Vážené kolegyně, vážení kolegové, dobré ráno.

Já bych rád, abychom navázali na včerejší den, protože včera došlo skutečně k tomu, že jsme měli mimořádnou schůzi k velmi závažné bitcoinové aféře a navzdory tomu, že pan premiér Fiala nás ubezpečil, že dostaneme vysvětlení na všechny záležitosti, které se týkají bitcoinové aféry, že veřejnost dostane odpovědi od ministra spravedlnosti, od ministra financí, od premiéra, tak včera jsme žádné takové odpovědi nedostali.

Pan ministr spravedlnosti Blažek přišel až teprve po tom, co Sněmovna na náš návrh odsouhlasila, že má být přítomen, a vystoupil všehovšudy dvakrát. V podstatě se postavil do role oběti, do role údajně člověka, který se nehodí do tohoto světa. Ano, v dnešním světě už se k problematice praní špinavých peněz přistupuje jinak, než se k tomu přistupovalo v devadesátých letech. A pan ministr Stanjura nevyjasnil žádné skutečnosti, které se týkaly dokumentů, které obdržel. Proto my navrhujeme několik nových bodů.

První bod, který navrhujeuji, tak by zněl odpovědi členů vlády Petra Fialy na otázky k bitcoinové aféře, protože to nejdůležitější, co my jako opozice máme dělat, je pohánět vládu k tomu, aby plnila vlastní sliby. A ten slib vůči veřejnosti ze strany Petra Fialy byl jednoznačný, že občané dostanou ty odpovědi, na které se ptají, na které se ptá opozice. Místo toho včera ta diskuse proběhla tak, že došlo k zacyklení na faktických poznámkách, kde čelní představitelé vlády jako Zbyněk Stanjura, Petr Fiala a Pavel Blažek místo sebe nechávali vystupovat řadové koaliční poslance, kteří ale z povahy věci nemohou mít informace o tom, k čemu konkrétně docházelo na Ministerstvu spravedlnosti a na Ministerstvu financí, co se dělo s těmi dokumenty a v jakém okamžiku je obdržel Zbyněk Stanjura. Například. Takže to já považuju za velkou nezodpovědnost.

Mgr. et Mgr. Jakub Michálek

• Piráti
• Pusťte nás na ně, porveme se za vás!
• poslanec

Sympatizovat Profil Položit dotaz Odpovědi Hodnotit Štítky

A domnívám se, že by Poslanecká sněmovna měla projednat ještě druhý bod, specificky vysvětlení role Zbyňka Stanjury v bitcoinové aféře, kde stát přijal miliardu od tuneláře a drogového dealera. My jsme tady informovali kolegy o obsahu některých dokumentů a řada informací byla zveřejněna ve veřejném prostoru. Přesto, že kolegové třeba z lidové strany požadovali zveřejnění časové osy ze strany vlády a vláda obdržela informace od Ministerstva spravedlnosti, tak ty informace dosud nebyly zveřejněny. Není žádný důvod utajovat informace o bitcoinové aféře před veřejností.

Dokonce teď kolem mě šel předseda KDU-ČSL a říká přesně tak, a já s ním souhlasím. Vyzýváme vládu Petra Fialy, aby zveřejnila ty informace, které má k dispozici, a ne že budeme čekat 14 dnů, než se vyhotoví nějaký audit, že budeme čekat dva měsíce, než proběhne vyšetřování na Ministerstvu spravedlnosti ze strany auditora, i když paní Decroix jasně říkala, že žádné vyšetřování dělat nebude.

A já bych vám chtěl připomenout některé zásadní dokumenty, které se týkají právě role Zbyňka Stanjury v celé této kauze a možná i dalších osobností. Víte, kdo byl člověkem, který původně řešil kauzu těch bitcoinů na Ministerstvu spravedlnosti? Byl to pan náměstek Antonín Stanislav.

Antonín Stanislav, kterého si pamatujeme. Proslavil se tím, že když na něj vyšlo najevo, že nelegálně dělí zakázky v domově důchodců, který jako vedlejšák vede kromě práce náměstka, tak o něm napsali redaktoři článek, že před nimi utekl záchodovým okýnkem. Prý to tak nebylo, ale tam tímto způsobem se pan Stanislav proslavil. A tento člověk, který mimo jiné měl na starosti na Ministerstvu spravedlnosti špinavou práci včetně věcí jako vytvářet vlny kolem ČEZ a kolem údajného znárodnění ČEZ, které se nikdy nekonalo, a navrhovat zákon, který by k tomu pomohl, tak tento člověk měl na starosti kauzu bitcoinu, protože se to píše přímo v dopise, který napsal advokát pan doktor Kárim Titz, kde uvádí, že v této věci se v minulosti obrátili na Ministerstvo spravedlnosti prostřednictvím e-mailové komunikace, konkrétně e-mailem ze dne 18. 8. 2023 adresovaným tehdejšímu panu náměstkovi magistru Antonínu Stanislavovi, PhD. se žádostí o posouzení možností spolupráce s cílem nalezení řešení problematické právní situace. (Na řečnickém pultu spadla lahev s pitím.)

Pardon. A teď pokračuje: "Přílohou daného e-mailu jsem zasílal stručnou informaci o průběhu trestní kauzy mého klienta a také poslední rozhodnutí soudu prvního a druhého stupně ve věci takzvaného ochranného opatření. V předmětném období probíhalo na základě dovolání podaného z naší strany u Nejvyššího soudu řízení, ve kterém jsme usilovali o zrušení rozhodnutí Krajského soudu v Brně ze dne 9. 5. 2022, číslo jednací 50T4/2017-4518, o uložení povinnosti policie, Krajské ředitelství Jihomoravský kraj, zničit veškerá data obsažená v elektronice zajištěné v průběhu trestního řízení."

A teď se tam pokračuje, jak o tom soudy rozhodovaly a tak dále, takže v srpnu 2023 mělo Ministerstvo spravedlnosti, pan náměstek Stanislav a nepochybně i jeho šéf pan ministr Blažek, velmi podrobné informace o celé záležitosti a je velmi zvláštní, že ty informace neměli kolegové ze STAN. Viděl jsem rozhovor na Deníku N, protože kolegové ze STAN mají náměstka Karla Dvořáka na Ministerstvu spravedlnosti, který kandiduje jako číslo 1 na kandidátní listině v Praze. No a pan Dvořák říká, že mu to možná šlo nějak rukama, ale že tomu nepřikládal žádnou větší váhu, ale že se to nijak neprobíralo, že se to neprobíralo na poradách vedení Ministerstva spravedlnosti, a to navzdory tomu, že přímo v dopise z prosince 2024,který teda jim protekl rukama, tak je přímo napsáno, a bylo to napsáno i v tom srpnovém e-mailu z roku 2023, že data, a cituji: "data obsažená v předmětných elektronických nosičích mohou obsahovat přístupové kódy a databáze virtuální peněženky, na kterých jsou uloženy prostředky bitcoin velmi vysoké hodnot.". Velmi vysoké hodnoty. Takže už v srpnu 2023 Ministerstvo spravedlnosti vědělo, že tam jsou uloženy bitcoiny velmi vysoké hodnoty. Proto říkám, že ty informace, které byly na tiskové konferenci Pavla Blažka, se ukázaly jako téměř všechny nepravdivé nebo zavádějící.

A nyní pokračujeme. Tento dopis vzalo Ministerstvo spravedlnosti a spolu s přiloženou dokumentací, podrobnou dokumentací toho případu, kterou zde mám vytištěnou, kterou zpracoval advokát pan doktor Titz, která má (Řečník počítá stránky.) dva, tři, čtyři, pět stránek dokumentace toho případu, ve kterém píše, že konkrétně v trestním řízení se hovořilo o provizi ve výši 442 bitcoinů, 442 bitcoinů. Tak si to spočítejte, jaká částka je 442 bitcoinů. A tuhletu informaci - to je kolik? To je něco kolem miliardy, ne? Takže tuhletu informaci, že jde o miliardu, mělo k dispozici nejpozději v prosinci Ministerstvo spravedlnosti a to ji v lednu tohoto roku přeposlalo komu? Ministerstvu financí do rukou Zbyňka Stanjury. Takže Zbyněk Stanjura, ostatně už to vyštrachali i novináři (nesrozumitelné), kde to je uvedené, tak Zbyněk Stanjura měl už 30. ledna v datové schránce Ministerstva financí velmi podrobnou pětistránkovou informaci o tom, že 442 bitcoinů a nějaké další podobné prostředky jsou v dané věci a že příslušný advokát žádá o to, aby mohl tyto prostředky, a jsou tam i přiložené judikáty, převést státu. A z těch přeložených rozhodnutí je důležité několik věcí zmínit.

Jednou z těch věcí je, že soudy postavily najisto, že ty bitcoiny nepocházely z toho, že by pan Jiříkovský těžil bitcoiny na počítačích Mendelovy univerzity, kde byl jeho dědeček děkan. To je potřeba říct, že to bylo přímo v těch judikátech napsáno. Čili z toho bylo zjevné každému, že ty peníze nemusí být ultra čisté, jak říkal pan ministr Blažek. Takže máme tady velmi podrobné vyjádření, kde jsou popsány všechny detaily ze strany pana doktora Titze, které má Zbyněk Stanjura na Ministerstvu financí v lednu tohoto roku.

A já podotýkám, že k tomu převodu těch bitcoinů, otevření těch peněženek a následnému vytunelování těch peněženek, další vytunelování, protože ty peníze získal pan Jiříkovský tím, že vytuneloval to tržiště s drogami a dalším nelegálním obsahem, tak toto se stalo až v březnu, takže dva měsíce, dva měsíce měl Zbyněk Stanjura k dispozici na ministerstvu podrobnou dokumentaci od Ministerstva spravedlnosti s žádostí o schůzku.

A my se samozřejmě ptáme, když přijde takovýto dopis z jiného rezortu, u kterého je několik příloh včetně pětistránkového popisu, kde se všechno píše o těch bitcoinech, všechno se píše o tom, jak provozoval tržiště Sheep Market, což teda bylo jiné černé tržiště, on měl dvě černá tržiště, ještě ten Nucleus Market. Takže za této situace Zbyněk Stanjura skutečně nemůže tvrdit, že nic o těchto bitcoinech nevěděl, anebo je možné, že má ministerstvo zorganizované tak špatným způsobem, že když mu jiný ministr pošle dopis, ve kterém se hovoří o hodnotě 400 nebo 800 bitcoinů, čili několik miliard korun, že jeho podřízení ten dopis zašantročí a že se nedostane ke zraku ministra Zbyňka Stanjury. Oba dva případy ukazují na to, že je nezpůsobilý tento rezort řídit, protože pokud ministr financí přehlédne nebo nastaví si ty struktury tak, že se k němu nedostane dopis jiného ministra, kde jde o několik miliard korun potenciálního příjmu státního rozpočtu, který bude mít samozřejmě i rozpočtové dopady, takto jasně vypovídá o tom, že by to musel mít opravdu velmi špatně nastavené. 

A tomu já upřímně řečeno, nevěřím. A samozřejmě je na místě ptát se, jakým způsobem reagovalo Ministerstvo financí, protože se začínají objevovat informace, že na Ministerstvu financí úředníci odvedli svoji práci a že zpracovali stanovisko právě k tomu dopisu Ministerstva spravedlnosti, které dostali od pana Blažka. A to stanovisko bylo negativní, že v tom stanovisku bylo uvedeno, že Ministerstvo financí nedoporučuje provést tuto transakci. Samozřejmě proto, že Ministerstvo financí má úředníky, kteří se vyznají v problematice potírání praní špinavých peněz.

A co se stalo? Z nějakého důvodu toto stanovisko zpracované úředníky neopustilo brány Ministerstva financí. My se ptáme, kde je to stanovisko? Kdy bylo zpracováno, jakým způsobem s ním ministr naložil, jakým způsobem probíhalo vyřízení lednového dopisu od ministra Blažka? Kdo k němu měl přístup, kdy ho viděl Zbyněk Stanjura? Jakým způsobem s tímto dopisem naložil, když věděl, že jde o miliardu korun, které jsou potenciálně z trestné činnosti, jak vyplývalo z těch přiložených rozsudků? To jsou všechno velmi vážné dotazy, na které jsme tady nedostali od Zbyňka Stanjury žádnou odpověď.

A budeme pokračovat, protože i navazující dokument, darovací smlouva, jednoznačně uvádí, že o záměru uzavření darovací smlouvy byli informováni zástupci Ministerstva financí a Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových. O přijetí daru obdarovaný informuje Finanční analytický úřad a Nejvyšší státní zastupitelství. Slyšíte ten rozdíl? (Ukazuje smlouvu.) V darovací smlouvě, kterou zveřejnilo samo Ministerstvo spravedlnosti, jak se usvědčilo, darovací smlouva číslo MSP-31/2025-MSP-CES, kde je přesně uvedena specifikace uzavření smlouvy na 468 bitcoinů, tak v té darovací smlouvě je klauzule, která říká, že Zbyněk Stanjura byl informován předem. ÚZSVM bylo informováno předem. No proč? Protože potřebovali si půjčit tu peněženku od ÚZSVM.

