ovšem pak jsou ti, kteří mají ambice, chtějí dosáhnout „životního“ úspěchu jakýmkoli způsobem a nezdráhají se kvůli tomu zapřít své vlastní „já“. Říkejme jim „tyjdobové“ (ti, kteří tyjí z doby).