Milý Petře Lachnite,

píši Ti z druhého konce velkoměsta, z oblasti, kde se rovněž někteří politici mentálně vracejí do velké země, ve které před drahným časem zítra už znamenalo včera. Možná si říkáš, že už i mně záře akcelerujícího všeobjímajícího pokroku zaslepila rozumný úsudek, ale o sobě nemluvím. Musím se Ti totiž pochlubit mým senátorem, panem „X“

Předpokládám, že jsi o aktivitách tohoto zákonodárce zatím příliš neslyšel, pro Tvoji informaci – v Senátu se věnuje především médiím, dezinformacím a všem těmto moderním termínům. Abychom si rozuměli, a tím se vracím na začátek mého dopisu, pan „X“ nechrání svobodu slova, nebojuje proti cenzuře. Přesně naopak.