Ale Finanční analytický úřad a Nejvyšší státní zastupitelství, ti byli informováni až později, až po tom, co ta transakce proběhla. Dokonce myslím, že se říká asi 14 dní po tom. Tady je: (Čte smlouvu.) Obdarovaný se zavazuje ve lhůtě 30 dnů ode dne účinnosti této smlouvy informovat o obsahu této smlouvy výše uvedené instituce, respektive jejich zástupce.

To znamená, Ministerstvo financí bylo podle této smlouvy jediným orgánem, který byl Ministerstvem spravedlnosti informován předem a mohl s tím něco dělat. A proto my se logicky ptáme jako opozice, co s tím Ministerstvo financí dělalo?

Zbyněk Stanjura tady vystupoval včera, nebyl schopen na tuto otázku odpovědět. Místo toho se tady zaklínal tím, jak strašně podporoval startupy, že (nesrozumitelné) nic pro ně neschválili. Takže to je zásadní informace, na kterou my jako opozice jsme neobdrželi odpověď.

No a samozřejmě ta smlouva, a všimli si toho i Starostové, já jsem četl rozhovor, kde paní poslankyně Naiclerová to zmiňuje, takže Starostové to věděli nebo ví to, že Ministerstvo financí o celé záležitosti s bitcoinem vědělo. Starostové provedli svůj obvyklý manévr, že řekli, že položí vládu. Předložili usnesení, které bylo poměrně tvrdé vůči vládě, a potom skutek utek. Hlasovali pro to, aby mimořádná schůze nemohla pokračovat, a tudíž aby ministr financí nebyl veden k odpovědnosti a k tomu, aby vysvětlil, proč nedělal nic s informacemi, které obdrželo Ministerstvo financí v lednu tohoto roku, kde přesně vědělo, kolik stovek bitcoinů se řeší. Jak říká Petr Gazdík, zakladatel STANu, my vždycky vylezeme na ty barikády, no, a potom stáhneme krovky. Takže to byl obvyklý manévr.

Ale výsledek je ten, že kvůli hlasům STANu, protože to bylo včera o jeden hlas, tak kvůli hlasům STANu a dalších koaličních stran dneska nepokračuje mimořádná schůze, které by se účastnili představitelé vlády, takže tady nevidíme pana ministra financí Zbyňka Stanjuru, ministra spravedlnosti Blažka a premiéra Fialu, kteří věděli o tomto daru. Ačkoliv STAN mohl s tím samozřejmě něco dělat, tak se nestalo nic. Stejně tak STAN mohl říct, že nechce, aby ODS dál měla svého nominanta na Ministerstvu spravedlnosti. Mohli to řešit s premiérem Fialou, mohli mu říct, že za takové situace se nebudou podílet na vládě, a prostě by tam byl nestranický odborník do voleb.

Mohli to řešit s prezidentem, ale neudělali nic, udělali jenom silácké gesto a skutek utek. Takže tímto způsobem jsou prostě ve vleku Zbyňka Stanjury. Já nevím, proč to je, to asi by měli zodpovědět oni sami. Možná se bojí toho, aby je pak odéeska podržela, až se bude řešit Dozimetr. Ale to, co je zásadní, je, že v době, kdy má Zbyněk Stanjura vysvětlovat, co se stalo s papíry, který obdrželo Ministerstvo financí prokazatelně, kdy vláda má zveřejnit podkladové dokumenty, tak se neděje nic a STAN nekoná.

Mě to samozřejmě mrzí, protože když jsme uzavírali koaliční smlouvu se STANem jako koaličním partnerem, tak jedna z věcí byla jako závazek v našem programu, že pokud se takovéto kauzy objeví, tak se budou, tak se vláda, jejíž budeme součástí, bude snažit ty věci do hloubky vysvětlit. A tento slib, tento slib politické kultury vůči voličům, byl tímto zrazen.

Já budu pokračovat tou darovací smlouvou. Darovací smlouva v čl. 3 dále uvádí, že smluvní strany prohlašují, že veškeré informace, které jsou uvedeny v této smlouvě nebo které se dozví v souvislosti s touto smlouvou nebo při plnění této smlouvy, jsou považovány za důvěrné informace. Smluvní strany se zavazují zachovávat o důvěrných informacích mlčenlivost a důvěrné informace používat pouze k plnění předmětu smlouvy. Povinnost zachovávat mlčenlivost znamená zejména povinnost zdržet se jakéhokoliv jednání, kterým by důvěrné informace byly sděleny nebo zpřístupněny třetí osobě nebo byly použity v rozporu s jejich účelem pro vlastní potřeby nebo pro potřeby třetí osoby, případně by bylo umožněno třetí osobě jakékoliv využití těchto důvěrných informací. Smluvní strany jsou oprávněny předat důvěrné informace třetí osobě v případě, kdy jim tato povinnost vyplývá ze zákona nebo jiného právního předpisu nebo z pravomocného rozhodnutí soudu. Smluvní strany se zavazují v takovém případě spolupracovat a učinit všechna možná opatření nutná k ochraně zájmů druhé smluvní strany.

Takže nejenom že na Ministerstvu financí věděli, že se uzavírá takováto smlouva, měli ten záměr předem k dispozici, aspoň podle těch informací Ministerstva spravedlnosti, ale dokonce do té smlouvy napsali mlčenlivost v tak velkém rozsahu, jak to bylo jenom možné, a dokonce se snažili utajit maximum této transakce před veřejností. A nebýt toho, že to vyštrachali nějací novináři, tak je to možná utajené až doteďka.

Takže tyto dokumenty jednoznačně ukazují a já jsem přesvědčen, že kolegové, kteří tady vystupovali včera, tak se seznámili i s tou darovací smlouvou, možná neměli k dispozici ty informace z útrob Ministerstva financí, možná jim neposkytl ministr financí informace o tom, kdy obdržel dopis z Ministerstva spravedlnosti, že to bylo v lednu, kolik tam bylo příloh, jak tam byl ten případ popsaný, protože kdyby tyto informace měli k dispozici, tak tady včera nemohou mluvit tak, jak mluví.

No a samozřejmě my jsme tady chtěli slyšet odpovědi na řadu věcí, na které jsem se opakovaně ptal pana ministra Blažka. On tady byl sice přítomen, chodil tady po jednacím sále, ale neodpověděl na ty jednoduché dotazy, jednoduché dotazy, proč neoznámil tuto záležitost předem policii, orgánům činným v trestním řízení, když to byl schopen oznámit Ministerstvu financí, které teďka od toho dává ruce pryč, my nic, my vlastně jsme s tím nic nedělali.

Proč tady nebyl ochoten vystoupit a říct Poslanecké sněmovně a přísahat, že on nedělal žádný lobbing, žádnou intervenci u justice, když přitom vidíme, jak pochybně bylo v té záležitosti postupováno ze strany orgánů výkonné moci i státního zastupitelství, které nejprve se postavilo na stranu toho zločince a potom se neodvolalo, nepodalo odvolání proti tomu verdiktu. To samozřejmě vzbuzuje obrovské otázky, a vypadá to tak, že tam musel proběhnout nějaký lobbing, který potom byl spojen s tím, že i některé instituce v justici dostanou svůj podíl na té miliardě, včetně těch 300 milionů, který tam byly nakreslený, že se z toho bude kupovat ubytování pro pracovníky justice a vězeňství.

Další věc, která se ukázala, že na ní Pavel Blažek nebyl schopen odpovědět, když tady vystupoval, že nebude problém zkonfiskovat ty peníze na bitcoinových peněženkách, ale opak se ukázal pravdou. Už včera jsme zaznamenali z veřejně dostupných zdrojů, že odsouzený pan Jiřikovský už není na území České republiky, že zmizel kdesi v Asii. Tak jakým způsobem budou naše orgány činné v trestním řízení zabavovat bitcoiny, které jsou v uvozovkách uložené na peněžence, která je někde v Asii. To bychom opravdu rádi slyšeli, protože pokud se prokáže to, co vyplývá ze zpráv, které jsou v bitcoinové komunitě na webových stránkách posledních osm, deset let, tak ty peněženky jsou nepochybně spojeny s organizovaným zločinem a mělo by dojít ke konfiskaci toho výnosu, co ostatně tam vyvíjí svoji aktivitu i FBI právě v této věci.

Takže chceme to slyšet, proč pan ministr, proč nás zase balamutil s tím, že stát to zkonfiskuje. A co dělal pan premiér Fiala? No, pan premiér Fiala, ten se ho, když to prasklo, tak se ho zastával, zastával se ho úplně nesmyslným způsobem, že získal miliardu, úplně otřesné a papouškoval všechny tyhlety nesmysly, které nemají žádnou oporu v realitě, protože nic policie nezkonfiskuje v Asii, nebudeme vysílat naše policisty, aby někde zabavovali peněženku v Asii, ještě ani nevíme, v jakém státě.

Prostě na 99 procent se stát k těm prostředkům už nedostane a nedostane se k nim v důsledku postupu ministra spravedlnosti a ministra financí, kteří místo toho, aby když o tom věděli v lednu, nebo respektive v prosinci, tak aby informovali orgány činné v trestním řízení, aby se dokázaly připravit na tuto celou situaci, připravit zajištění těchto prostředků, tak místo toho si to nechávali pro sebe a pak sehráli ještě tu neuvěřitelnou jako opravdu neuvěřitelnou šaškárnu s tím, že ministr spravedlnosti, člověk, který má dbát o spravedlnost, obviňoval naši policii, že je neschopná, že nedokázala rozklíčovat něco, co je zašifrované takovým způsobem, že se to rozšifrovat nedá. Nebo že si dokonce pozvali tajné služby, aby jim k tomu řekly, jestli je sledovaly.

No, tak oni to nejprve utajují úplně před všemi, aby se o tom nedozvěděl vůbec nikdo, dají si na to klauzuli mlčenlivosti, ví to jenom hrstka lidí, a pak se ptají tajných služeb, jak to, že jste nás na to neupozornily? Jak to, že jste nám to neřekly? No asi tajné služby mají nakonec sledovat Ministerstvo spravedlnosti, aby zabránily tomu, že se Ministerstvo spravedlnosti bude podílet na věcech, který vykazují všechny znaky trestný činnosti.

To je přece neuvěřitelný. A říkat něco takového vůči policistům, kteří nasazují svoje životy, aby tahleta republika mohla fungovat vůči lidem v tajných službách, kteří taky nasazují svoje životy v různých operacích, a snažit se svůj politický škraloup hodit na tyhlety lidi, kteří dělají maximum s informacemi, které mají k dispozici, ale nesmí jim jejich práci někdo kazit, to je opravdu neuvěřitelné. Já myslím, že to ty lidi naprosto, naprosto tristně uráží. Takže to by ze strany představitelů vlády zaznívat nemělo a je to chyba, je to chyba, že se představitelé vlády aspoň třeba nezastali těch tajných služeb, protože po nich skutečně chtějí něco, kde ta plná zodpovědnost je na členech vlády, kteří o tom věděli.

No a samozřejmě my jsme chtěli vědět, proč se pan ministr Blažek neptal na původ těch prostředků, když říkal, že to je ultra čistá miliarda. Tak pokud o nějakých penězích říkám, že je ultra čistá miliarda, tak asi to vychází z toho, že jsem provedl nějakou due diligence, že jsem se podíval na to, odkud ty peníze pocházejí a tak dále, zkontroloval jsem si to, no, a pak se ukázalo, že ten scénář byl neuvěřitelně děravý, neuvěřitelně děravý, že v podstatě každé místo v tom scénáři bylo děravý. Ať už zjišťování znalce, že znalec byl najatý, že znalec byl najatý protistranou, že to nejprve otevřeli, nejprve provedli transakce a až teprve potom tam přišel notář, kde sepsali notářský zápis, kde ten notářský zápis osvědčuje jenom jednu věc, že mu znalec předal screenshot z obrazovky počítače, tak opravdu jsme museli platit 150 000 korun za to, že někdo převzal screenshot obrazovky?

My jsme tady v České republice, takže já bych se nedivil, kdyby nakonec zodpovědní představitelé nesli v trestní záležitosti zodpovědnost jenom za porušení povinnosti při správě cizího majetku, když vydali 150 000 za notářský zápis, který obvykle stojí řádově menší částku. Takže ale nevím, jak to skončí, nebudu to předjímat, ale zjevně tam došlo k obrovské sérii pochybení a bylo by dobré, aby pan ministr vystoupil, protože on sice říkal, že už řekl úplně všechno, co ví, ale to není pravda, vždyť tady nám neřekl, jak to bylo s tím dopisem, s tím shrnutím, které mám v ruce, (ukazuje) z prosince minulého roku, komu prošlo rukama, co se s tím stalo, jaké rozhodnutí a doporučení k tomu dali úředníci, jestli to konzultovali s nějakým odborníkem na praní špinavých peněz. Kdo za to byl osobně zodpovědný? Nebo jestli to bylo tak, jak to vypadá, že politici obešli úředníky až teď, čistě po politické linii a domluvili si to externě v té brněnské partičce?

