A ve své snaze tyto elity nikdy neustaly, a asi jen tak neustanou. Nejde zde jen o nějakou individuální intervenci vůči suverénnímu státu, ale přímo o jeho zničení. A to je neakceptovatelné pro každého, kdo si přeje mírovou kooperaci států.

Konflikt v Sýrii lze poměrně snadno vidět také jako snahu Íránu získat v jižní části Sýrie území, ze kterého lépe povede svůj fanatický útok na stát, který je příkladem sekulárního západního státu v obklíčení různých forem islamismu. Avšak zatímco princ Saudské Arábie se více či méně úspěšně snaží o reformy velmi konzervativního království, revolucionáři Íránu zastydli na jediné mantře: „Zničit Izrael za každou cenu.“ Toto heslo je tak silné, že dokáže dočasně utlumit i historické nepřátelství mezi Peršany (dnes Íránci) a některými Araby.

Československo, a potažmo Česká republika, je dobrým spojencem Izraele dlouhé desítky let, s politováníhodnou mezerou v době naší komunistické diktatury. Tento kurz udal již T. G. Masaryk, možná ze soucitu s malým státem, který podobně jako stát český nejen usiloval o existenci, ale měl kolem historicky silné nepřátele drtící ho jako mlýnské kameny. Není divu, že je po Masarykovi pojmenováno mnoho izraelských ulic, náměstí apod. Podobně jako českoslovenští legionáři bojovali v období první světové války také budoucí Izraelci v takzvaných Židovských legiích.