Pod záminkou boje proti rasismu byla nastartována a rozdmychána další vlna hysterického boje proti tradiční konzervativní společnosti založené na staletími prověřených hodnotách. Vystrašená a „politicky korektní“ policie už nechrání oběti trestných činů, ale naopak spíše kriminálníky, mnohdy i ozbrojené. Někde dochází přímo k odstranění policie z celých oblastí. Děje se tak „bez náhrady“s odůvodněním, že jde o nepotřebnou instituci. Vzápětí zavládne nepopsatelný chaos násilí a krveprolití.

Policie nemá lidi

Po úporných snahách o odzbrojení řádných občanů jde o další vyklízení pozic státu ve prospěch zločinců. Politici prakticky všech barev a ideologií se bojí vystupovat na obranu policie, ta se zase bojí zasáhnout proti násilníkům a kriminálním živlům. Výsledkem je, že se k policii hlásí stále méně a méně lidí. Média vyvolávají vášnivé emoce vždy, když dojde k zabití černocha bělochem, ale pes ani neštěkne například po černých dětech, které zabili černošští pachatelé. Čím to je? Proč nikdo tolik nepláče po obětech násilné trestné činnosti z řad jiných etnik? Mám na mysli třeba Hispánce, Asiaty, Indiány či Eskymáky… Komu a čemu tyto pomatenosti slouží?

Kdo vymyslel otrokářství

Otrokářství je staré jako lidstvo samo, jeho kořeny jdou až do doby kamenné. Kníže Boleslav posílal slovanské otroky na trh do Španělska, největšími odběrateli černých otroků z Afriky byli ve středověku arabští obchodníci, kteří je převážně kupovali od místních afrických vládců. Kupovali i evropské otroky od arabských i tureckých dodavatelů. Teprve později se odběrateli afrických otroků stali Evropané, kteří je odváželi do kolonií v Americe (severní, střední i jižní). Otroctví jako první zrušila francouzská revoluce. V některých venkovských oblastech Afriky a Arábie se ovšem, zejména v silně konzervativních islámských oblastech, praktikuje – skrytě či docela otevřeně – dodnes.