To jsou všechno dotazy, které my jsme tady chtěli zodpovědět, a bohužel kvůli koaličním stranám, které slíbily, že to vysvětlí, ale neudělaly tady nic, nevystoupil tady ani jeden zástupce Starostů, který by měl v uvozovkách ty koule a řekl, ať tady pan Blažek a pan Stanjura vystoupí a zodpoví na dotazy, které tady měly být vysvětleny. Nic takového se tady nestalo, jenom se snažíte tím, prostřednictvím paní předsedající, promlčet.

Budu pokračovat a teď se budu věnovat dalšímu návrhu bodu programu. Ten se týká vystoupení ministra spravedlnosti, ve kterém odpřisáhne, že nedělal žádné intervence směrem k justici v bitcoinové aféře. Co mě k tomu vede? Jako jeden z mála jsem měl možnost se seznámit s usnesením Krajského soudu v Brně z veřejného zasedání ze dne 8. ledna 2025. Takže vidíte ten fofr? V prosinci přijde dopis na Ministerstvo spravedlnosti, dáme vám miliardu v bitcoinech, pokud Krajský soud v Brně rozhodne tak, že panu Jiřikovskému vrátí počítače s bitcoinovými peněženkami velmi velké hodnoty. V lednu 2025 v návaznosti na to rozhoduje Krajský soud v Brně.

Ono ostatně už i to předchozí řízení, ve kterém rozhodoval Nejvyšší soud, tak je pozoruhodné ve vztahu k tomu, že nejvyšší státní zástupce podává vyjádření, které je ve prospěch trestně odsouzeného, který byl odsouzen za tunelování. Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství, abych byl přesný, tam v podstatě přisvědčuje tomu, že by měla být prokázána nějaká větší pravděpodobnost všech těch nosičů, které jsou ale zašifrované - tam byly nosiče, které jsou zašifrované a nosiče, které nejsou zašifrované, na těch byly nějaké fotky a nevím, co dalšího - že se má podrobně tedy přezkoumat ta souvislost. Některé ty nosiče se podařilo rozšifrovat, některé ty nosiče se nepodařilo rozšifrovat, takže je tam nějaká struktura.

Pak se ta věc vrací na Krajský soud Brno, takže v podstatě tím rozhodnutím Nejvyššího soudu s přispěním Nejvyššího státního zastupitelství byla prolomena právní moc toho předchozího usnesení a v lednu, 8. ledna 2025, krajský soud rozhoduje znovu. Je to velmi zajímavé v tom, co v tom rozhodnutí není, protože to rozhodnutí je takhle dlouhé. (Ukazuje do sálu materiály, které má v ruce.) Je to takhle dlouhé rozhodnutí, které má všehovšudy necelé dvě stránky odůvodnění. Ta klíčová pasáž, kde se odůvodňuje, proč se nevydá výpočetní technika, která je zašifrovaná, tak se vydá nepozměněná, že se nepromaže, ačkoliv obžalovaný tam tvrdí, že nezná hesla. Takže k čemu mu asi tak můžou být zašifrovaná data, ke kterým nezná hesla, ale rezolutně se snaží o to, aby to získal? Já tady připomenu, že i Nejvyšší soud na to upozornil ve svém rozhodnutí, že v případě, že obžalovaný odmítá vydat ty údaje pro přístup, tak že to je záležitost, která se má zohlednit v rámci rozhodnutí. Tak v rozporu s tím krajský soud rozhoduje tak, že vám to přečtu. Je to bod 5 a 6 daného rozhodnutí.

Pokud jde o notebook značky MacBook pro model A1398, iPad model A1566, iPad model A1673, iPad model A1566, iPhone model A1687, notebook Microsoft, včetně stylusu, mobilní telefon iPhone model A1586 a mobilní telefon Meizu. Takže dva notebooky, ale je tady pět telefonů. Znalec z oboru kybernetika, odvětví výpočetní technika, doktor V.K., uzavřel, že s ohledem na chybějící hesla nelze obsažená data zpřístupnit. Hesla ani jiné přístupové cesty se nepodařilo zajistit ani dotazem na odsouzeného T.J., který poukázal na značný časový odstup od doby, kdy jednotlivá zařízení aktivně využíval. Hesla tedy není již schopen dohledat. Datový obsah disku zařízení PlayStation neřeším, jo.

Paní soudkyně Bordovská pokračuje. Vzhledem k tomu, že se žádnými dostupnými prostředky nepodařilo zjistit ani pravděpodobnou strukturu datového obsahu uvedených zařízení, nelze bez dalšího dovodit, že uvedená zařízení se zvýšenou pravděpodobností obsahují mimo jiné informace vedoucí případně k virtuální měně, byť obecně taková možnost existuje. Takže to je celé slavné zdůvodnění našeho soudu, kterým odůvodňuje, proč se vydají zašifrované nosiče přímo odsouzenému za trestnou činnost. Takže říkají, že obecně existuje možnost, že tam jsou bitcoiny, ale bylo to celé zašifrované, nic k tomu nevíme a dál to nebudeme řešit. Takže ani se tam nevypořádali s tím rozhodnutím Nejvyššího soudu, ze kterého bylo jasné, že v takovém případě mají zohlednit záležitost, že obviněný nijak nespolupracuje.

Já tady budu číst přímo z toho bodu 81 Nejvyššího soudu v tom rozhodnutí, které už tady bylo citováno: "Bude tedy na obviněném, zda nyní orgánům činným v trestním řízení poskytne nezbytnou součinnost za účelem zjištění datového obsahu elektronických zařízení v případě, že jsou tato zaheslována či šifrována, či nikoliv. V opačném případě bude na soudu prvního stupně, aby ve svých hodnotících úvahách takový postoj obviněného náležitě vyhodnotil." Takže my tady máme Nejvyšší soud, ten dává závazný pokyn, že to má krajský soud náležitě vyhodnotit, a pak tady máme rozhodnutí krajského soudu, paní soudkyně Bordovské, která to vyhodnotila tak, že řekla, že tam nejde dovodit zvýšenou pravděpodobnost a nijak neřešila to, že neposkytl ta hesla a tak dále, nic. To se vůbec neřešilo.

Co s takovýmto rozhodnutím, které je zjevně vadné, udělá státní zastupitelství, které má zastupovat zájmy státu a je součástí výkonné moci? Státní zástupce proti tomu nepodal odvolání, a to navzdory tomu, že v předchozích kauzách se tomu věnovali velmi pečlivě, a že došlo až následně, po tom, co došel dopis na Ministerstvo spravedlnosti v prosinci a bylo rozhodnuto soudem, tak státní zástupce nepodává žádné odvolání a tímto se rozhodnutí stává pravomocným. Odsouzený Jiřikovský dostává ty nosiče a může proběhnout na Ministerstvu spravedlnosti slibovaná transakce s vědomím ministra financí Stanjury, že bitcoiny za 2 miliardy se pošlou zpátky odsouzenému, navíc bitcoiny, které pocházejí z toho černého tržiště.

Takže to je samozřejmě naprosto skandální, jak si v takovéto situaci, kdy ministr spravedlnosti odmítne vystoupit tady v poslanecké Sněmovně před svými kolegy a dokonce odmítne i jednoduchou věc, že by řekl ne, já jsem žádné intervence nedělal. To je naprosto vyloučeno. Tak v takovéto situaci, když vidíme, že ta rozhodnutí jsou zjevně vadná, že nejsou odůvodněná a že vedly k tomu, že nám upláchnul člověk se dvěma miliardami, možná s daleko větší sumou, možná s 10 miliardami nebo 11 miliardami, v kapse do Asie, že to vyšetřuje FBI a tak dále, jak je tohleto možný? Já si myslím, že každý soudný člověk, který tyhlety informace má k dispozici, si na to musí udělat názor, a že to dvouminutové vystoupení, kde to pan kolega Haas shrnul, že všechno bylo křišťálově čisté a že to je všechno ultračisté, že možná došlo k nějakému etickému pochybení, tak nemůže přece nikdo brát tímto způsobem vážně.

Budu pokračovat. V důsledku toho, že koalice včetně STANu znemožnila průběh jednání Poslanecké sněmovny, tak navrhuji ještě další bod, a to abychom zařadili na pořad dnešního jednání nový bod, který zní: Návrh usnesení STAN k bitcoinové aféře, který podal pan poslanec Letocha, a návrhy dalších usnesení předložených poslaneckými kluby.

A tady se můžete ukázat, jestli chcete něco, prostřednictvím pana předsedajícího, dělat s bitcoinovou aférou. A jestli jste to usnesení mysleli vážně, tak ho můžeme dneska projednat. Ale jinak to bude jenom prázdné plácnutí, taková snaha se zbavit odpovědnosti, ale v reálu nic nedělat.

A my jsme tady předložili jako Piráti velmi podrobné usnesení. Protože jsme vycházeli z toho, že koalice umožní průběh té schůze a že se dostaneme na projednání těch usnesení. A upozorňovali jsme na to, že tady ta bitcoinová aféra je jenom špička ledovce. A já jsem tady citoval spoustu dalších kauz, kterým by měla vláda věnovat pozornost. A ono se to neděje.

Takže proto navrhuji, abychom projednali tento bod Návrh usnesení STAN a dalších usnesení z mimořádné schůze. A v rámci toho bodu my budeme chtít, aby Poslanecká sněmovna projednala ten návrh usnesení, jak byl připraven. Protože my jsme předložili velmi podrobné usnesení, kde je 20 bodů - 20 bodů na pěti stránkách - co je potřeba reálně udělat, aby se v České republice neopakovaly takové kauzy masivní korupce, jako pozorujeme v posledních letech, a to nejenom v posledním volebním období.

V tom usnesení jsme velmi podrobně uváděli nejenom stanovisko k bitcoinové aféře, protože to není selhání jednotlivce, jak se nám snaží namluvit koalice SPOLU, ale že je potřeba prevence korupce, hospodářské kriminality a praní špinavých peněz a jejich důsledné postihování, že to vyžaduje větší pozornost a systémové kroky včetně změny některých zákonů. To opravdu není jenom selhání jednotlivce. A to je věc, o které mluvil i prezident republiky, když navštívil tuto slavnou Sněmovnu. A přesto od koalice SPOLU slyšíme, že věc je vyřešena rezignací pana ministra Blažka, že to bylo selhání jednotlivce a že není potřeba nějaké zákony měnit a podobně.

Další záležitost, kterou jsme tam navrhovali, aby se jasně vyvodila odpovědnost aktérů v bitcoinové aféře a aby se zveřejnily veškeré podklady včetně komunikace v této aféře, abychom věděli, co kdy posílalo Ministerstvo spravedlnosti, Ministerstvo financí, kdy se o tom dozvěděl Zbyněk Stanjura, a zejména, co s tím Zbyněk Stanjura udělal a kdy to udělal a jestli informoval orgány činné v trestním řízení nebo orgány, které mají na starosti praní špinavých peněz, anebo si přečetl tu smlouvu, na které se údajně Ministerstvo financí podílelo, a řekl si, jo, tak my jsme dostali ty informace předem, ale to je vlastně dobře, že ten Finanční analytický úřad dostane ty informace až 30 dnů po tom, protože to znamená, že s tím nebudou moct nic moc dělat a že pachatel bude mít dost času, aby se ulil a vytratil do Asie. Opravdu tyhlety myšlenkové pochody pana ministra Stanjury by nás velmi, velmi zajímaly.

A samozřejmě korunu tomu nasadilo to, že v takovéto bitcoinové aféře, kde jde prostě o hotovost nebo finanční prostředky, velmi jednoduše představitelné, ne obrovského rozsahu, ale že to prostě bylo všechno uložené na jedné peněžence, tak že v takovéto aféře s vědomím té věci od ledna tohoto roku Zbyněk Stanjura předkládá další pozměňovací návrh, který osvobozuje bitcoinové miliardáře, kteří mají zisk z bitcoinu více jak 40 milionů, od jakýchkoliv daní. A že to prý podpoří ekonomiku? Jakou ekonomiku tohleto asi podpoří? Několik málo jednotlivců a plus část černého trhu, který v tom má uloženy ty peníze.

To je opravdu hlavní starostí šéfa státní kasy, abychom přicházeli o miliardy z peněz, které můžou být využity na služby pro občany, ze kterých by se dala platit například lepší zdravotní péče tak, aby na každém okresu byl k lékař, dětský lékař, psycholog a lékař, který se specializuje na závislosti, aby se zkrátila čekací doba na zákroky, že budeme mít k dispozici přístroje, personál, který je bude obsluhovat v našem zdravotnictví? Ne. Ministr financí k tomu přistoupil tak, že v tomhletom případě mu ty daňové výnosy z bitcoinu najednou smrdí. Zatímco dosud postupovali tak, že neznají špinavé peníze, tak teď najednou, když jde o peníze, které by stát mohl získat na daních, tak najednou jsou to peníze špatné.

