Stát zpravidla nevytváří mnoho vlastních finančních prostředků. Výjimkou je tzv. státní kapitalismus, kde stát sám hospodářsky podniká zřizováním podniků ve státním vlastnictví. Jinak stát žije převážně z daní právnických nebo fyzických osob.

Stát do jisté míry slouží i nám, občanům

Jinak stát žije převážně z daní právnických nebo fyzických osob. To chápeme, tomu rozumíme. Stát přece do jisté míry slouží i nám, občanům, a je proto logické, že si za tuto službu musíme platit. Háček je trochu v tom, že za tyto služby musíme platit, ať je využíváme, nebo ne, v kvalitě, na kterou si často stěžujeme, a hlavně za cenu, která se skutečně neřídí zákonem nabídky a poptávky, ale je diktována zcela nemilosrdně poskytovatelem těchto služeb, tedy státem.

Daňová zátěž pro nás není příjemná a kvůli ní si musíme ledacos odříkat. Vadí nám proto, že erár jako příjemce našich ušetřených peněz s nimi sám příliš nešetří a málokdy si něco dokáže odříci.

Při zavádění nových daní se daňový odborníci nechávají inspirovat pohádkami našeho dětství