Připomínám jednu důležitou věc, že se toto jednání dnes bude týkat především otázky prvních tří dnů nemocenské, která, jak jistě víte, přestala být vyplácena v době vlády ODS, KDU-ČSL a Strany zelených pod vedením Mirka Topolánka od ledna 2008.
Začátkem roku 2009 nabyl odložené účinnosti zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, podle něhož nemocenská přísluší zaměstnancům vždy až od 15. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény. Zákoník práce proto stanovil proplácení náhrady za ušlý příjem zaměstnance za prvních čtrnáct dní pracovní neschopnosti, kterou hradí zaměstnavatel od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2013. Pak bylo toto období poskytování náhrady mzdy zaměstnavatelem dočasně prodlouženo ze 14 dnů na 21 dnů s tím, že za první tři dny nemoci, které připadnou na pracovní dny zaměstnance, není poskytnuta náhrada žádná.
To znamená, že touto právní úpravou došlo ke zmíněnému znovuzavedení karenční lhůty ve formě neproplácení prvních tří pracovních dnů v nemoci. Výsledkem toho všeho, tedy takové té snahy za každou cenu ušetřit, je stav, kdy převážná většina zaměstnanců zůstává po dobu prvních tří dnů pracovní neschopnosti bez jakýchkoli prostředků, jejich povinnost platit pojistné ale zůstala nedotčena. Zvlášť nepříznivý dopad byl nebo je na zaměstnance s nižšími příjmy, sociálně slabé, zejména matek samoživitelek. Zaměstnanci jsou tak nuceni čerpat na nemoc buďto svou dovolenou, což je v příkrém rozporu s účelem dovolené, anebo, a to si myslím, že je horší, své nemoci přecházejí bez návštěvy lékaře. Tím se otevírají dveře k šíření některých onemocnění mezi spoluzaměstnanci a následně dochází k větším škodám na zdraví v budoucnu. To může mít samozřejmě vliv na nezanedbatelné zvýšení nákladů na léčení. Když to tedy shrnu, stát na jedné straně šetří, ale na druhé straně se mohou zvyšovat, a také se jistě zvýší, výdaje na zdravotnický systém.
Aby byly výše uvedené nespravedlnosti odstraněny, předkládáme jako KSČM tento návrh novely zákoníku práce. Smyslem a účelem toho je zrušit institut tzv. karenční doby, po kterou se v případě dočasné pracovní neschopnosti neposkytuje osobě v zaměstnaneckém poměru náhrada mzdy nebo platu.
Chtěla bych podotknout, že vláda, která v současnosti vládne, tedy sociální demokracie, KDU-ČSL a ANO 2011, zatím nepředložila svůj návrh zákona, i když toto je součástí programového prohlášení vlády. Známe pouze návrh jednoho ze senátorů, o kterém se začalo mluvit už na konci roku 2014, ale doposud nebyl Senátem projednán a nebyl postoupen do Poslanecké sněmovny. Proto KSČM přišla s vlastním návrhem už v lednu 2015, v únoru k němu vláda zaujala neutrální stanovisko s tím, že by tuto problematiku měl řešit vládní návrh. Bohužel ale máme konec září 2015 a žádný vládní návrh zatím nebyl této Poslanecké sněmovně předložen. Jenom připomínám, že ve stejný den, kdy KSČM předložila tento návrh zákona, se v médiích vyjádřil i předseda této vlády k tomu, že je třeba znovu zavést vyplácení nemocenské i v prvních třech dnech nemoci. Takže podle jeho vyjádření stojí za tímto návrhem. Stejně se vyjádřily i odbory, odborové organizace. To je tedy důvod toho, že očekáváme, že tento návrh projde prvním čtením a budeme moci vypracovat takový návrh zákona, který případně odstraní ty drobné nedostatky, které jsou tomuto návrhu vytýkány.
Jen pro všechny náležitosti, aby byly splněny, tak podotýkám, že tento návrh zákona... (Předsedající žádá pravou stranu sálu o klid. Nesrozumitelné výkřiky z pravé strany.)
No my učitelé a učitelky bychom to viděli trochu jinak, ale přesto. Děkuji.
Návrh zákona je v souladu s ústavním pořádkem České republiky, není v rozporu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, ani s obecně uznávanými zásadami mezinárodního práva. Návrh je také v souladu s právem Evropské unie. Nemá dopad na životní prostředí. Dopad na podnikatelské prostředí, který bezesporu bude, je zčásti kompenzován, neboť fakt, že zaměstnanec nebude okolnostmi nucen i v době nemoci jít do práce, zamezí šíření nemocí na pracovišti a zaměstnavatel se tak nebude muset vypořádávat třeba v době epidemií s tak masivním úpadkem produktivity. Z hlediska rovnosti mužů a žen je návrh neutrální, neboť právní úprava je pro obě pohlaví stejná.
Důležité je, že návrh má sice vliv na státní a jiné veřejné rozpočty, ale jelikož dojde ke stejnému efektu jako v případě dopadu na podnikatelské prostředí, nelze je považovat za zásadní. Výši těchto dopadů však ani zde nelze přesně vyčíslit, neboť dojde zřejmě ke změnám vzorce chování dotčených pracovníků, které nelze plně kvantifikovat. Návrh zákona má obecně pozitivní sociální dopady, protože zvyšuje reálnou ochranu sociálních práv zaměstnanců a zajišťuje jim zabezpečení podle článku 30 odst. 1 Listiny základních a svobod i při krátkodobé nemoci.
Mgr. Soňa Marková
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
