Svým rozhodnutím, že na ministra zahraničí navrhne kontroverzního POCHEHO vyslal signál, že požadavkům příštího koaličního partnera dokáže ustoupit a být vstřícný. Na  kotrmelcová rozhodnutí premiéra si voliči nakonec již zvykli a dobře ví, kdo bude skutečným režisérem a dirigentem nové vlády.

Poučení pro ČSSD z předešlého čtyřletého vládnutí s Babišem nejen nezabralo, ale strana  je dávno smířená, že bude v nově vzniklé vládě dělat oligarchovi se slovenskými kořeny užitečné idioty. Touha po moci a být opětovně na výsluní napomohla „pragmatičtějšímu“ křídlu sociální demokracie pomocí vnitrostranického referenda prosadit myšlenku podílet se na vzniku nové vlády. 

S největší pravděpodobností je o osudu další vlády rozhodnuto. V maratonu jejího sestavování se premiér Babiš musel vypořádal s mnoha nástrahami. S přispěním médií (nebo i německé kancléřky?) se zbavil  SPD,  která pro jistotu dostala nálepku extremistické strany.  Úspěšně zareagoval i na  požadavek KSČM, týkající se schvalování vojenských misí.