Do Evropského parlamentu jsme kandidovali se dvěma zásadními body: 1) Bránit „euronesmyslům“ a 2) Prosadit změnu Smlouvy o fungování EU tak, aby členství v eurozóně bylo pro členské státy dobrovolné.

Říkal jsem, že se nehodlám do Bruselu stěhovat, abych se nestal „bruseločlověkem.“ Říkal jsem, že je nutné zůstat bydlet ve své zemi, aby se člověk neodcizil a hájil skutečně vždy zájmy svých voličů, kteří žijí v České republice.

Lidé se ale ptali: Jak ale hodláte hájit zájmy voličů, když se do Bruselu neodstěhujete a když se mnoho věcí předjednává ve výborech?

Odpovídal jsem, že hodlám poctivě jezdit na jednání Evropského parlamentu do Štrasburku, kde se hlasuje o všech návrzích. Tak hodláme bránit všem návrhům, které by byly škodlivé pro naše voliče.

Na druhé straně, plán na změnu smlouvy tak, aby bylo euro dobrovolné, musíme pozitivně prosadit. V tomto případě nestačí hlasovat na plénu proti něčemu. Za tím účelem potřebuji být členem frakce a ukázalo se, že je praktické být i členem ústavního výboru.

Frakce, na rozdíl od jednotlivého poslance může podávat návrhy. To se stalo, jsem členem frakce „Evropa svobody a přímé demokracie“ spolu se stranou UKIP a dalšími. Krom toho budu muset jednat a přesvědčovat i poslance mimo naši frakci.

A také bude potřeba přesvědčit členy Výboru pro ústavní záležitosti, v jehož kompetenci bude posuzování takového návrhu. Proto jsem se přihlásil do tohoto výboru, abych měl možnost členy výboru, kteří budou dávat doporučení parlamentu, přesvědčit o našem plánu na změnu smlouvy, aby euro bylo dobrovolné. Výbor pro ústavní záležitosti, který má v kompetenci záležitosti týkající se změn základních evropských smluv, má mnohem méně věcí k projednání než ostatní výbory, protože smlouvy se nemění tak často. Je to takový „minivýbor“. Proto k aktivní účasti v něm nemusím přesidlovat do Bruselu.

Mnoho lidí mě nyní podezřívá, že se do výboru zapisuji kvůli penězům. To mě mrzí a pokusím se to zde vysvětlit.

Říkal jsem před volbami, a trvám na tom i nadále, že pro mnoho poslanců je jejich účast ve výborech jen formální, zapisují se na prezenční listiny, jen aby brali denní diety, které dostává europoslanec za každý den, kdy se zúčastní oficiálního jednání. Ti, kdo se do Bruselu odstěhují, mají pak tendenci chodit na výbory jen pro ty diety. Evropská unie řadové poslance těmito výbory v podstatě uplácí a oni mají tendenci přijímat argumenty Evropské komise a spíš jí pomáhají na půdě parlamentu prosazovat její návrhy, místo aby jim čelili.

Pokud pojedu na jednání výboru, dostanu také diety. Asi padnou na hotel, parkování apod. Nebudu ale v Bruselu trvale bydlet a rozhodně nebudu chodit na zbytečná jednání. Mé konání v Evropském parlamentu je vedeno snahou prospět naší věci – abychom žili ve svobodnější České republice, aby nám Brusel nediktoval, jak máme žít.