Poslanec Petr Bendl: Děkuji za možnost se vás zeptat, pane místopředsedo vlády. Jsem rád, že jste tady na rozdíl od řady vašich kolegů, kterým už ta práce tady v Parlamentu tolik nevoní, aby tady zůstali sedět a čekali na interpelace.
Já jsem se chtěl zeptat, protože se samozřejmě dočítáme množství informací o České exportní bance, kterou Česká republika zřídila jako řeknu možná nestandardní nebo standardní nástroj státu, země, která je významně proexportní, pomoci podnikatelům v tom, aby se dostali i do riskantních oblastí, do oblastí, kde je riskantní dělat obchody a samozřejmě čtu v novinách, že Policie České republiky řadu věcí šetří, myslím si, a o tom se tady přesvědčovat nemusíme, že platí padni komu padni, přijde-li se tam na cokoliv, nechť ten, kdo za něco nesl odpovědnost a pochybil, za to zaplatí, nicméně vás jsem, pane místopředsedo vlády, tady slyšel říkat na mikrofon, že Česká exportní banka je hyperprůser, říkal jste, co všechno je tam za problémy a podobně, a přitom jste také říkal, že chcete se v české politice chovat jako kdyby Česká republika byla vaše vlastní firma. Ve firemní kultuře bývá zvykem, že když někdo něco zkazí - a myslím si, že řešíte ve svých firmách řadu významných problémů - pak si toho dotyčného vezmete, potrestáte ho v rámci možností, stát má řadu nástrojů jak potrestat své úředníky, ale určitě nikam nechodíte do novin, abyste všude říkal o tom, co špatného se děje ve vašich firmách. Ty lidi potrestáte a pak případně zveřejníte, že se něco takového dělo. Já si myslím, že Česká exportní banka je významnou institucí navenek, v zahraničí ji sledují, že by stálo za to být nápomocen orgánům činným v trestním řízení řešit ty věci, ale řeknu nejdříve jednat, potom mluvit a zachovat firemní kulturu v této věci.
Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji. Kolegyně, kolegové, já nevím, v čem je ta kultura. Tak ten průšvih v České exportní bance je vlastně důsledek managementu, který tam dosadil pan Topolánek. To je všeobecně známo. Jsou všeobecně známa i jména managementu, který je vyšetřován a který se tam pravděpodobně obohatil. A samozřejmě Česká exportní banka vlastně ani nikomu nepatří, protože Ministerstvo financí tam má kousek, průmysl tam má kousek a vlastně, jak se to už stalo zvykem v našem státě, tak tady nikdo netuší, co je to výkon akcionářských práv.
Tady jsme si zvykli, že většinou ty státní firmy vlastně řídí naše politiky, popřípadě jim něco přihrají.
Takže já nevím, co jsem udělal špatně, já nechápu vůbec jak Česká exportní banka mohla schvalovat případy, jako výstavbu apartmánů v Tunisu, kde není ani česká cihla, ani malta, ani cement, ani dělník. Vůbec celý systém, já rozumím tomu exportu, protože vím, co to je export, ale ten systém, že exportér vlastně vybere toho klienta, český exportér, a ručí za to jenom 2,5 %, to já považuji za absurdní. A to si myslím, že by asi dokázal každý takhle exportovat, aby ten v podstatě ten problém padl potom na stát. Takže podle mého názoru Česká exportní banka potřebuje zásadně změnit.
Stávající ředitel je nominant, tam ho doporučil pan Nečas. Ten samozřejmě za to asi nemůže, ale ta banka nemá žádnou strategii. Nikdo nekontroluje ty exportéry, kolik skutečně nakoupili českých surovin, a proč jsme stavěli minihuť na Slovensku za 5 miliard, a proč jsme nechtěli nějaké zásadní garance od těch exportérů. Tak když někdo chce exportovat, tak by měl asi více ručit, než 2,5 %. Měl by možná ručit podstatně více. A stejně on by měl být příjemce těch peněz, a ne nějaký subjekt cizí, kde Česká exportní banka vlastně jen analyzuje na základě nějakých papírů, protože Česká exportní banka nemá síť nějakých zástupců.
No a samozřejmě je tam problém s těmi sklárnami, kde byl nějaký hloupý nápad prodávat pohledávky, a ta nabídka byla úplně směšná. Naštěstí se to zrušilo. Místo toho, aby ta exportní banka to měla tak ošetřeno, abychom se například k těm aktivům mohli dostat, protože jedna ta sklárna vyrábí. Takže nevím, proč jsme ji nepřevzali, a proč ji například neprovozujeme. Je tam vícero problémů a já si myslím, že celkem rozumím tomu, co jsou to exporty a co jsou to úvěry, a tohle je jeden z příkladů, jak stát se špatně stará o své kapitálové účasti. Proto je tam dneska 16 miliard nedobytných úvěrů. Je to samozřejmě garantováno EGAPem, ale já si myslím, že exportní banka musí zásadně změnit svou strategii a musí jasně definovat, komu ty peníze bude dávat. A když jsem poprvé požádal pana ředitele, aby mi dal nějaké podklady, tak mi dal ty zahraniční příjemce, kteří mi nic neříkají. Ale potom, když jsem požádal o ty exportéry, tak div se světe, je jich strašně málo, těch hlavních. Jsou to stále stejné firmy.
Takže si myslím, že je to velké téma, a bohužel občas se u nás stává, že když je státní banka, vzpomínáme si na ČKA, když to tedy řídí kvazi zástupci, kteří možná na to úplně nemají kompetenci, nebo zasahují do toho politici, tak to tak dopadá. Takže jenom tolik.
Poslanec Petr Bendl: Děkuji, já s vámi v tomhle, pane místopředsedo vlády, velmi souhlasím. Pojďme diskutovat o změně parametrů. Máte k tomu řadu kompetencí a podobně. Otevřeme tu debatu, jak pomoci českým exportérům, ale takhle to zatím spíš vypadá, že pořadí je fakt, že Česká exportní banka nikdy nepodporovala příliš zemědělský sektor.
Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Já jsem skutečně nepochopil, co to má se zemědělským sektorem. Mimochodem Agrofert je čtvrtý největší exportér, i když jsem si říkal, že o tom nebudu mluvit. A nikdy v České exportní bance neměl úvěr. A taky jsem investoval v Číně z vlastního miliardu. Podvedli mě, okradli mě, ale byly to moje peníze, ne státní. Takže nevím, co tu pletete do toho, pane Bendle, zemědělství. V úterý v 17.30 tady sedíme pan ministr Mládek, já, pan Klumpar a další zástupci České exportní banky, tak jste srdečně zván k této debatě o nové koncepci.
Psali jsme:
autor: PSP ČR
_profil_top.jpg)
