Pasoval se na mírotvorce a diplomata, málem vyvolal mezinárodní roztržku: Mára míní, Babiš mění. Tak by se dala charakterizovat  nesouhra mezi tím, jak Prchal Babiše naprogramuje a tím, co Andrej na place plácá. Řeč je o nedělní debatě kandidátů na prezidenta. Babiš na hypotetickou otázku, jestli by šel v případě napadení Estonska, nebo Polska těmto zemím na pomoc (jak nás zavazuje článek 5 smlouvy s NATO), odpověděl, že chce mír. Zaskočený moderátor Martin Řezníček se vícekrát zeptal, jak to myslí, až z Babiše vypadlo, že nešel. Prázdné kecy o míru mu zjevně zatemnily mozek.  Škoda, že ho oponent Pavel nezačal na téhle nehoráznosti dusit. Už by konečně někdo měl lidem v Česku vysvětlit, že naše existence je v této historické etapě možná pouze pod deštníkem NATO. Nebýt toho, tak už máme velký problém s Ruskem a na individuální obranu by nebylo ani pomyšlení, Na komplexní nezávislou a efektivní obranu s moderními technologiemi naše ekonomika prostě nemá  a mít nebude. A kdyby snad se o to chtěl někdo pokoušet (jako třeba dlouhou dobu Finové), měli by voliči Babiše, Okamury, nebo pomatenců z Trikolóry vědět, že současné ekonomické problémy spojené s poklesem životní úrovně by byly nevinnou hříčkou proti tomu, co by pokus o plnohodnotnou armádu znamenal pro kapsu každého jednoho občana, o povinné minimálně dvouleté vojenské službě ani nemluvě.

Babišova "mírová diplomatická iniciativa" v rámci kampaně mně připomněla kdysi obdobný pokus, tuším, že ministra obrany Baudyše na Balkáně. Jeho "mírové " návrhy znalci tehdy označili za spolehlivou cestu k rozpoutání třetí světové války.