Muž, kterým se snažil probudit lidi z beznaděje začínající komunistické normalizace. Svoboda, spravedlnost a pravda se v té době potkávaly s narůstající lhostejností společnosti. Normalizace se sice odehrávala v zemi okupované cizími armádami, ale jejími vykonavateli byla část našich spoluobčanů. S dědictvím jejich zrady se vyrovnáváme dodnes. Jan Palach a jeho následovníci zvolili podobu výzvy, která mířila na svědomí, proti malověrnosti, strachu a sobectví svých současníků. Sami trpěli těžko představitelným způsobem, aby druzí mohli žít ve svobodě, pravdě a důstojnosti.

Velká část národa přesto v následných desetiletích přistoupila na život v ponížení, strachu, lži a klamu. Náročné svědectví mladých hrdinů stvrzené smrtí je závazkem svědomí všech lidí dnešních i budoucích dnů. Kdykoli se nám něco nedaří, zažíváme bolest, o něco přicházíme, vzpomeňme si na Jana Palacha či Jana Zajíce a poměřme svůj problém, smutek, neúspěch s jejich činy. Kdykoli naši politici či podnikatelé upřednostní svůj osobní prospěch, či ambice před lidskými právy, připomeňme jim Ryszarda Siwce, který se upálil na protest proti naší okupaci 8. září 1968 ve Varšavě. V dnešním světě již nejsme MY a ONI. Dnes jsme všichni MY. Utrpení lidí na druhém konci světa je i naším utrpením, nesvoboda lidí v geograficky vzdálených zemích je i naší nesvobodou.