Takže proto my jsme v tom návrhu usnesení, který chceme dneska projednat a který navrhujeme zařadit na program dnešního jednání, požádali a napsali do usnesení, aby vláda byla vyzvána k vyvození odpovědnosti osob, které se podílely na bitcoinové aféře a aby Poslanecká sněmovna jednoznačně vyslovila nesouhlas s rozpočtově neodpovědným záměrem, aby majitelé kryptoměn neplatili žádné daně z těchto příjmů. A bavíme se o těch příjmech, kde to zhodnocení přesáhne 40 milionů korun. To nejsou nějací drobní střadatelé, kteří mají někde čtvrt bitcoinu na peněžence. To jsou opravdu lidi jako pan Jiřikovský, který díky pozměňovacímu návrhu Zbyňka Stanjury nebude muset platit žádnou daň z příjmu. A možná bude - uvidíme, jestli se vůbec vrátí do České republiky, díky panu Blažkovi pravděpodobně stát zcela přišel o možnost jakýmkoliv způsobem vymáhat tyto nároky včetně daňových nároků, včetně nároku z trestního řízení, zabavování výnosů z trestné činnosti.

A celá tato daňová výhoda pro hrstku bitcoinových miliardářů, jak tady byla navržena - a říkám, netýká se to těch malých, protože ty jsou podle lednového návrhu - osvobozeni, tak celá ta výhoda by šla na vrub státního dluhu České republiky, takže bychom se akorát víc zadlužovali, zatímco velkou část těch výhod by dostali tito odsouzení kriminálníci.

Další část, kterou jsme navrhovali v našem důležitém usnesení, je řešit průtokové účty. Já jsem byl včera přihlášen s přednostním právem, ale kvůli tomu, že tím kolotočem faktických poznámek se to podařilo vyobstruovat tak, že ani nebylo jednání prodlouženo, ani nebylo schváleno, že se bude pokračovat nějaký další den, takže ta schůze dneska visí, abyste si to dokázali představit, ve vzduchoprázdnu. A pokud se neshodnou všichni předsedové poslaneckých klubů, tak k té schůzi už se nevrátíme. To jenom abychom věděli, v jakém režimu jsme - že se to podařilo vládní koalici vyobstruovat, celou tu mimořádnou schůzi, aniž by bylo hlasováno o usneseních včetně návrhu usnesení, které předložili Starostové.

Dále navrhujeme, aby Poslanecká sněmovna konstatovala, že je potřeba něco dělat s průtokovými účty, přes které ruská mafie - a všichni jsme četli ty články šéfa NCOZ - přes které ruská mafie vyprala v Česku přes 130 milionů korun českých. Tyto peníze můžou totiž sloužit i k podpoře aktivit Ruska v Evropě nebo k financování zločineckých aktivit. A proto tam máme bod, aby paní ministryně spravedlnosti designovaná, aby ještě v tomto volebním období prosadila po dohodě s poslaneckými kluby zákon o odčerpávání peněz, prostředků protiprávního původu, který by dopadl na případy průtokových účtů při praní špinavých peněz a pro náležité zabavování výnosů z jiné trestné činnosti, jako jsou kryptoměny na zašifrovaných nosičích.

Nemůžeme nechat to, co tady proběhlo. To, co tady proběhlo v justici, je skandální precedens, který říká, že jakmile kriminálník má svoje aktivity zašifrované na svých nosičích - a já jsem obecně stoprocentně pro to, aby bezúhonný člověk mohl šifrovat svoje věci, jsem stoprocentně pro to, aby mohl šifrovat svoji komunikaci, bezúhonný člověk. Ale kriminálník, který byl pravomocně odsouzen a má zabavené ty nosiče a je tam nebezpečí, že tam jsou přístupové kódy třeba k výnosům z té trestné činnosti, a jde tady až o 11 miliard korun, tak přece žádný svéprávný člověk nemůže říkat, že naše zákony musí umožňovat vydávání takových nosičů zpátky organizovanému zločinu!

Vždyť si to představte, že organizovaný zločin získá 11 miliard, co pak s těmi penězi bude moct dělat? To to můžeme zabalit, to můžeme zavřít celou tu národní centrálu, to se nakonec všichni vyženou do téhleté bitcoinové sféry a budou si to šifrovat a budou stoprocentně krytí, protože jim nikdo ty výnosy nikdy nezabaví. Takováhle judikatura je extrémně nebezpečná a mělo by to být vyšetřeno. Myslím, že paní Bradáčová by to měla vyšetřovat, to, jakým způsobem se tohleto stalo na státním zastupitelství za jejího předchůdce Stříže. Protože jestli tohle bylo čisté, tak já bych se tedy hodně divil.

Budeme pokračovat k tomu návrhu usnesení. Samozřejmě, jak jsme říkali, ta bitcoinová aféra je jenom vrcholek ledovce, spousta těch věcí, co vyplynula na povrch, tak je jenom zlomek toho, co reálně se musí dít. Ostatně je to v jednom rozhovoru, který dávali pracovníci Národní centrály proti organizovanému zločinu, že téměř každá kauza, do které by píchli, tak je nějakým způsobem ohnutá nebo cinklá a je tam prostor pro trestní řízení, takže se musí zaměřovat jenom na ty, kde je opravdu nejlepší důkazní situace, aby se z toho nedokázali ti obvinění vyvlíknout.

A další kauza, kterou chceme projednat v rámci toho usnesení, je kauza Motol, protože evidentně tam selhala činnost Ministerstva zdravotnictví a my jsme nedostali jako Poslanecká sněmovna, které se má vláda zodpovídat, žádné informace o tom, jak byla navýšena kontrolní kapacita Ministerstva zdravotnictví.

Ministerstvo zdravotnictví má pod sebou nějakých 70 přímo řízených nemocnic a dalších organizací. A na těchhletěch 70 organizací tam sedí nějakých osm lidí, kteří by to měli v podstatě řídit z pozice zřizovatele, vykonávat kontrolu a tak dále, a tak dále. A samozřejmě některé ty nemocnice, jako třeba Motol, jsou gigantické nemocnice, které mají miliardové rozpočty. A to tam kontroluje několik jednotek lidí, kteří přiznávají, že nejsou schopni provést více než jeden audit souběžně. Takže my máme nastavený kontrolní systém ve zdravotnictví tak, že to kontrolují zdravotní pojišťovny, kontroluje to Ministerstvo financí, vyjadřuje se k tomu Ministerstvo pro místní rozvoj, ale náš zřizovatel, ten, kdo má bezprostřední vliv na to, kdo bude sedět jako šéf té nemocnice, tak ten se jenom vymlouvá na ty další kontrolující instituce.

A všichni jsme viděli ten neuvěřitelný skandál s tím, jak probíhaly prověrky ze strany NBÚ, kde ředitelé nemocnic tady běhali s tím, že mají prověrku od NBÚ, pak se ukázalo, že se podílejí na korupci a že ta prověrka NBÚ byla nastavena takovým způsobem, že nemohla vůbec zaručit ani žádný minimální standard toho, že ten člověk nemá ulité majetky jinde, protože ta prověrka NBÚ se ani nezaměřovala na velikost toho majetku, ani na to, aby se podívali do majetkového přiznání, aby si projeli katastr, jestli sedí katastr a majetkové přiznání. Takže to samozřejmě bylo naprosto nedostatečné a vytvořilo to obrovský prostor pro korupci ve zdravotnictví.

A proto my jsme navrhli v tom návrhu usnesení, aby Ministerstvo zdravotnictví bylo vyzváno Poslaneckou sněmovnou k přijetí systémových opatření k omezení možností korupce ve státem zřízených nemocnicích, a řešili jsme to s experty, kteří se na to specializují, řešili jsme to i s řediteli nemocnic, kteří třeba nastoupili po tom, co tam byla nějaká korupční aféra, a museli řešit takovouto situaci. Takže včetně posílení kapacit kontroly, nastavení vnitřních a vnějších kontrolních mechanismů, zakotvení povinných výběrových řízení na ředitele fakultních nemocnic. To je něco, co já jsem navrhl v rámci změny zákona a koalice to zařízla.

Srovnávání cen výdajů. Srovnávání cen výdajů si vláda Petra Fialy napsala do svého programového prohlášení. A víte, jak to splnila? Na Ministerstvu zdravotnictví po čtyřech letech funguje pracovní skupina. Takže sice máme pracovní skupinu pro srovnávání, ale zatím tam nikdo nic nesrovnává, není k dispozici žádné srovnávání těch výdajů v nemocnicích tak, abychom dokázali držet výdaje na uzdě.

A potom samozřejmě kontrolu navýšení rozsahu majetku manažerů nemocnic a zkvalitnění standardu prověřování ředitelů nemocnic ze strany Národního bezpečnostního úřadu. To jsme chtěli navrhnout k tomu skandálu v kauze Motol, který vyšel najevo v únoru a se kterým se doteďka Poslanecká sněmovna žádným způsobem nevypořádala, pan ministr nás žádným způsobem neinformoval o tom, jak posílil ty kapacity, aby se ty korupční skandály neopakovaly. Takže my budeme tady opravdu jenom čekat na to, než přijde další skandál po kauze Rath, po kauze Bulovka, po kauze Homolka, po tom sněžení s panem Dbalým, Krajská zdravotní, Jihočeský kraj... Neustále se opakují kauzy ve zdravotnictví a vládní koalice se k tomu nedokázala postavit čelem.

Další věc, kterou jsme chtěli navrhnout v návrhu usnesení Poslanecké sněmovny, se týká té známé kampeličky neboli Podnikatelské družstevní záložny, protože je potřeba upozornit tuto Sněmovnu a vládu, Ministerstvo financí, které má taky nějaké gesce v oblasti třeba návrhu zákonných opatření, prevence praní špinavých peněz, protože ta kauza je zase spojená s kryptoměnami z hlediska záložny. A to jsou věci, které vyšly najevo teprve nedávno, protože pokud se nepletu, tak někdy na konci minulého roku - na začátku tohoto roku Česká národní banka zrušila registraci Podnikatelské družstevní záložny právě z toho důvodu, že umožnila hotovostní výběry ve výši 668 milionů korun ve prospěch 12 osob. Takže nějakých 12 lidí z Podnikatelské družstevní záložny chodilo po městě s 600 miliony v igelitkách. Tak to je docela teda síla.

A potom ještě vyšlo najevo, že je s tím spojená kauza Glocin pana Aleše Kohoutka, někdejšího spolupracovníka Radovana Krejčíře. A co se stalo v kauze Glocin? V kauze Glocin bylo víc jak 4 000 českých občanů pod záminkou výhodných investic do kryptoměny okradeno o více jak 4 miliardy korun. A co se stalo souběžně s tím? Kdo zajišťoval ty hotovostní toky, ten cash? No, zajišťovala to právě Podnikatelská družstevní záložna, která neměla vůbec žádné opatření proti praní špinavých peněz. A provalilo se to celé až po několika letech, protože to zjevně nebylo kontrolované průběžně. A samozřejmě oni tam našli díru v těch našich zákonech. Ta firma Glocin se účelově přestěhovala do Velké Británie, ale přesto působila na území České republiky a přesto tady okrádala na území České republiky občany naší země mimo dohled České národní banky.

Zatímco poctivé banky musí splnit všechny regulace, zatímco každý z nás poslanců jsme politicky exponovanou osobou, když si platíme nějaké úrazové pojištění 1 000 korun měsíčně, tak musíme vyplňovat nesmyslné formuláře o tom, kde jsme tu tisícovku vzali, tak tady pobíhá 12 lidí s 600 miliony v igelitkách. Děje se to a je tam obrovské napojení. A zůstává tam díra v té regulaci.

A přišlo sem Ministerstvo financí s tím, že zpřesní tu regulaci tak, aby národní banka mohla zasahovat účinněji i v případě kauz, jako je Glocin, těch nabízených kryptoměn? Nebo že prý přes tu Podnikatelskou družstevní záložnu probíhal obchod se zbraněmi, u kterého si ukrajinská strana stěžuje, že ty zbraně nikdy neobdržela, že ty peníze se vytunelovaly v té záložně? Já říkám, to jsou nové informace. To jsou věci, který takhle veřejné nebyly, když my jsme byli ve vládě. A kdybychom tohle věděli, tak bychom to rozhodně chtěli, aby se to řešilo.

A to jsou zásadní věci, které by Zbyněk Stanjura měl řešit. Je potřeba posílit ten průběžný dohled České národní banky nad finančními institucemi, které nakládají s finančními prostředky či kryptoměnami velkého rozsahu, zejména v těch případech, které nejsou dosud dostatečně pokryty, a zajistit efektivní kontrolu nad finančními subjekty, které nabízejí služby zhodnocení kryptoměn na území České republiky, které jsou dneska mimo rámec regulace České národní banky. Takže to je další kauza, ke které by se Poslanecká sněmovna měla usnést.

My už jsme o tom několikrát mluvili tady v Poslanecké sněmovně, ale nikdy to nedospělo k tomu, že bychom k tomu přijali platné usnesení Poslanecké sněmovny, abychom skutečně vedli tu vládu k odpovědnosti.

A já budu pokračovat, proč je potřeba odůvodnění, proč je potřeba přijmout to usnesení proti korupci, které je širší než jenom bitcoinová aféra, a proč to navrhujeme na program dnešního jednání Poslanecké sněmovny?

