Piráti podpořili růst koncesionářských poplatků, které České televizi a Českému rozhlasu umožní vytvářet kvalitní zpravodajství. Zároveň však důrazně odmítli internetovou daň, která by znamenala neférové zdanění občanů, kteří nemají televizní nebo rádiový přijímač, a požadovali větší transparentnost hospodaření těchto institucí. To ale poslanci vládní koalice odmítli. Piráti proto podporu vyjádřili symbolicky jedním hlasem.

„Podpora nezávislých veřejnoprávních médií je pro mě absolutní prioritou. Česká televize nejsou jen pěkné filmy a Český rozhlas nejsou jen písničky v rádiu – jejich úkolem je poskytovat ověřené, nestranné informace, což je v dnešní přehlcené době klíčové. Koncesionářské poplatky se nezměnily už 17 let, zatímco náklady na provoz i výrobu obsahu výrazně vzrostly. Pokud bychom situaci neřešili, veřejnoprávní média by se dostala do finančních problémů, což by vedlo k propouštění zaměstnanců a snížení kvality vysílání. Vidíme to na příkladu Slovenska, kde současná vláda veřejnoprávní média de facto likviduje. Nechceme, aby se stejný scénář opakoval i u nás. Proto jsem hlasovala pro valorizaci poplatků,“ vysvětlila poslankyně Klára Kocmanová.

Poslanec Ivan Bartoš zdůraznil, že veřejnoprávní média jsou nenahraditelným zdrojem informací a pilířem svobodné a demokratické společnosti. Upozornil ale i na neférové aspekty schváleného návrhu: „Svoboda je pro mě jedna z nejdůležitějších hodnot – a to platí i pro svobodu médií. Svoboda médií ale musí jít ruku v ruce se spravedlností. Nová pravidla zavádějí povinnost platit poplatek i lidem, kteří mají internet třeba jen v telefonu, aniž by veřejnoprávní obsah sledovali. Firmy zase budou platit poplatky podle počtu zaměstnanců, což znamená, že za některé lidi se budou poplatky platit dvakrát – jednou za domácnost a podruhé za zaměstnavatele. Přitom v práci nejsme proto, abychom sledovali televizi. To mi jednoduše nedává smysl. Proto jsem se rozhodl nebránit přijetí zákona, ale zároveň jsem se nemohl aktivně podílet na jeho schválení. Odhlásil jsem se tedy z hlasování, abych dal najevo svůj nesouhlas s některými aspekty návrhu, ale zároveň neohrozil financování médií jako takových.”