Kožušník (ODS): Pane premiére, přestaňte prosím oživovat zombie

16.11.2013 21:12

Současný systém odměňování státních úředníků postrádá motivační prvky vedoucí zaměstnance k podání vyšších pracovních výkonů, ale je taktéž vysoce netransparentní. Systém umožňuje, aby zaměstnanec, který vykonává určitou práci, měl nižší plat než jiný zaměstnanec, který vykonává stejnou práci, a dokonce i s nižším pracovním výkonem.

Kožušník (ODS): Pane premiére, přestaňte prosím oživovat zombie
Foto: Edvard Kožušník
Popisek: Europoslanec Edvard Kožušník
reklama

Zavedením institutu smluvního platu pro třináctou až šestnáctou platovou třídu sice došlo k částečnému smazání dosud uplatňovaného principu seniority, avšak tato změna není dostatečná a prostředí, v němž nebyly stanoveny pevné parametry pro sjednání smluvního platu, nahrává bujení netransparentního systému odměn, který je umocněn praxí přiznávání odměn na základě jiných než odborných a výkonových parametrů, např. politických, osobních či jiných sympatií. Problémy celého systému jsou pak umocněny vysokou fluktuací vysokých státních úředníků a obsazováním jejich pozic bez uplatnění kritéria odbornosti.

Právě tyto nešvary jsou trnem v oku úředníkům Evropské unie. Ti dnes vytváří tlak na českou politickou reprezentaci, aby dostála závazkům České republiky z dob přistoupení k Evropské unii a přijala právní úpravu, která zakotví práva a povinnosti státních úředníků. Nutno podotknout, že úředníci Evropské komise nevyžadují po České republice žádné konkrétní parametry tohoto zákona, pouze si od něj slibují tolikrát avizovanou profesionalizaci české státní správy. Poslední pokus, jak vyhovět evropským byrokratům, nastínil nedávno premiér Jiří Rusnok. Ten chce formou novely vzkřísit již platný zákon o státní službě z dob premiérování Miloše Zemana.

Pokud bude přijata jakákoliv právní úprava postavená na platném zákoně o státní službě, nastane zásadní přelom v zaměstnávání úředníků státní správy. Tento přelom bude skoro šokový, neboť jsou-li dnes státní úředníci co do formy pracovněprávního vztahu téměř ve shodném postavení jako zaměstnanci v soukromém sektoru, tak přechod na veřejnoprávní vztah, navíc založený na čistě kariérním systému může mít velmi zásadní a těžko odstranitelné následky. Zejména povede k rozdělení trhu práce na trh privátní a trh státní s významně odlišnými sociálními parametry, vysokou rezistentností a jejich velmi obtížnou vzájemnou prostupností. Tento nový systém státní služby bude nejen velmi obtížně odstranitelný, ale do budoucna i velmi obtížně reformovatelný. Budou se stále více rozevírat nůžky mezi trhem privátním a trhem státním. Státní trh si bude jen obtížně osvojovat moderní postupy privátního sektoru, zejména pak pokud jde o odměňování, systém důchodů, výkonový systém, vzory pracovní doby, hodnocení pracovníků a vzory pro služební postup.

Nově zvolená politická reprezentace by měla urychleně posoudit, zda kariérní systém postavený na zákoně o státní službě opravdu naplní cíle, které chtěl tento zákon vyřešit. Tedy zda odpolitizace úřednického stavu, implementace etických principů, jako je neutralita a nepodplatitelnost, koordinace personální politiky, náboru kvalitních odborníku, dosažení mobility, vytvoření disciplinární odpovědnosti a kvalitní motivace úředníků nelze dosáhnout jinými, zejména liberálnějšími a lacinějšími prostředky než institucionalizováním systému státní služby.

Veskrze všechny obavy z platného služebního zákona, které na veřejnosti zaznívají, jsou v zásadě legitimní a výtek k němu lze vznést opravdu mnoho. Jako zásadní připomínky lze uvést, že platný služební zákon bude mít neodůvodněně zvýšené náklady na veřejné finance bez zvýšení kvality výkonu státní správy, trh práce v segmentu státních úředníků bude nepružný, systém bude velmi uzavřený a neumožní vstup odborníkům ze soukromého sektoru, systém nedisponuje dostatkem samočisticích mechanismů umožňujících se zbavit úředníků s nízkým pracovním výkonem, systém je málo motivační, jelikož je postaven na kariérním principu seniority, a není v odměňování konkurenceschopný vůči soukromému sektoru. V neposlední řadě je zákon postaven tak, že by došlo k hlubšímu zakonzervování současného nevyhovujícího stavu v oblasti zaměstnávání státních úředníků, jejich vzdělávání a celkově jejich postavení bez pozitivního dopadu na kvalitu výkonu státní správy.