Další důležitá věc, která má velký korupční potenciál a která lidi obrovsky štve, protože se týká drahých cen potravin, drahého zboží, tak jsou kartely, že pořád máme nepřiměřeně vysoké ceny potravin, tarifů operátorů či například stavebních zakázek. A částečně ano, částečně jsou tam tržní vlivy, to nikdo nepopírá, ale částečně je tam i zodpovědnost státu postarat se o to, abychom měli tržní prostředí, aby tam byla čistá, férová hospodářská soutěž v těchto oblastech. A my víme, že tady v Poslanecké sněmovně už od listopadu 2024 leží návrh novely zákona o ochraně hospodářské soutěže, sněmovní tisk 853.

Takže ačkoliv největší téma v naší populaci je, jak jsou drahé ceny v obchodech, v restauracích, všude, tak je to největší téma a stejně vláda neudělá - Fialova vláda, která kandidovala se slibem boje proti drahotě, - ani tu nejmenší věc, že by vzala vlastní vládní návrh z listopadu 2024, který rozšiřuje kompetence ÚOHSu, aby mohl zasahovat, antimonopolní úřad aby mohl zasahovat proti kartelům, tak ani to vláda neudělá. Ten zákon neprošel dosud ani prvním čtením, a to navzdory tomu, že to je návrh odsouhlasený vládou České republiky, jejich vlastní návrh. Takže je to to typické předstírání činnosti, to podvádění, balamucení lidí, že něco s tím děláme. Schválíme návrh a pak to necháme válet tady v Poslanecké sněmovně, kde na to sedá prach.

Takže proto my chceme v rámci našeho usnesení vyzvat vládu České republiky, aby prosadila předložený návrh a umožnila Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže využívat mnohem efektivnější nástroje v boji proti nekalosoutěžnímu jednání, jeho kontrole a prevenci, aby vláda učinila maximum pro zajištění férového tržního prostředí a nižších cen potravin a dalších zvýšených nákladů, protože to je věc, to nám lidé říkají v kontaktní kampani na ulici neustále, proč jsou tak drahé ceny, proč s tím nemůžete aspoň něco trochu udělat? A tu věc, kterou by vláda mohla udělat, jedinou, jednu z mála možnou, zasáhnout proti tomu, tak tu vláda neudělala.

Další věc, o které už jsem mluvil včera, zmínil jsem to, jsou nedostatky vlády ve vymáhání zákona o střetu zájmů. To je důvod, proč Fialova vláda nemá morální právo hrát kartu Antibabiš a deagrofertizace, protože oni sami neudělali to, co udělat mohli. Vláda nevymáhá všechny neoprávněně vyplacené veřejné zakázky, které byly přiděleny v rozporu se zákonem o střetu zájmů. Proč Lesy České republiky zadaly obrovské zakázky v rozporu se zákonem Agrofertu, Unilesu? Proč to neřeší Ministerstvo zemědělství, které je zřizovatelem státního podniku Lesy ČR? Proč neudělali tu deagrofertizaci, kterou slibovali? Oni si nechali udělat stanovisko Advokátní kanceláře Císař, Češka, Smutný, dneska PORTOS, které jim říká, že to vymáhat nemusí, ačkoliv tady jsou pravomocné rozsudky soudu, které už dospěly k závěru, že se to vymáhat má, že skutečně ovládající osobou tam byl člen vlády.

Takže podívejme se na to, proč ministr zemědělství nezařídí, že Lesy ČR budou vymáhat tyto nezákonně vyplacené prostředky, aby je dostal stát zpátky. Je na to metodika Ministerstva pro místní rozvoj, jak se mají nelegálně vyplacené zakázky vymáhat. Ministerstvo pro místní rozvoj je gesční orgán v oblasti veřejných zakázek, a přesto Ministerstvo zemědělství nevymáhá ty nezákonně vyplacené prostředky. Takže nehrajte tuhle tu kartu. Nejprve si zameťte před vlastním prahem!

Dál tady máme chyby v soutěžích na Ministerstvu práce a sociálních věcí. My bychom opravdu rádi tady slyšeli vysvětlení místopředsedy vlády Mariana Jurečky, jak to bylo se zadáváním toho technologického bypassu digitalizace stavebního řízení. Kdo dělá ten audit na DSŘ? PORTOS! Císař, Češka, Smutný. Ti, kteří nám nabízeli, že si můžeme audit upravit, když budeme hezky mluvit o jejich advokátní kanceláři. A oni jsou nalezlí všude ve státě, prostě jsou nalezlí - Česká televize, všude. Spousta institucí si je najímá takovýmhle nevhodným způsobem. Je to ovlivnitelné.

Takže ministr práce a sociálních věcí by samozřejmě měl vysvětlit, jak je to s tím Tekies, když tam sedí, když ti lidé zadávají, proč zadávají zakázku firmě, která ve vlastních materiálech píše, ve vlastních materiálech píše, že ten pán v tom Tekies, který současně je architektem pro ministerstvo, že je současně majitelem, spolumajitelem té firmy? Proč zadávají ty zakázky vlastní firmě? Vždyť to je přesně to, co jsme kritizovali v tom předchozím případě střetu zájmů.

A navíc média o tom referují tak, že ta veřejná zakázka na bypass, kvůli které se udělal neuvěřitelný - neuvěřitelný humbuk se kolem toho udělal v médiích, kolem digitalizace stavebního řízení, jsme to poslouchali, bylo to přiživováno obrovským způsobem. Pak jsme zjistili, že ta úřednice, co chodila do televize a vydávala k tomu stanoviska za úřady, tak dostala mimořádnou odměnu od současného ministra pro místní rozvoj za to, že kritizovala tu digitalizaci, místo toho, aby se snažili to zprovoznit.

Zjistili jsme, že tam vystupoval jako nezávislý expert zastupitel TOP 09, za kterým jezdily Seznam Zprávy si ho nabírat, aby se k tomu vyjadřoval, k té digitalizaci, jak to strašně nefunguje, a tak dále a tak dále. Takže místo toho, aby se to dokončilo, aby ten systém fungoval, tak média ve spolupráci s koalicí SPOLU, kde samozřejmě jsou ty vazby dlouhotrvající, tak rozjeli takovouhle gigantickou akci, abychom potom viděli, aby nás tady pan Kupka poučoval o tom, jak máme zadávat veřejné zakázky, ale kde je teďka pan Kupka? Proč se pan Kupka nezabývá zakázkami bypassu digitalizace stavebního řízení, tak jako ingeroval v záležitosti Ivana Bartoše?

Proč mu nepřijde podivné, že nejprve se ta zakázka zrealizuje a teprve potom se oficiálně vysoutěží? Proč mu nepřijde podivné, že tam figuruje hlavní architekt ministerstva a současně ta samá osoba figuruje jako majitel té firmy, která dostává zakázky z MPSV? Vždyť to přece jsou velmi vážné informace. A kdyby se stejným nasazením pan Kupka řešil záležitosti MPSV, jako řešil digitalizaci - mává na mě, mává na mě - tak kdyby se stejným nasazením řešil digitalizaci na Ministerstvu práce a sociálních věcí, kde dneska musejí lidi čekat měsíce a měsíce, než se jim přizná důchod, kde NKÚ upozornil na to, že ty informace, ta data od lidí se ručně předatlovávají z jednoho formuláře do jiného informačního systému, kdyby tohle se stejnou razancí řešil, tak bych byl velmi zvědav, co by z toho vzešlo.

Takže my chceme, aby tady na Ministerstvu práce a sociálních věcí vyvodili tu odpovědnost osob, které figurují v těch IT kauzách, a aby zadali nezávislý profesionální audit IT zakázek tohoto rezortu. A prosím vás, ne advokátku. To přece nemůže nikoho vážně napadnout, že audit digitalizačního projektu dělá advokátní kancelář, právníci. To je složitý technologický projekt. To musí dělat někdo, kdo rozumí technologiím. Ať tam klidně má právníky navíc a tak dále, ale nemůžeme přece se tvářit, že to je primárně právní otázka. Ten systém musí fungovat.

Takže kdyby se pan Kupka, prostřednictvím paní předsedající, zasadil o to, aby proběhl nezávislý audit těch zakázek MPSV, aby všechny ty věci, které si čteme v médiích, když už nám je tady nezodpoví pan vicepremiér Jurečka, abychom si je přečetli od renomované auditorské firmy, která má kompetenci v oblasti technologických zakázek, ne právní kanceláře, která nerozlišuje záležitosti v IT, nemá s tím žádné zkušenosti, tak to by se opravdu zasloužil o zprůhlednění a transparenci sektoru Ministerstva práce a sociálních věcí.

Tak a já budu pokračovat. Budu pokračovat rezortem obrany, kde jsou taky vážná korupční rizika. Rizika, před kterými předstíráme, že neexistují a že každý, kdo si dovolí dotknout se rizik toho, že naši ukrajinští spojenci nedostanou ty náboje a ty zbraně, které potřebují, které si zaplatili a které si objednali, protože se po cestě rozkradou, tak každý, kdo si dovolí upozornit na tuto problematiku, tak je vykreslovaný jako nějaký nepřítel. A vždyť je to přece úplně opačně.

Pokud chceme Ukrajině maximálně pomoct, pokud chceme ubránit Evropu a Českou republiku z hlediska bezpečnosti, tak musíme zajistit, že se ani jeden milion nerozkrade v armádních zakázkách. A my víme, že ty současné kontrolní mechanismy jsou nastaveny zcela nedostatečně, protože je to nastaveno tak, že šéfa Vojenské policie jmenuje ministryně obrany, šéfa Vojenského zpravodajství jmenuje ministryně obrany a Vojenská policie má výsledky, které jsou tak tristní a nuzné v oblasti odhalování závažných korupčních a hospodářských kauz z rezortu obrany, že to bije do očí. A já si vážím těch aktivit, která dělá Vojenská policie v jiných oblastech, například spolupráce s ukrajinskou armádou. To je všechno chvályhodné a správné. Ale v oblasti, když tam sedí desítky lidí, kteří mají na starosti tu kriminální část vojenské policie a mají se věnovat mimo jiné prošetřování trestné činnosti na úseku obrany. Ale jak to funguje v reálu? Vždyť oni místo toho, aby zakázky, které vypisuje Ministerstvo obrany, tak aby byly pod nezávislou kontrolu orgánů činných v trestním řízení, policie, tak jako je to ve všech ostatních případech, tak v tomto případě tam tu kontrolu vykonává Vojenská policie a Vojenské zpravodajství.

A to není kritika jenom naše. Vždyť to kritizoval dokonce vládní člověk, bývalý ředitel Vojenské policie pan Foltýn, který stále pracuje pro vládu, pro tuto vládu Petra Fialy, který má na starosti pro ni dezinformace, tak kritizoval, že se snažil v rámci působnosti Vojenské policie spustit standardní prověřování, které má konat orgán činný v trestním řízení, že na té Vojenské policii proboha ani dneska nemají mapu, jak jsou propojeni ti zbrojaři a ti jejich lobbisti. V takovémhle stavu je dneska Vojenská policie. Tak jestli Vojenská policie nechce rozkrývat trestnou činnost na úseku obrany, tak ať se to převede na NCOZ. Bude to na NCOZ, nebude tam mít pravomoc Vojenská policie, kapacity Vojenské policie se sníží o sto lidí, převede se to, naberou se noví lidi na NCOZ, budou to zkušení policajti a budou se věnovat rozkrývání té trestné činnosti i na Ministerstvu obrany; samozřejmě za předpokladu, že tam nebudou nalezlí lidi z Vojenského zpravodajství, kteří to budou okamžitě nosit zpátky na Ministerstvo obrany, aby Ministerstvo obrany mělo neustále informace o těch tendrech, které samo vypisuje a které by měly probíhat čistě.

A podotýkám, je to skutečně v zájmu nás všech, aby se ani milion, ani miliarda nerozkradly na vojenských zakázkách, aby ty peníze šly do obrany Evropy, do obrany našeho státu. A ty současné mechanismy jsou nastavené tak, že když se podíváte do výroční zprávy Vojenské policie, tak tam najdete, že za posledních pět let nerozkryla ani jednu závažnou kauzu hospodářské kriminality nebo korupce, která je v gesci, to znamená pletichy v hospodářské soutěži, ani jednu významnou kauzu, která je v gesci Vrchního státního zastupitelství. Takže zatímco NCOZ má kauzy, rozkrývá to, jsou tam pravomocné rozsudky, tak za Vojenskou policií je čistá nula. My si tady platíme desítky a desítky lidí, kteří nemají vůbec žádné výsledky, a naopak je to jenom kvůli tomu, aby se předstíralo, že to funguje.

