Před třemi týdny jsem poslala ministru spravedlnosti Pavlu Blažkovi dopis se žádostí, aby podal k Nejvyššímu soudu stížnost pro porušení zákona v kauze tzv. Olšanské hřbitovy a odsouzeného pana Alexandera Ereta a jeho matky. Bohužel nedávno státní zastupitelství se odmítlo kauzou zabývat, neboť nevidí důvody obnovy. S tím se ale nelze smířit!

Dostala jsem nyní dopis od ministra, v němž mi dal za pravdu, že je důležité se vyrovnat s komunistickou minulostí a že jeho úřad se případem bude znovu zabývat. Za tento krok děkuji nejen já, ale i pan Eret, který se i kvůli přístupu české justice odstěhoval a žije v Rakousku.

Jsem přesvědčena, že by se kauza měla znovu otevřít. Soud, kterému předsedal JUDr. Robert Fremr, který tehdy odsoudil tři mladé muže za poničení hrobů a za další skutky, přičemž, jak se ukázalo později, případ byl manipulován Státní bezpečností.

K dopisu ministrovi jsem přiložila také vyjádření Alexandera Ereta, který měl být podle verdiktu z roku 1988 hlavou skupiny v této kauze a byl odsouzen k 7 letům vězení. Pan Eret přes 30 let marně žádal, aby byl on a jeho matka vyčleněni z této kauzy, neboť se vandalismu nikdy nedopustili, a jak vyplynulo z odtajněných spisů jednalo se o objednávku StB.

Polistopadová justice sice případ dvakrát přezkoumávala, naposledy v roce 1998, ale v obou případech rozsudky vycházely z argumentace převzaté především z původního rozsudku z roku 1988, tedy z doby komunistického režimu. Nikdy případ nebyl přezkoumán z hlediska nezákonného postupu StB a tehdejších mocenských složek.

Myslím si, že by nezákonné rozsudky vynesené v politických procesech za vlády komunistů měly být zrušeny. Je chyba, že se tak již nestalo. Je lepší pozdě než nikdy.

Proto vítám, že se ministr spravedlnosti ztotožňuje s mým názorem a nechá případ důkladně přezkoumat. Cestu vidím v tom, že by měl být rozsudek na základě stížnosti pro porušení zákona zrušen Nejvyšším soudem.

Za minulostí bychom neměli dělat tlustou čáru, protože se pak nedostane satisfakce ani obětem totalitního režimu.