Istanbulská úmluva vznikla v roce 2010. Je výsledkem dvouleté práce na vytvoření mezinárodního standardu v přístupu k řešení problému genderově podmíněného a domácího násilí. Text úmluvy se zabývá všemi způsoby boje proti zmiňovaným druhům násilí. Řeší, jak efektivně a zodpovědně přistupovat k prevenci, samotné ochraně a účinné vymáhání práva, aby se problémy neopakovaly. Cílem je nastavení mezinárodního minima a pomocí sdílení zkušeností a srovnávání přístupů se dopracovat k legislativně i postupově nejefektivnějším řešením. Česká republika se zavázala k přijetí již v květnu 2016.

Podobně jako například Evropská Úmluva o lidských právech pochází Istanbulská úmluva z dílny Rady Evropy. Jedná se organizaci zaměřující se na udržování demokracie, právního státu a lidských práv v zemích Evropy, a to primárně pomocí dialogu a spolupráce. Právě v duchu těchto myšlenek je společně s úmluvou zřízen expertní poradní orgán GREVIO, který bude naplňování úmluvy sledovat a radit, jak postupovat efektivně.

Obecně se asi nenajde nikdo, kdo by tvrdil, že násilí na ženách nebo domácí násilí není společenský problém. Většina kritiků poukazuje, že se v úmluvě na mnoha místech objevují slovní spojení jako nestereotypní genderové role, genderová identita nebo podpora neziskových organizací, což vzbuzuje zbytečně vyhrocené emoce.