Takže to jsou velmi vážné věci, kde by ministryně obrany měla konat, měl by být nastaven kontrolní systém. Podle mě by to mělo být celé převedeno pryč z Vojenské policie, aby neprověřovala ty zakázky instituce, kterou jmenuje sama ministryně obrany, protože to evidentně nefunguje a s těmi špatnými výsledky se potýkáme dlouhodobě, ať už jsou to různé tendry, u kterých vyšlo najevo, že tam byla manipulace, nebo ať už je to ta situace, že všichni předstírají, že se tam nic neděje. Média, která jsou napojena na zbrojaře, tak o tom v podstatě nepíšou, protože to je složité a protože ta korupce tam spočívá nejčastěji v tom, že se ve velmi dlouhé specifikaci udělají takové parametry, že tomu může vyhovět jenom jedna firma. Místo toho, aby se s ní reálně vyjednávalo, tak platíme přemrštěné a přemrštěné částky. Ostatně nedávno jsme si všichni přečetli na webu, že Česká republika nakupuje některou vojenskou techniku, kterou by mohla nakoupit na základě mezivládní dohody s Brity, třikrát dráž.

Takovýmhle způsobem oslabujeme naši obranyschopnost. A vždyť jsme to tady probírali na mimořádné schůzi, která byla k bezpečnosti České republiky, že budeme muset dávat výrazně víc peněz na obranu a že neplníme Capability Targets, neplníme ty cíle obranyschopnosti, který bychom měli plnit podle NATO a že tam je obrovský deficit. Vždyť to je přece ve vitálním zájmu České republiky, abychom toho vybavení nakoupili tolik, že splníme ty Capability Targets, které máme plnit podle NATO. Ale místo toho evidentně ten kontrolní systém tam nefunguje a nevyužíváme ty možnosti, abychom snížili ceny.

Tak ještě tady máme nějakých deset příkladů toho, že skutečně korupce není pouze bitcoinová aféra a že ta problematika velkých vládních projektů, které vykazují nesrovnalosti, které se můžou promítnout i do nějaké korupční kauzy v budoucnu, je daleko širší.

Jedenáctý bod našeho usnesení se věnoval problematice informačního systému e-Sbírka a e-Legislativa. V dané věci to prošetřoval Nejvyšší kontrolní úřad. A Nejvyšší kontrolní úřad dospěl k závěru, že tvorba informačního systému e-Sbírka a e-Legislativa trvá místo tří let devět let a že jeho cena bude dvojnásobná.

Takže to je systém, který všichni z nás v této místnosti budeme muset používat, a jsem přesvědčen, že předsedové všech poslaneckých klubů mluvili s naší legislativou a s naším organizačním, který to pilují a připravují a vědí, jaké jsou s tím spojené problémy, jaká jsou s tím spojená velká rizika. Dokonce ten projekt se několikrát odkládal.

Já jsem ten projekt kritizoval opakovaně, protože jsem zastáncem toho, že se to mělo nakoupit u Evropské unie, kde ten systém už je hotový, myslím, že to je dokonce Open Source. Oni mají systém na pozměňovací návrhy, který tam funguje už asi deset let, a není žádný důvod, proč my bychom si měli vyvíjet vlastní systém na e-Legislativu, když existuje stávající systém. Takže kdyby k tomu přistoupil někdo kloudný, kdo by chtěl skutečně tuto věc vyřešit, tak by řekl: nakoupíme od za 5 milionů obsah jejich databáze, ten dáme sem do Poslanecké sněmovny, Poslanecká sněmovna usnesením schválí, tohle to jsou platné zákony České republiky v daný okamžik. Všechny ostatní změny se budou odvíjet od těchhle těch platných zákonů. Tím by se vyřešil celý problém obsoletních právních předpisů, které vyšly ve sbírce kdysi dávno za Rakouska Uherska, za komunismu, ve sbírkách úředního listu, a nevím, co dalšího, které ani nejsou v těch informačních systémech, nikdo o nich neví a zmatečně se tady předkládají. Ministerstvo vnitra vytváří nějaké soupisy, vytvořil by se svod zákonů, stálo by to 5 milionů, nakoupilo by se to od ASPI nebo od zákony pro lidi, od toho, kdo by to dal nejlevněji, nebo od jiných firem, které to tady poskytují, včetně historie. Schválil by se svod a ten systém od Evropského parlamentu by mohl být pro e-Legislativu. Ten by se musel kustomizovat, to je jasné, a ten základ by tam byl. Takže ve výsledku bylo by to desetkrát rychleji a stálo by to 20 milionů suma sumárum. Teď máme systém, který svými náklady náklady přesahuje 1 miliardu korun, který kritizuje Nejvyšší kontrolní úřad. Takže tohle je další věc, kterou mohla vláda auditovat.

Proč pan Kupka si vybral jenom digitalizaci? Proč nenaběhli na e-Sbírku a e-Legislativu se svým PORTOSem? Vždyť tam by mohl PORTOS uplatnit svoji expertizu. Vždyť je to advokátní kancelář, tak chápal bych, že by udělala audit tvorby systému právních předpisů. A tam by možná se uplatnily.

Ale celá tahle ta věc s tou e-Sbírkou a E-Legislativou má ještě jednu pikanterii. Musíme si položit otázku, kdo byl zodpovědný jako náměstek na Ministerstvu vnitra za e-Sbírku a e-Legislativu? No, byl to, možná se budete divit, Petr Mlsna. Současný šéf antimonopolního úřadu, byl za zpackaný projekt e-Sbírka a e-Legislativa povýšen na základě politické dohody do čela jednoho z nejmocnějších úřadů v naší zemi.

Člověk by si naivně říkal, že do čela těch úřadů by se měli dostat představitelé, kteří se osvědčili. A máme tady v České republice spoustu lidí, kteří dotáhli odvážné, náročné projekty do konce navzdory podmínkám, těžkým podmínkám, ve kterých museli pracovat. Vždyť se podívejte, jak jsme to měli, jak to bylo třeba se systémem přihlášek. Ten systém přihlášek na střední školy. Ten se podařilo celkem úspěšně spustit a bylo to v rekordní době a ten systém byl dotažen do konce, to je úspěšný projekt. Podívejme se, jak funguje portál občana. Portál občana funguje skvěle, máme tam možnost registrovat se třeba na ty korespondenční volby. Docela se povedly i ty e-Doklady. Tam byla jedna bezpečnostní chyba, to se odstranila, ale jinak ten systém funguje dobře a je využívaný. A lidi se díky tomu, když si zapadnou občanku, tak to můžou využívat, nemusejí u sebe nosit řidičák, prakticky to umožňuje lidem nenosit u sebe vůbec peněženku díky e-Dokladům, protože mají u sebe jak řidičák, tak občanku. Takže jsou tady úspěšné projekty. Ale místo toho vybrali tady pana Mlsnu, který řídil projekt, který je veskrze neúspěšný, předražený, nepotřebný v této podobě, kdy stát víc jak miliardu, dalo se to udělat za 20 milionů. Úplně nepotřebný projekt a skončil tím, že byl dvakrát předražený. Takže takovýmto způsobem to bohužel funguje v naší zemi. Myslím si, že vláda by měla zvážit, jestli v této záležitosti nepřistoupit k zadání nezávislého a profesionálního auditu těchto projektů s ohledem na závažná zjištění Nejvyššího kontrolního úřadu.

Další záležitost, kterou máme v našem návrhu usnesení, se týká Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Opět už jsem tady mluvil z hlediska antimonopolního úřadu o těch kartelech, ale myslím, že je potřeba připomenout i další důležitou věc, která je možná ještě závažnější, a to, že Úřad pro ochranu hospodářské soutěže v naší zemi v současné podobě je žábou na prameni, která zpomaluje veřejné zakázky, ty nejnáročnější veřejné zakázky v našem státě.

My jsme jediná země v EU, kde je pravomoc přezkoumávat veřejné zakázky v hodnotě 900 miliard korun koncentrovaná v rukách jednoho předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. To samozřejmě přináší obrovská korupční rizika a samozřejmě to vede i k tomu, že když máme dvouinstanční model přezkumu veřejných zakázek, že to zadávání veřejných zakázek včetně jejich přezkumu trvá nepřiměřeně dlouhou dobu.

Tak to známe, že jo, už jsme se dostali do stavu, kdy udělat nějakou politickou změnu, ve které schválíte změnu zákona, a v návaznosti na to, schvalujete taky veřejnou zakázku, která musí být zadána, musí být přezkoumána úřadem, pokud jsou tam stížnosti, a musí být provedena a vyhodnocena, tak realizovat jakoukoliv politickou změnu velkého rozsahu v jednom volebním období je prakticky nemožné bez toho, aniž byste použili jednací řízení bez uveřejnění. Takže takovýmto způsobem to dneska funguje.

Samozřejmě vláda slíbila, že udělá reformu úřadu pro hospodářskou soutěž. Já si dodneška pamatuju na to jednání na Úřadu vlády, kde to bylo opakovaně potvrzeno našimi koaličními partnery ze Spolu, kde se ukázalo, že zase lhali. Slíbili, že bude reforma Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, že se ten přezkum zrychlí, odbyrokratizuje, zmodernizuje. A nakonec to skončilo tak, že opakovaně ta reforma Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže byla odmítnuta. A STAN, který má tu blokační menšinu, má ty blokační hlasy na to, aby bez jeho souhlasu tady ve Sněmovně neprošel jediný zákon, bez jeho souhlasu nezískala vláda důvěru, tak stejně, ačkoliv to je v programovém prohlášení vlády, tak napochodovali na vládu a vzdali to tam. Nemáme reformu Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, tu největší věc, kterou se podařilo připravit a kterou stačilo schválit tady v Poslanecké sněmovně. Takže všechny další velké zakázky, výstavba metra, dálnic, všechny ty další věci se povlečou kvůli tomu, že budou rok ležet na Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, kde nakonec ty největší věci projdou vždycky rukama pana Mlsny. Vždyť se tam zdržela i ta jaderná elektrárna, mohli jsme mít jadernou elektrárnu o půl roku dřív, kdyby to nešlo přes Úřad pro ochranu hospodářský soutěže ve dvou instancích, ale jenom v jedné instanci.

Spousta států to má vyřešeno tak, že má senát a v rámci toho senátu - ne Senát Parlamentu, ale senát jako tribunál, zvláštní orgán, který má prostě tři členy, kteří sedí na tom Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a posuzují tu veřejnou zakázku. To by obrovsky pomohlo, vidím tady pana primátora, tak to by obrovsky pomohlo zrychlení přezkumu veřejných zakázek třeba v té Praze, kde každá velká věc se musí soutěžit a každá velká věc je napadena ÚOHS, a stejně se nepodařilo vládní koalici schválit reformu Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, která by to zrychlila.

Další bod je lobbování. My jsme tady v Poslanecké sněmovně schválili zákon o lobbování, ve kterém dostalo Ministerstvo spravedlnosti nové kompetence, povinnosti kontrolovat to, jakým způsobem lobbisti evidují svoje zájmy. Ono to samozřejmě tedy bylo v nějaké vykastrované podobě, protože tam prošel návrh kolegyně Evy Decroix připravený skupinou PPF, který maže velkou část té lobbistické stopy v právních předpisech. Ale i tak je to drobný posun k lepšímu, který jsme museli udělat kvůli Evropské unii. Nebýt Evropské unie, tak to tady kolegové z ODS blokují dodneška.

A Ministerstvo financí nedalo žádné peníze na to, aby se posílil odbor střetu zájmů a boje proti korupci, aby mohl vykonávat dozor nad zákonem o lobbování. Takže jsou tady jenom dvě varianty. Buď ten odbor na Ministerstvu spravedlnosti, buď nedělali dobře svoji práci a mají spoustu volných kapacit, flákali se tam a kopali se tam do zadku, s prominutím, když když mají řešit střet zájmů a boj proti korupci, protikorupční strategie a tyhlety záležitosti. Anebo jsou tam vytíženi adekvátně a za takové situace, když dostávají novou agendu, tak samozřejmě potřebují i lidi navíc, jinak budou muset jinou agendu ošidit a zase tam budou průtahy. A samozřejmě když Ministerstvo spravedlnosti nebude dobře dělat svoji práci v koordinaci boje proti korupci, tak to znamená jedinou věc, a to, že se významně oslabí boj proti korupci v celém státě a bude nás to stát všechny miliardy a desítky miliard, možná stovky miliard korun, protože se nebudou řešit důležité věci. A to jsou peníze, které bychom radši měli dát na ty praktické lékaře na okrese, na zubaře, na dětské lékaře tak, aby byli na každém okresu, a na snížení daní pro 90 procent domácností tak, aby dokázaly vyžít s životními náklady, a ne aby to končilo prostě v korupci, aby to tam zahučelo.

