Věta z titulku bývá připisována Marii Terezii a je to věta moudrá a nadčasová. Proč je ji tak těžké vysvětlit a ještě těžší pochopit těmi, co válku nikdy nezažili?

Proč? Přestože:

·        Je lepší být živý než mrtvý

·        Je lepší být celý a zdravý než zmrzačený a nemocný

·        Je lepší, když má dítě oba rodiče, než když je sirotek

·        Je lepší být vdaná s manželem, než mladou válečnou vdovou

·        Je lepší, když bydlíme v bytě nebo v domku než bydlet v ruinách či ve stanu v zimě.

·        Je lepší mít s rodinou co jíst než hladovět

·        Je lepší nemuset se bát vystrčit nos na ulici než sedět ve sklepě

Strávil jsem v prvním pololetí roku 1988 v Iránu konec války s Irákem. Byl jsem obyčejný civilista, bez zvláštních přídělů či ochrany. Měl jsem svoji přídělovou knížku, kde byly příděly hovězího, kuřat, rýže, cukru, tuku, mouky, žárovek a možná ještě další položky. Ostřelování Teheránu Iráckými raketami trvající několik týdnů bylo rovněž depresivní zkušeností. Když dopadly bez varování první rakety, propukla panika a Teherán byl v tu chvíli neprůjezdný a v totálním chaosu, který trval asi 5 hodin, než policie a armáda obnovily pořádek.

Po 178 raketách, které mám odškrtnuto v diáři, zůstalo v Teheránu mnoho trosek a střepů. Elektřina šla cca 6 hodin denně (což znamenalo, že také nešlo topení, venku bylo lehce pod nulou a půl metru sněhu.

Jako šéf geologické firmy jsem často cestoval po celém Íránu a v západním pohraničí jsem viděl následky ostřelování a bombardování. Zničené vesnice, lidi bez přístřeší, zničená a zaminovaná pole, rozbité dílny a živnosti obecně. Už to nechci znovu zažít.

Fotogalerie: - Peklo jménem transporty

Válka je především bojem propagandistů, kteří sofistikovaně převrací skutečnosti, fabulují, vymýšlí si a přibarvují historii podle toho, jak se jim to zrovna hodí anebo podle toho, jak je jim to zrovna uloženo (a zaplaceno). Masivní proválečná propaganda úspěšně zpracovává stále větší počet lidí, kteří nemají v každodenním shonu a boji o přežití ve stále obtížnějších podmínkách čas, prostor a ani energii si shánět fakta o skutečné situaci, pozadí a vývoji celého konfliktu. Jsou tedy snadnou kořistí profesionálních týmů psychologů a sociologů, kteří vedou propagandu.

Proti tomu ale stojí právě moje vlastní trpké zkušenosti a vzpomínky na válku a její dopady na obyčejné lidi, které mne vedou, abych tak intenzivně bojoval za zastavení bojů na Ukrajině a postavil se válečné propagandě. O to více jsou mi odporná válkychtivá hesla, která šíří aktivisté, kteří tak snadno a statečně kšeftují s cizí krví. Gaučoví válečníci od počítače, v bezpečí mamahotelu, sami neschopní byť jenom pochopit, o čem tady píši, štvou do války cizí lidi, zatímco sami se v bezpečí a bez jakéhokoliv nedostatku, předhánějí, kdo bude radikálnější a víc protiruský.

Pozoruhodné je, jak byli zticha během války v Afghánistánu, Iráku, Sýrii, Libyi, Náhorním Karabachu. Jako by toto svoje mlčení chtěli nyní najednou dohnat o to zběsilejším válečným bubnováním východním směrem, na Ukrajinu.

Je úmyslně (byť dočasně) opomíjenou až zatajovanou objektivní realitou, že každá válka dříve či později skončí příměřím a následným jednáním znesvářených stran. Je to jednoduchá aritmetika. Čím dříve k tomuto jednání dojde, tím méně lidí zemře, nebo utrpí jinou újmu. Je tedy jasné, že jednání o míru je nevyhnutelný proces, a tak by západ měl napomoci ukončit boje a zahájit jednání.

Boje totiž skončí když:

·        jedna strana rozdrtí druhou 

·        když už nemají čím střílet.

·        případně když banky, které takovou válku financují, dojdou k závěru, že země už je rozbitá dost a od teď bude výnosnější financovat její rekonstrukci.

Protože jim na lidech, zabitých, zmrzačených ani ožebračených pozůstalých, nezáleží. Válka je totiž kšeft. A ten mívá jen jednoho vítěze: peníze. Pohledem občana malé země, která se díky své neschopné vládě stala loutkou v rukou těch, kdo skutečně stojí za touto válkou, tedy bankovního deep state, je to strašné zjištění. Jeho příští obětí totiž můžeme být velice snadno my. Uvědomujeme si to?

Psali jsme:

Kobza (SPD): Náš systém je poměrně macešský a těmto lidem by měl být umožněn návrat

Kobza (SPD): Průzkum a obavy místních obyvatel jsou zcela opodstatněné

Jiří Kobza: Sankce jako způsob sebevraždy

Kobza (SPD): Slovenské národní povstání je klíčová dějinná událost i pro Českou republiku

Líbil se Vám tento článek?

---

Nezávislost naší redakce můžete podpořit peněžitým darem v jakékoliv výši bankovním převodem na účet:

131-981500247/0100

QR kód obsahuje údaje k platbě, výši částky si určete sami.