Objevoval se nesměle ve studiích vysokých škol a strategiích, které si nechávala zpracovávat ministerstva jako materiál, který by jim měl určit, jaký bude dopad evropských směrnic o ekologické náročnosti budov a jak ji nejlépe implementovat do české legislativy. Tento pojem se měl týkat zejména lidí s nižšími příjmy, samoživiteli, jednotlivě žijícími seniory. Proto se o něj patrně vůbec nezajímali živnostníci, podnikatelé, velké průmyslové podniky. Zřejmě před sebou viděli zářnou perspektivu, která se jim (ještě před omezeními spojenými s covidem), rýsovala před očima.

Pomalu se nyní začínají objevovat i reálnější názory z tohoto ekonomického spektra společnosti. Ekonomické výsledky jim začíná velmi výrazně ovlivňovat právě cena za energie, pohonné hmoty, vstupní suroviny. Ceny průmyslových výrobců se meziročně zvýšily o 7,1 procenta, tj. nejvyšší meziroční nárůst od roku 1995. Pozadu s růstem nezaostaly ani ceny zemědělské produkce, stavebních prací a služeb.

Všichni, kdo využívají pro svou podnikatelskou činnost energie, si nyní uvědomují, že se energetická chudoba bude týkat i mnoha z nich. Každý proces, který je závislý na dodávce energie, dnes patrně prochází nějakou formou hodnocení jeho efektivity.