Husákova cesta k moci a zrada ideálů

Husákova činnost po druhé světové válce na Slovensku se Čech a Moravy netýkala. Rovněž jeho věznění, kdy projevil statečnost, odmítl přiznat vykonstruovaná obvinění a dostal doživotí. Nevíme, jak by se Petr Fiala v jeho situaci zachoval, nikdy v takové nebyl.

V Čechách a na Moravě se Husák stal známým v roce 1968, kdy byl místopředsedou vlády s pověstí bojovníka proti prezidentu Antonínu Novotnému, jenž se stal ztělesněním všeho špatného. Husák i po okupaci 1968 spojoval svůj osud s Alexandrem Dubčekem slovy na sjezdu slovenských komunistů, že s Dubčekem bude stát nebo odejde. Nesouhlasil se vstupem vojsk, ale přijal jej jako mocenskou realitu.

V dubnu 1969 se stal prvním tajemníkem Komunistické strany Československa a v květnu 1975 prezidentem. Ovšem to již politicky likvidoval Dubčeka i výsledky Pražského jara a okupace se začala zvát bratrskou pomocí. Zapomněl na svá slova o podpoře obrody a stal se symbolem normalizace. Politiky, která byla papežštější než papež a obsahovala mnohé, co ani Sověti nechtěli. Maďarsko či Polsko také prošly násilně potlačeným pokusem o obrodu a patřily do sovětského bloku, přesto nezrušily drobné podnikání ani soukromé rolničení. Tamní komunistické elity neztratily zcela povědomí o národních zájmech.