Ochránci přírody se obávají, že provozovatel železnice Správa železniční dopravní cesty (SŽCD) a další dotčené subjekty budou této možnosti využívat častěji, než by museli. Tyto pochybnosti nejsou ale na místě a nezakládají se na skutečných faktech. Poslanci proto na dnešní schůzi vrácený zákon jednoznačně schválili v původním znění, a to 132 hlasů pro a pouze 28 proti. Novela vejde v platnost od ledna příštího roku.

Součástí novely zákona o dráhách je pozměňovací návrh, který umožní provozovateli dráhy odstranit stromy a keře, které ohrožují bezpečnost a plynulost železniční dopravy. „Během letošního projednávání novely zákona 266/1994 Sb., o dráhách jsem podal pozměňovací návrh s pracovním názvem „Kácení dřevin“. Tento návrh posiluje pravomoci správce infrastruktury kácet dřeviny, které přímo ohrožují bezpečnost železničního provozu. Jde o to, že v dosavadní právní úpravě se střetávají dva světy,“ říká předseda sněmovního podvýboru pro dopravu Martin Kolovratník a dodává: „Pokud SŽDC potřebuje vykácet nebezpečné dřeviny, musí žádat správní železniční úřad. Ten však musí ve svém rozhodnutí zohlednit fyzický stav stromu nebo keřů. Pokud jsou z dendrologického hlediska zdravé, je tvrzeno, že kácení je zbytečné a že stromy potencionálním rizikem pro dráhu nejsou. Správce infrastruktury tak nemá šanci zajistit bezpečnou dopravní cestu a ochránit zdraví cestujících.“

Téměř po každé větší meteorologické události (silný vítr, těžký mokrý sníh, bouře) vznikají desítky mimořádných událostí na dráze, které Drážní inspekce zdokumentovala a spočítala. Jen v letošním roce se jedná téměř o stovku mimořádných událostí. Z toho ve více než patnácti případech došlo k nebezpečnému najetí vlaku do spadlého stromu! „Zdravé stromy nebo jejich větve padají do trolejového vedení nebo přímo pod kola vlaků, ve kterých jedou stovky cestujících. I zdravé stromy zkrátka způsobují desítky mimořádných událostí, miliónové škody pro dopravce a správce infrastruktury a hlavně ohrožují lidské životy. Navíc je potřeba si uvědomit, že brzdná dráha vlaků je dramaticky delší než například u osobních aut. Pohybuje se běžně v délce stovek metrů, ty nejrychlejší vlaky brzdí i déle než jeden kilometr,“ vysvětluje rizika místopředseda Správní rady SŽDC Martin Kolovratník.