Státní služba založená na kariérním principu je v zásadě historickým pozůstatkem z doby, která se vyznačovala nedostatkem lidí s kvalitním vzděláním a kdy neexistoval sociální systém a práce pro stát s definitivou byla velmi prestižním povoláním. Ale také dobou, která umožňovala centrální správě umístit úředníka na libovolnou pozici do naprosto nejodlehlejších oblastí státu. Toto historické období mělo rysy vrchnostenského výkonu státní moci a přístupu k občanům. Úředník vesměs zastupoval panovníka či vládu s autoritářskými prvky vládnutí. Nejednalo se o demokratické režimy v dnešním pojetí.

Dnešní doba klade vysoké požadavky na znalosti a konkurenci, kdy vzdělání není určitou exkluzivitou či privilegiem a dynamika doby pak nutí lidi k permanentnímu vzdělávání, kdy soukromý sektor dokáže pružněji reagovat na veškeré změny, a to včetně vzdělávání svých zaměstnanců. Soukromý sektor také dokáže své zaměstnance i lépe motivovat jak různými benefity, tak odměňováním za výkon a výsledek, a nikoliv na základě tříd a tarifů odvozených od typu vykonávané práce a počtu odsloužených let.

Paradoxně i přes významný nárůst počtu úředníků v posledních deseti letech si stát není schopen zajistit celou řadu záležitostí vlastními silami z řad úředníků. Jedná se zejména o expertní záležitosti, tzn. advokáty při realizaci veřejných zakázek, konzultanty, technologické experty. Stát si je dnes schopen zajišťovat jen běžné, rutinní záležitosti. Tento stav se pak projevuje delegováním různých činností veřejné správy, veřejnoprávními předpisy (STK, atestace informačních systémů veřejné správy, provozování informačních systémů veřejné správy, vydávání ověřených výstupů, měření rychlosti) na soukromoprávní subjekty. Celá tato situace nastoluje otázku budoucí úpravy outsourcingu agend veřejné správy či institucionalizaci převádění alespoň některých úkonů právě na soukromoprávní subjekty a zahájení diskuse o tom, jaké agendy má stát vlastně vykonávat.

Přicházet se zásadní reformou zaměstnávání úředníků bez vazeb na další reformy veřejné správy v duchu platného zákona o státní službě, jak avizoval premiér v demisi Jiří Rusnok, může mít fatální, těžko napravitelné dopady na fungování státní správy pro celá další desetiletí. Pro zavedení nového systému je nutné nejprve zavést konkurenční prostředí mezi jednotlivými úřady se stejnou věcnou působností. Něčeho takového lze dosáhnout odstraněním místní příslušnosti pro výkon správních agend a umožnění úřadům inkasovat správní poplatky ve výši, jakou si samy stanoví (při předpokladu, že stát stanoví horní strop jednotlivých správních poplatků). Dalším předpokladem pro provedení reformy je, že stát bude znát náklady na výkon jednotlivých agend a dalších administrativních činností a omezí agendy zbytné a přežité. Pro zachovalé agendy pak stanoví nákladové stropy na jejich výkon.

Rusnokem avizovaná podoba úpravy již platného zákona o státní službě přinese jen zabetonování tristní podoby současné neefektivní státní správy, která je s to spolykat tolik prostředků, kolik jí bude rozpočtově přiděleno, a nepřinese žádaný efekt. Tedy kromě uspokojení přání některých bruselských úředníků, kteří by se však spokojili s jakoukoliv, i výrazně střídmější právní úpravou, která by jen upravila specifická práva a povinnosti státních úředníků. Pane premiére, přestaňte prosím oživovat legislativní zombie z dob Zemanovy vlády. Zákon o státní službě byl již v roce svého přijetí mrtvý. Dejte prosím šanci vládě vzešlé z demokratických voleb, ať ukáže, co v této věci umí.

Edvard Kožušník
vedoucí projektu Efektivní stát eStat.cz, europoslanec ODS

Edvard Kožušník

  • ODS
  • Svět není ani černý ani bílý
  • mimo zastupitelskou funkci

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: Edvard Kožušník

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Ministr Arenberger: Musíme i nadále dbát na podporu zdravotních sester a ošetřovatelů

12:45 Ministr Arenberger: Musíme i nadále dbát na podporu zdravotních sester a ošetřovatelů

Ministerstvo zdravotnictví schválilo novou Koncepci ošetřovatelství. Nový dokument nahrazuje ten pův…