Mezitím padají její preference. Ne kvůli temným stínům a průšvihům, kvůli kterým už strana dostala účet ve volbách a které se prostě v demokracii čas od času vyskytnou. Ale protože už nikdo netuší, o co ODS jde. Netuší to ani její členové, natož lidé mimo stranickou organizaci. Představitelé ODS sice mluví o nutnosti změn, činy však zaostávají za slovy. Veškerý kapitál, který ODS zbývá, pozbývá postupně na významu.

V sobotu oznámil kandidaturu na předsedu ODS prof. Petr Fiala. To je dobrá zpráva. Stalo se tak na konferenci „ODS na rozcestí“. V rámci projevu přednesl prof. Fiala svou analýzu současného stavu strany. Naznačil také, kudy vede cesta k obnově občanské pravice. Zdůraznil, že se tak může stát jedině pod značkou ODS.

Souhlasím s ním. ODS byla, je a stále má šanci zůstat silnou reprezentantkou konzervativní pravice. Nesouhlasím ale s tím, co v rámci jeho vystoupení a následné diskuse s ostatními hosty zaznívalo. Tedy, jak je to všechno složité. Člověk by si po zhlédnutí konference až myslel, že je to nemožné. Naopak, je to jednoduché! ODS podle mého názoru není na rozcestí, nevybírá si, kterým směrem má jít. ODS se především potřebuje probudit ze zimního spánku.

ODS nemá téma

Asi největší problém ODS vidí prof. Fiala ve ztrátě důvěryhodnosti. Netřeba rozebírat, co tím myslí. Osobně se ale domnívám, že ten hlavní problém je jinde. Stejně jako jeho řešení.

ODS totiž nemá téma. Zcela rezignovala na svůj program a bohužel se z její agendy vytratily i základní pilíře konzervativní pravice. ODS popřela za vlády Petra Nečase sama sebe. Zvyšování daní následovalo další zvyšování daní. Slabá vláda Petra Nečase se nechala převálcovat okolnostmi. Těžko říct, zda byla větší tragédií existence Jany Nagyové v blízkosti Petra Nečase, nebo skutečnost, že se Petr Nečas nechal připravit o vládu státním zástupcem Ištvánem. Bude strana, která si nechá ukrást vládu, v očích voličů kompetentní pro vedení státu?