Co se stalo

Roku 2015 bylo celostátní extrémní sucho, kdy suchá zem dosahovala hloubky i přes jeden metr. Následkem toho usychaly smrky a borovice nejen v tom roce, ale i v následujícím. Stromy, které mají snížený přísun vody, tak jsou přednostně vyhledávány brouky-kůrovci a následně usychají. Současné uschnutí asi 20 000 ha lesů v oblasti severní Moravy však ještě nepředčilo 25 500 ha suchých a v důsledku kalamit vykácených lesů v Národním parku Šumava (tj. na území o velikosti asi 20% severní Moravy).

Ministr životního prostředí R. Brabec s oblibou nyní opakuje: "V ČR již r. 2015-2016 se rozjížděly podmínky pro největší kůrovcovou kalamitu od dob Marie Terezie." Dnes se ptáme, co dělal ministr Brabec v té době: Víme, že prosadil novelu zákona č. 114/1992 Sb., která umožnila zvýšení rozlohy bezzásahových lesů, kde se nezasahuje proti kůrovcům a ti se šíří do dalších lesů. Tuto novelu o ochraně přírody prosazoval navzdory tlaku lesnické odborné veřejnosti a potřebě moratoria na vyhlašování dalších bezzásahových území.

Když bychom chtěli uvádět historické příměry, tak první doložená největší kůrovcová kalamita byla po vichřici 1868-1870. Následné kalamitní rozmnožení kůrovce se tehdy podařilo zastavit intenzivním zasahováním po dobu 10-ti let. Rozsah této kalamity (množství polomového dřeva a dřeva následně uschlého kůrovcem, rozloha suchých a vykácených lesů) byl překročen až r. 2007 (orkán Kyrill) a v následujících letech. V lesích soukromých, obecních a státních (které spadaly pod Ministerstvo zemědělství) bylo kalamitní přemnožení zastaveno za 2-3 roky. Naproti tomu v lesích NP Šumava bylo kalamitní přemnožení kůrovce zastaveno za 7 let (2013).

Národní park Šumava se zapsal do dějin tím, že to byla kalamita, které na Šumavě padlo o 500 000 kubíků dřeva více, než tehdy v letech 1868-1878.

Od "dob Marie Terezie" platí, že proti kůrovcové kalamitě se zasahuje celostátně a důsledně všude. Tato panovnice vydala "Lesní řád", v němž bylo nařízeno tvrdě trestat ty, kteří mají v lese souše napadené kůrovci a přitom těží zelené stromy! Právě to se dělo se souhlasem ministra Brabce a tak v letech 2012 až 2017 bylo v NP Šumava vytěženo úmyslně 404 000 kubíků dřeva (tj. zdravé stromy, které tam měly zůstat). Z takového poznání je zřejmé, že potrestaný neměl být generální ředitel Lesů české republiky, s.p. Daniel Szórád, ale jakýsi Richard Brabec.