Spolupracující obviněný objasní svou trestnou činnost i činnost spolupachatelů z organizované skupiny. Za to mu stát zaplatí upuštěním od potrestání nebo snížením trestu. Podstatou akceptovatelnosti tohoto obchodu ze strany státu je, že spolupracující obviněný vypoví pravdu. Významnou úlohu zde má férový postup státního zástupce, aby tento institut nebyl zneužit.

Některé státní zástupce může lákat dosažení nepravdivých výpovědí, jež potvrzují jejich hypotézy. Na spolupracující obviněné může být tlačeno, aby vypovídali určitým způsobem. Za to se jim sníží trest či nedostanou trest žádný. Pak se institut spolupracujícího obviněného stává nástrojem státního zastupitelství k tomu, aby si kupovalo výpovědi, které mohou být nepravdivé. Zabránění zneužití moci může být dosaženo jen důvěryhodným jednáním státního zastupitelství. Jinak je výsledkem justiční zločin v důsledku nepravdivých výpovědí dosažených faktickou státní korupcí. Podezřelé je, když spolupracující obviněný mění výpovědi s ohledem na to, zda na něj mohou zatlačit policisté či státní zástupce.

Přibližme si stíhání Shahrama Abdullaha Zadeha pro údajné křivé obvinění, kdy Vrchní státní zastupitelství v Olomouci užívá spolupracujícího obviněného. Přitom údajnými poškozenými jsou státní zástupce Vrchního státního zastupitelství v Olomouci a policisté podílející se zprvu na tomto trestním řízení. Tedy poškození zde byli zároveň při vyšetřování činnými policisty a činným státním zástupcem. Je to sice v rozporu s trestním řádem, ale nic nepřekvapí, jde-li o trestní řízení dozorované Vrchním státním zastupitelstvím v Olomouci. Později věc převzali jiní kolegové. V případě státního zástupce Vrchního státního zastupitelství v Olomouc věc dozorují jeho známí ze stejného státního zastupitelství.