Takže Zbyněk Stanjura v tomto případě nečiní dostatečné kroky pro to, aby v Česku fungoval zákon o lobbování, aby tam byla kontrola, abychom se zase nedozvěděli, tak jak to odpovídá filozofii ODS, že sice vzniknul registr, ve kterém mají dávat všichni svoje majetky, kdo jsou veřejní funkcionáři, měli to tam dávat i ti ředitelé těch nemocnic, a pak bychom se v praxi nedozvěděli, že v reálu to nikdo nekontroluje a že si nikdo dokonce ani nevšiml, že tam je chyba, že lidi, kteří mají podle katastru nemovitostí obrovitánské majetky, tak je nemají v registru střetu zájmů. A přitom Ministerstvo spravedlnosti má ze zákona povinnost sledovat celou problematiku boje proti korupci, protože ta spadá podle kompetenčního zákona do jeho působnosti, takže má ji sledovat, vyhodnocovat a předkládat vládě návrhy opatření. A přesto to vypadá, že ministr Stanjura na tyto lidi nedá žádné peníze. Naopak jsou peníze na to, aby se platili různí influenceři z Úřadu vlády, kteří pracují pro ODS, aby se za to platila naprosto směšná kampaň Česko informuje, která má asi 160 lajků na Twitteru a na sítích a která informuje takovým způsobem, že prostě prezentuje rádoby úspěchy vlády. Já jsem dokonce viděl i nějakou srovnávací grafiku kolegů ze SPOLU, kde se chlubili cizím peřím, kde měli asi polovinu věcí - tam se chlubili e-doklady, které prosadil Ivan Bartoš, dalšími věcmi z Ministerstva pro místní rozvoj, které prosadil Ivan Bartoš, antibyrokratickým balíčkem, který prosadil pirátský ministr Michal Šalamoun. Prostě půlka toho byla věc, která vůbec nesouvisela s angažmá ODS a kde naopak se ODS snažila, abychom to nedotáhli do konce. Vždyť si to pamatujeme s těmi e-doklady, jak na nás tlačili. O tom by tady mohl Ivan Bartoš vykládat dlouho a dlouho, že už tam mají nějakou jinou firmu, která by to měla dodávat. To bychom mohli vyprávět, jak to naopak kolegové z ODS chtěli sabotovat, ale nebudeme tady tím zdržovat, i když by to určitě bylo na dlouhé vyprávění.

No a další věc, která je potřeba, kterou navrhujeme v našem usnesení, ta se týká nezávislé kontroly České televize a Českého rozhlasu ze strany NKÚ. A viděli jsme tady úplně ten samý manévr, který už jsem tady několikrát kritizoval, s mimořádnou schůzí, s usnesením STAN a tak dále. Vláda si dala do programového prohlášení, že bude řešit nezávislost České televize, Českého rozhlasu, že zvýší poplatky a že bude nezávislá kontrola NKÚ. Samozřejmě to tam prosadili Piráti. Kdyby tam Piráti ve vládě nebyli, tak se jenom lidem zdraží televize a neposílí se kontrola s tím hospodařením.

No a my máme tady návrh. Jeden návrh připravili Piráti, tak ten neprošel, to jsme skončili ve vládě, ten návrh byl hotový, ležel tam k připomínkování na legislativní radě vlády, no a druhý návrh připravil Senát, paní doktorka Marvanová, ta je z klubu ODS, tak to je čestná výjimka, že, ta se zasnažila a připravila návrh, který skutečně posiluje kompetence Nejvyššího kontrolního úřadu tak, aby mohl kontrolovat Českou televizi a Český rozhlas. To je ten bod usnesení dneska navrhujeme. Pan ministr kultury ten návrh podpořil, ale zatím neudělala vláda vůbec nic pro to, aby tento návrh byl schválen v tomto volebním období. Takže čtyři roky u vlády za tu dobu prosadili navzdory obrovskému tlaku zvýšení těch poplatků, dokonce musí nově platit firmy, které nemají vůbec televizi, musí platit lidi, kteří nemají televizi, nekoukají na televizi, tak budou platit za televizi, že koukání na televize je něco, za co by měli všichni platit, a mělo by to být podle vládní koalice na principu daně z hlavy. No a oni tvrdí, že chtějí ten zákon, no ale neudělali vůbec nic pro to, aby se ten zákon mohl projednat, sněmovní tisk 978, novela Ústavy předložená Senátem Parlamentu České republiky, kde to schválila většina senátorů za SPOLU, tak teď leží v parlamentu. Já jsem to otevíral na grémiu Poslanecké sněmovny, že chceme, aby tento zákon byl projednán, jakmile tam budou splněny lhůty, aby se k němu vláda vyjádřila rychleji, protože ministr kultury sedí v té vládě a může navrhnout, aby se vláda vyjádřila k tomu návrhu zákona, aby dala kladné stanovisko. Ten zákon má asi tři slova, všehovšudy se tam doplňují veřejnoprávní vysílatelé, a nic takového se nestalo. A ten zákon leží a práší se na něj, ačkoliv je v programovém prohlášení vlády, ačkoliv se lidem zvedly poplatky, a ačkoliv během září Česká televize a Český rozhlas začnou obepisovat všechny odběratele elektřiny s tím, že by měli zaplatit poplatek, anebo dát čestné prohlášení, že nevlastní mobilní telefon, který umožňuje přehrání videa z České televize. Takže to se bude dít a samozřejmě lidi budou neuvěřitelně naštvaní, že vláda se současně nezasadila o to, aby někdo nestranně dohlížel na hospodaření.

Vidíme, jak to probíhá v praxi v České televizi. Tam se vedou obrovské spory, dokonce jsou tam pravomocná rozhodnutí soudu, že Česká televize musela vyplatit ušlý zisk, dohromady to bude za nějaké 4 miliony korun. Za to nesou odpovědnost konkrétní radní a my třeba chceme, aby ti radní, kteří nesou zodpovědnost za tuto škodu, tak aby nějakým způsobem vůči nim, třeba proporčně ve vztahu k jejich finanční odměně za výkon té práce, aby ta odpovědnost byla vyvozena. A to se dosud nestalo. Další body. Takže my... Jenom tedy, co v té věci chceme? My chceme, aby se konečně prosadila kontrola hospodaření veřejnoprávních médií ze strany Nejvyššího kontrolního úřadu.

Takhle můžu pokračovat opravdu dál. Těch kauz je spousta a spousta. České dráhy, které realizovaly velmi pochybný převod, který je prošetřován dokonce na evropské úrovni. Problematické převody majetku. Z nedávné doby lze uvést podezřelý nákup bateriových vlaků. Takže tam se může pan Kupka realizovat se svými nezávislými audity. Proč jsme tady nedostali jako Sněmovna zprávu o tom nezávislém auditu problematického nákupu bateriových vlaků v této společnosti? Vždyť tu firmu to může stát stovky milionů korun, které budou čistě na vrub státního rozpočtu. Modernizační fond, tak to je černá díra.

Modernizační fond, který měl modernizovat průmysl České republiky, připravit ho na emise a tak dále, abychom snižovali emise, tak nakonec z toho platí výstavbu spaloven. A ten dotační program Fondu (pro) spravedlivé transformace, který je určený k rozvoji uhelných regionů, nesplňuje svůj cíl. A naopak tyto významné prostředky, desítky miliard korun, směřují zejména k úzké skupině největších finančních skupin. Takže v této oblasti jsme chtěli vyzvat vládu, aby konečně zastropovala dotace u dotačních programů, které jsou určené soukromému sektoru, na úroveň 30 procent. Ať je to pořád nějaké podnikání se státní podporou, ale ať to není to, že většinu nebo polovinu těch peněz platí stát z Modernizačního fondu, z veřejných prostředků. A aby byla, aby případná výjimka musela být schválena vládou v opravdu mimořádných případech.

Ten Modernizační fond, to nás opravdu hodně trápí, protože tam putují rekordní prostředky. Případně jak se budou navyšovat peníze z emisních povolenek, tak je potřeba představit konkrétní plán, aby ty peníze se vracely firmám a lidem a rodinám, které se chovají úsporně, protože většina lidí si uvědomuje, že není rozumné plýtvat elektřinou. A tito lidé, kteří dělají tato opatření a snaží se ušetřit a tak dále, tak by měli být zvýhodněni právě z těchto peněz. Aby současně ti, kteří ty firmy, které plýtvají, které mají zastaralé technologie a tak dále, tak byli v důsledku fungujícího systému emisních povolenek vedeni k modernizaci svých provozů. Tam je potřeba samozřejmě investovat a donutit továrníky, aby ty peníze do modernizace dali, aby je dali ze svého zisku a ne, že za ně budou platit daňoví poplatníci, ne že za ně budou platit rodiny, kterým se zvýší ceny energií, když se do toho promítnou podle evropských předpisů povolenky. To je za nás, za Piráty, naprosto nepřijatelné. A uděláme všechno pro to, aby ty peníze se vrátily do rozpočtu běžných rodin. Aby velká většina těch domácností a firem, které šetří, tak aby to pro ně bylo výhodné, a ne aby na tom tratily. Ale naopak aby na tom vydělaly peníze navíc, které jim usnadní, které je budou motivovat všechny k modernizaci.

No a další bod se týká zákona, který jsme tady v Poslanecké sněmovně projednávali, to je financování politických stran, kde přes dílčí pokroky funguje neprůhledné a nedohledatelné financování výdajů. Ty transparentní účty se omezují pouze na kampaňové období. A ty politické strany, které dostávají stovky milionů korun z veřejných peněz, by samozřejmě měly mít povinnost všechny svoje výdaje do poslední koruny zveřejňovat. Protože jak můžeme očekávat od politických stran, které utajují svoje informace, které utajují svoje výdaje, že budou vést stát transparentně, že budou dobře nakládat s penězi daňových poplatníků, když ani samy u sebe nedosáhnou toho, že by byly veřejné ty transakce?

My chceme naopak tedy vyzvat vládu, aby - konkrétně Ministerstvo vnitra, aby zpracovalo návrh, díky kterému by politické strany měly povinnost používat pouze transparentní účty na drtivou část svých finančních operací včetně různých příspěvků, přes které se fixlovaly dary v kauze třeba pana Pocheho. Aby měly povinnost využívat pouze velkoplošnou reklamu, ke které byla zveřejněna smlouva. Vždyť my jsme přišli (na to), protože prezident pozdě vyhlásil volby, tak tady prostě půlku roku byly billboardy, o kterých nikdo nic neví, z čeho byly zaplacené, na základě jakých smluv, jaké tam byly slevy a tak dále. A půlka republiky byla oblepená billboardy. Viděl jsem pana premiéra úplně všude.

Je čas něco udělat, ale je čas na to, zprůhlednit financování politických stran. Na to je čas teďka, to by měla vláda řešit. A ne že si oblepí půlku republiky billboardy. Shodou okolností to je celé načasované tak, že ty billboardy jsou v době, kdy kulminuje billboardová kampaň Česko informuje. Vždyť tam jsou obrovské peníze, co se vyplatily. A všichni dostali z těch médií peníze z Česko informuje, z toho budgetu, naposledy 30 milionů. Spousta jich to dostala, včetně těch billboardových firem, které shodou okolností současně dělají billboardovou kampaň pro vládu. No, to je ale obrovská náhoda, že?

Takže neexistuje žádná evidence těch billboardů, že by to, že bychom (to)měli dohledatelné. Na tomto billboardu je identifikační kód, který je propojený s evidencí smluv. A můžeme si ověřit, že to je billboard, který byl řádně zaplacen, kde třeba sleva byla takováto, která odpovídá tržním podmínkám, a že tam není žádné skryté protiplnění. To je ta transparence. Transparence není o tom vystoupit tady u řečnického pultíku a mluvit o tom, o transparenci, použít třicetkrát slovo transparence, ale prosadit ty konkrétní změny, které umožní dohledatelnost všech těchhletěch finančních transakcí, včetně velkoplošné reklamy, na kterou je velká část lidí už alergická, protože řidiče to rozptyluje a hyzdí to vnitřek měst.

To už by bylo skutečně lepší říct, každá politická strana má k dispozici tolik a tolik ploch na veřejném prostranství a ať si tam dá svoji reklamu. Ať jsou ty podmínky férové, ať to není tak, že jenom ty, které mají vazby na billboardové firmy, mají nějaké nepřiměřené výhody.

A budu pokračovat. Další věc, kterou jsme měli v našem návrhu usnesení, se týká majetkových přiznání radních České televize a Českého rozhlasu. My jsme všichni četli znepokojivé informace, že pan Matocha byl společně s panem Tykačem, pátým nejbohatším člověkem v České republice, oligarchou, který zbohatl na uhelných elektrárnách, které mu prodala společnost ČEZ, které měly jít do šrotu, ale on je zdatně dál provozuje a vydojil z nich obrovské miliardy a miliardy. Že během funkčního období této vlády se mu podařilo zbohatnout ze 30 miliard na 180 miliard. A to já nemám nic proti tomu, když je člověk bohatý. Já přeju lidem, kteří jsou bohatí a vydělali si na to svojí vlastní prací, svým důvtipem a tak dále, peníze, to je přece v pořádku. Ale pokud jsou tam pochybné vazby na stát a na to, že představitelé, kteří měli hájit zájmy státu, hájili zájem někoho jiného a že peníze, které měl vydělat ČEZ, tak nakonec vydělal někdo jiný a tak dále, že se prodlužovaly a prodlužovaly různé výjimky na vypouštění rtuti do ovzduší a podobně, tak to už za úplně čisté zbohatnutí tedy nepovažuju a takovéto bohatství si úplně respekt nezaslouží. No, tak jsme zjistili, že Matocha s Tykačem u Tykače doma podle Deníku N nutili ředitele České televize pana Dvořáka k rezignaci.

