Dálnice D1 po dlouhých letech příprav překročila hranice Zlínského kraje, z Otrokovic směrem na sever se postavil dlouhý úsek D55, výrazně se zmodernizovala důležitá silnice I/50 vedoucí z Brna do Starého Hrozenkova, připravil se projekt D49… Nejen to se podařilo realizovat v době, kdy v čele Zlínského kraje či jeho nejužším vedení působil odborník na dopravní infrastrukturu Libor Lukáš. Na toto tempo se v dalších letech nepodařilo navázat, až se nakonec stavby prakticky zastavily. Zkolabovanou výstavbu se Libor Lukáš intenzivně snaží resuscitovat z pozice předsedy Sdružení pro rozvoj dopravní infrastruktury na Moravě, ze stejných důvodů pak kandiduje do Senátu v obvodu 80 – Zlín.

„Stejně jako většina lidí jsem už znechucen tím, jak se u nás výstavba dálnic zcela zastavila. S opakujícími se obstrukcemi několika aktivistů si kraj ani stát moc nevědí rady. Výsledkem je, že kvalita života nejen v našem regionu neroste. Přitom vyzkoušený a účinný recept, jak s tím pořádně zahýbat, existuje – nebát se, neschovávat se, pořádně zabrat a rychle upravit děravé zákony,“ říká Libor Lukáš, v kterém hned osm politických stran a hnutí vidí garanta toho, že se budování dopravní infrastruktury nejen ve Zlínském kraji podaří oživit. Kandidaturu Libora Lukáše podporuje Občanská demokratická strana, hnutí Starostové a nezávislí, Strana soukromníků České republiky, Strana svobodných občanů, ZVUK 12, Nový Impuls, Moravané a Nezávislí. Jeho aktivity vnímá jako regionu velmi prospívající i slovácký senátor Ivo Valenta.

Libor Lukáš je jedním ze zakládajících členů a předsedou Sdružení pro rozvoj dopravní infrastruktury na Moravě, které už v době jeho působení ve vedení kraje tvrdě bojovalo za výstavbu dálnic, ale také modernizaci železnic. V aktivní komunikaci s ministerstvy a dalšími úřady a institucemi, které mají ve své gesci dopravní infrastrukturu, pokračuje nepřetržitě. „Prostě je nenecháváme v klidu. Chceme, aby věděli, že pro náš region, pro jeho další rozvoj, je páteřní dálniční síť naprosto nezbytná,“ říká Libor Lukáš. Sdružení například iniciovalo petici za dostavbu dálnic, pod kterou se podepsalo bezmála 17 000 lidí. Nyní se jí jako důvodnou zabývá několik výborů Senátu a vše nasvědčuje tomu, že i díky této aktivitě se podaří změnit zákony tak, aby realizace staveb ve veřejném zájmu byla snazší.