Tak to jsou jen ty hlavní průšvihy, na kterých se podílela Evropská komise. K tomu přičtěme chaotické nicnedělání při přípravě evropských směrnic. Sečteme-li to, zjistíme, že Evropská komise pod vedením Junckera za rok neudělala nic pozitivního pro Evropu. Ale abychom nekřivdili Junckerovi. Na nedobrém stavu se podílí i předseda Rady D. Tusk, i neviditelná vysoká představitelka pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku F. Mogherini.

Když nejsou úspěchy a ani plán, co dělat dál, tak je třeba projev natáhnout, protkat příběhy, které nedávají smysl (jako, že nemá kouzelnou hůlku apod.), odvoláváním se na společné evropské hodnoty a drzým pokrytectvím. A to přesně předseda EK Juncker udělal. Dost mě nadzvedlo ze židle, když prohlásil srdceryvně, že již v osmnácti letech věděl, že se má zdaňovat tam, kde se hodnoty vytvoří, aby jako premiér umožnoval nadnárodním korporacím daňové úniky – to je jenom pokrytectví. O TTIP řekl, že jí podporuje, ale že nesmí narušit evropské standardy – dost málo na to, že se celý rok vyjednávalo a existuje mnoho nezodpovězených otázek, na které Komise tají odpovědi a ještě se zaříkává transparentností.