To jsou ta nezávislá média, nezávislá média, když oligarcha, který se schází mimo jiné, myslím, že to bylo na nějakém vinařství, se senátory ODS a TOP 09, tak když se schází takovýto člověk s politiky, shodou okolností vláda schválila změny, které umožnily ušetřit peníze na rekultivaci, musel kvůli tomu odstoupit pan náměstek Tesař kvůli zprávám podle médií Bezpečnostní informační služby, tak v takovéto situaci, když někdo na tom vydělává, když někdo tlačí na nezávislá média, aby jejich ředitel rezignoval, aby je ovládnul, a za peníze těch chudáků koncesionářů, kteří platí ty poplatky, tam potom vysílal svoji vlastní uhelnou propagandu, propagandu fosilního průmyslu a X dalších věcí, který jsou ve prospěch zájmových skupin, tak to je přece zjevně nepřijatelné. To je prostě oligarchie Edits Best. A toto je potřeba odmítnout. A proto my jsme upozorňovali, že je špatně, že členové Rady České televize a Českého rozhlasu nepředkládají žádná majetková přiznání podle zákona o střetu zájmů, ačkoliv se jedná o velmi exponované osoby. Jak je možné že členové ERTV kontroluje média, tak musejí dávat majetkové přiznání a člen Rady ČT a ČRo to nemusí. Ty kontrolují Českou televizi, Český rozhlas, hájí zájmy veřejnosti. Samozřejmě že by měli dávat majetková přiznání podle zákonů o střetu zájmů. Zase je to věc, kterou jsme navrhli, zase je to věc, která byla zablokovaná a v takovéto situaci je zcela adekvátní. A proto my chceme navrhnout usnesení v rámci toho bloku, který navrhujeme na pořad dnešního jednání, aby Ministerstvo spravedlnosti prosadilo úpravy zákona o střetu zájmů, která by ukládala členům rad veřejnoprávních médií povinnost předkládat majetková přiznání, stejně jako například u členů Rady pro rozhlasové a televizní vysílání.

No a předposlední bod toho mého usnesení nebo usnesení poslaneckého klubu Pirátů se týká Ministerstva spravedlnosti a toho, aby zajistilo širší zveřejňování rozsudků soudu tak, aby byly zveřejněny aspoň rozsudky ve věcech korupce, hospodářské a majetkové kriminality, kde škoda přesáhla milion korun. Tak paní Decroix, pokud nastoupí na Ministerstvo spravedlnosti, může takhle lusknutím prstu udělat jednoduchou změnu, že ty rozsudky v těchto závažných věcech korupce, hospodářská, majetková kriminalita, škoda přes milion korun, se začnou v anonymizované podobě zveřejňovat tak, aby veřejnost se mohla dozvědět, jak soudy fungují, aby odborníci se navzájem kontrolovali, aby naši akademici mohli sestavovat sbírky judikatury a upozorňovat na to, v jakém případě jde o ustálenou judikaturu, a v jakém případě je exces, který si zaslouží zvláštní pozornost.

Bohužel pan ministr Blažek, přestože jsme na něj několikrát naléhali, aby rozšířil tu evidenci zveřejňovaných rozhodnutí, kterou schválila tato Poslanecká sněmovna, tak přestože to schválila Poslanecká sněmovna, tak to nastavil jenom tak, aby se to vztahovalo na kauzy, kde ta korupce a majetková kriminalita na krajských soudech, těch pravomocných rozhodnutích, nefiguruje. Takže to je velký problém a my bychom si skutečně přáli, aby ta evidence soudních rozhodnutí byla úplná, aby poskytovala vodítko třeba i pro rozhodnutí v kauze, kterou dneska projednáváme nebo o které se bavíme v rámci pořadu jednání. V kauze (nesrozumitelné), na kterou jsme tady upozornili a kde ty rozsudky jsme nemohli si přečíst v anonymizované podobě na internetu, ale museli jsme si je žádat specificky sto šestkou, abychom dostali ty slavná usnesení, ve kterých Krajský soud v Brně rozhodl bez jakékoliv argumentace, že vydá všechny ty zašifrované nosiče, na kterých neví, co je zpátky, pravomocně odsouzenému tuneláři, který vytuneloval černé tržiště s drogami, to vrátilo, a státní zástupce se proti tomu neodvolal.

To jsou všechno věci, které my bychom měli jako veřejnost znát, a my jako politici bychom se měli zasadit o to, aby se o nich veřejnost dozvěděla. Takže já jsem odůvodnil těch několik svých návrhů pořadu dnešního jednání a samozřejmě bych mohl pokračovat a vím, že jsou přihlášeni ještě další kolegové, a chci, aby měli možnost přednést svoje příspěvky.

My jsme požadovali, aby dostala Sněmovna informaci, písemnou zprávu o plnění usnesení do 1. 9. 2025, stejně tak STAN měl ve svém návrhu usnesení, že Sněmovna dostane za 14 dní svoji zprávu, ale STAN si sám odhlasoval včerejším hlasováním, že na jejich usnesení se nedostane. Takže proto připomínám to, jaké je to jenom plácnutí do vody a že veřejnost očekává, že se k tomu vláda postaví čelem, a ne že tady bude pan Fiala hájit pana ministra, jak je skvělý, že rychle rezignoval, jak to všechno bylo selhání jednotlivce, kdy ještě předtím říkal, jak je skvělé, že jsme vydělali miliardu korun a STAN u toho mlčel. Když jsme kandidovali, dodneška si to pamatuji, když na Vyšehradě jsme měli tiskovou konferenci, byl tam Honza Farský, byla tam řada představitelů STANu a byla to tisková konference specificky proti korupci. A říkali jsme my budeme ta strana, která na tohleto bude upozorňovat, my budeme ta, která bude požadovat to vysvětlení, ta naše koalice se o to bude zasazovat v libovolné vládě a my tam budeme protiváhou těch, kteří to chtějí nějakým způsobem omlouvat nebo zlehčovat. My je budeme nutit k tomu, aby vystupovali a zodpovídali se Poslanecké sněmovně. A to jsme přesně teďka viděli, jak tato důvěra voličů byla zrazena, protože nic takového se tady dneska nekoná.

A já tady mám ještě spoustu dalších informací, které se týkají nových informací z kauzy pana Blažka a já doufám, a z toho okolí, které kolem něho figuruje, z různých offshorových firem a podobně. A já jsem přesvědčen o tom, že tyto informace by měla Poslanecká sněmovna slyšet a že bychom měli dostat vysvětlení i té problematiky, protože je tam toho daleko víc, co vyvolává pochybnosti. Je to kauza jako Brno a tato kauza jako Brno si zaslouží vysvětlení, protože těch problematických věcí je tam daleko víc a my jsme jich tady spoustu přečetli a opravdu není možné nad tím mávnout rukou.

A hlavně bych chtěl shrnout to hlavní, co bych já chtěl zařadit na program dnešního jednání, je skutečně vysvětlit, jakým způsobem pan ministr financí Stanjura figuruje v bitcoinové kauze, kdy dostal materiály z Ministerstva spravedlnosti, které byly odeslány v lednu a které obsahují podrobné informace. A pro mě je zcela nepřijatelné, jak se k tomu postavil Zbyněk Stanjura včera, kdy přišel sem na ministerstvo... Člověk, který se obvykle chová jako stínový premiér, který mluví úplně do všeho, který mluví do bytů, sociální oblasti, do všeho, ke všemu se vyjadřuje, ke všemu má rozhodující slovo. Tak včera se vyjádřil, že mu přišly papíry, že tam bylo něco o miliardě z bitcoinů, ale on neměl kompetenci, on měl klapky na očích. Zlo nevidím, zlo neslyším. A nebyla to jeho kompetence.

Zbyněk Stanjura, jediný člověk, který průkazně kromě ministra spravedlnosti věděl o celé té kauze v detailu, tak Zbyněk Stanjura nemohl a neměl přijít na jednání vlády, nemohl tam vystoupit a říct, pane premiére, tenhle případ fakt smrdí, ten případ je fakt divný, máme tady drogového dealera, který vytuneloval tržiště s drogami, utekl, ty peníze si odcizil, jde tam o nějaké 3 miliardy peněz v bitcoinech.

A fakt je divné, aby ten Blažek to přijímal. Tomu máme věřit, že Zbyněk Stanjura, který se chová často jako stínový premiér, tak v situaci, kdy měl a mohl konat, měl přijít na tu vládu, takže by to nebylo za 20 minut vyřízené a že by tam nebylo stanovisko vlády, že Blažek nemá přijímat ten dar? To je opravdu velmi, velmi naivní.

Takže Zbyněk Stanjura nekonal nejenom ve vztahu k policii, nekonal ani ve vztahu k vládě, mohl si odchytnout, určitě se mohli sejít na nějaké výkonné radě ODS, protože tam je i ta stranická linka. Měl spoustu způsobů, co s tím mohl dělat, a kdyby on jako jediný člověk, ostatně v té smlouvě je to napsáno, tam je to přímo napsáno, že Ministerstvo financí, rezort financí je jediný, kdo kromě spravedlnosti věděl o tom předem, o tomto daru, přestože věděl, že Blažek nic neudělal, a přestože věděl, že on je tím jediným, kdo další může v té věci něco konat, tak nic neudělal.

Nám se tady nezodpovídal a nevysvětlil, proč té vládě to nenavrhnul. Protože kdyby to vláda schválila, že Blažek nemá brát miliardu od drogového dealera, tak ji Blažek nevezme, protože podle kompetenčního zákona je ministr vázaný rozhodnutím vlády. Ale tím, že ministr Stanjura nekonal, ačkoliv měl od ledna všechny potřebné informace k dispozici, tak je spolupachatelem této kauzy a měl by z toho vyvodit politickou zodpovědnost. Místo toho tady vidíme, že nevystoupil, nevysvětlil ty záležitosti, neřekl, jak ty materiály putovaly rukama, neřekl, proč to nepředložil vládě, proč neudělal něco aktivního, než jenom neřekl - Pavle, nepřijímej ty bitcoiny, není to vhodné - kdy to bylo a tak dále. Tahle vysvětlení jsme tady neslyšeli.

Pokud STAN bude bagatelizovat tuto kauzu a nebude se podílet na tom, abychom teď před volbami slyšeli vysvětlení od aktérů kauzy, kteří za to zodpovídají, abychom tady nechali (nenechali) vystupovat místo aktérů kauzy řadové koaliční poslance, kteří nic nevěděli, tak bude samozřejmě dalším spolupachatelem této kauzy a bude to věc, která na ty politické strany tvrdě dopadne ve volbách. Opravdu, pojďme to vyřešit, pojďme si to vyříkat v době, kdy to ještě je možné řešit, kdy to nebude mít vážné důsledky pro reputaci celého našeho systému, kdy to nebude mít důsledky pro naši reputaci u spojenců ve Spojených státech, kde to vyšetřuje FBI. Teď je ten čas, kdy to můžeme řešit.

Já vás chci vyzvat závěrem k tomu, abyste se k tomu postavili čelem, abyste umožnili, abychom si tyto věci vyříkali, protože to zdaleka není jenom o důvěře vládě, která byla obrovsky otřesena i u voličů koalice SPOLU. My tedy vládě nedůvěřujeme od toho okamžiku, kdy jsme ve vládě skončili a kdy jsme jasně pojmenovali ty věci, který se tam děly, a kde my jsme bojovali za občany, abychom zastavili ty nejhorší věci, které se tam připravovaly. My jim nedůvěřujeme, ale to, že jim teďka nedůvěřuje i velká část voličů koalice SPOLU nebo STAN, tak to už je opravdu velmi na pováženou a kolegové by se k tomu měli postavit čelem. Nevyřeší to jedna rezignace ministra Blažka a musíme dostat skutečné odpovědi na naše otázky. Jsou to skutkové otázky.

Se vší úctou k velmi erudovanému kolegovi Haasovi a se vší úctou k jeho odvaze a loajalitě, kterou zcela upřímně obdivuju, a zaslouží si respekt, tak to jsou otázky, které nemůže zodpovědět pan kolega Haas ani žádný jiný řadový poslanec koalice. To jsou věci, ke kterým se musí postavit čelem ti aktéři, kteří u toho byli, to znamená Zbyněk Stanjura a Pavel Blažek. Jestli Pavel Blažek skončí na základě své demise působení ve vládě Petra Fialy, tak jediným člověkem, kdo je schopen ozřejmit ty souvislosti, jak nakládal s tím dopisem, který prokazatelně obdržel z Ministerstva spravedlnosti... Proč nezveřejní ty další dopisy, které tam byly, které jsou dodneška utajované? Proč nezveřejní ty věci, které šly na vládu, aby se s tím mohla veřejnost seznámit? Takže Petr Fiala by měl splnit svůj slib a objasnit všechny skutečnosti, které se týkají bitcoinové aféry, na dnešním jednání Poslanecké sněmovny, případně na jednáních, které budou příští týden, tak, aby byla vyvozena i politická odpovědnost. Děkuji za pozornost.

Psali jsme:

Michálek (Piráti): Bitcoinová aféra je vrchol ledovce

Michálek (Piráti): Udělujeme ministru Blažkovi červenou kartu

Michálek (Piráti): Zkonfiskoval stát něco po Koženém? Nic

Michálek (Piráti): A ministryně Černochová tleskala nejvíc. Máme se bát?