Už od nepaměti se lidé sdružovali ve skupinách. Společně lovili, pracovali a také se bavili. Byla to taková smečka, která si zvolila ze svého kruhu vůdce, který vedl smečku ke spokojenosti všech. Důležité na příběhu je to, že to byl někdo z místních. Nikdy se nestalo, aby se vůdcem stal někdo z vedlejší osady. A proto, že to byl místní, vždycky mu záleželo na prosperitě vlastní skupiny. Když se přiblížil někdo cizí, byl to buď obchodník, nebo v horším případě lupič, nájezdník. Cizák, kterého zajímal jenom prospěch a zisk.
Velice podobné je to i dnes. Voliči, občané obce, obvodu či města si mají zvolit své zastupitele, ze svého okruhu místních. Ty zastupitele, kteří budou opravdu hájit zájmy místních. A v tomto je velký problém. Dnešní politika se posunula na úroveň byznysu, a tak se i tady používají nekalé praktiky. V malých obcích si to ještě dokáží jakž tak ohlídat, většinou se tam navzájem znají. Dalším důležitým faktorem, je to, že přes tu malou obec prochází relativně malé peníze. Uhodili jsme hřebíček na hlavičku. V dnešních městech, velkých obvodech se lidé už navzájem neznají. Mnozí neznají ani své sousedy v domě, ve kterém bydlí.
A zde je příležitost pro ziskuchtivé. Volby v těchto městech už nejsou o místních jedincích. Krásně je to vidět na billboardech a dalších reklamách po celé republice, kde v jednotlivých městech jsou neznámí kandidáti společně s kápem, pardon, předsedou strany či hnutí. Někteří se pochlubí i telefonním číslem na jejího guru. Je krásně vidět, že mnohdy nejde o místní, ale jenom o jednom, z televize známým individuem. Problém je, že v obecních volbách už nejde o místní lidi, ale o politické strany, a jimi protěžované jedince a skupiny.
V čemže vlastně spočívá podvod na voliče? V tom, že dneska mnohdy nejde o kvality osobnosti, která se uchází o zastupitelskou funkci. Často se stává, že dotyčný ani ve skutečnosti nebydlí tam, kde kandiduje. Najednou jsme opět zpátky na začátku.“ obchodník, nebo v horším případě lupič, nájezdník. Cizák, kterého zajímá jenom prospěch a zisk.“
Jak je to možné? Umožňuje to veřejnoprávní pojem, TRVALÝ POBYT. Krásně to naleznete na Wikipedii: Bydliště je právní pojem označující místo, kde se člověk jako fyzická osoba trvale zdržuje, kde skutečně bydlí. V českém právu se soukromoprávní pojem „bydliště“ odlišuje od veřejnoprávního pojmu „trvalý pobyt“, který má jen evidenční charakter, ačkoli často může jít o stejnou adresu.
Ano, zákonná podmínka kandidáta do zastupitelstva, je trvalý pobyt tam, kde kandiduje. To, že tam nebydlí, je zákonem povoleno. Jsou případy, kdy zastupitel bydlí i dvacet pět kilometrů od občanů, které má zastupovat. Jak to má volič zjistit, aby se mohl svobodně rozhodnout a zvolit skutečně místní zastupitele? Nijak. Otázkou je, jestli o to dnešní politické špičky stojí. Asi ne, ruka ruku myje.
Převzato z profilu.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
