Z pohledu daňového řádu nebyla naplněna podmínka mimořádné události předpokládaná daňovým řádem, kdy argument výkyvů cen energií uvedený v generálním pardonu nelze považovat za mimořádnou událost. Za tuto událost jsou vnímány především živelní pohromy jako tornádo na jižní Moravě, covidová a jiné epidemie, válečné konflikty, rozsáhlé průmyslové havárie, apod. Skutečnost, že i významný růst cen energií má negativní dopady na poplatníky a plátce DPH, tak sama o sobě nestačí pro naplnění zákonných podmínek prominutí daně prostřednictvím generálního pardonu.

Jako druhý důvod pro zrušení generálního pardonu byl shledán rozpor s právem Evropské unie určujícím minimální sazby DPH. Snížená sazba u dodání plynu a elektřiny nemůže být obecně nižší než 5 %, konkrétně v případě České republiky nižší než 10 % (druhá snížená sazba).

„Rád bych zdůraznil, že zrušení loňského opatření bývalé ministryně financí není žádným mým politicky motivovaným rozhodnutím, ale výsledkem transparentního přezkumného řízení u nezávislé rozkladové komise. Ta prošetřovala vnější podnět právnické osoby, přičemž ministr financí je za zákona povinen se každým takovým podnětem zabývat,“ říká ministr financí Zbyněk Stanjura a dodává: „Výsledek vnímám hlavně jako procesní narovnání toho, že není možné ohýbat nástroje daňového řádu směrem k vlastním politickým cílům. Především chci ale všechny uklidnit, že občanům ani firmám tímto rozhodnutím nevzniká povinnost komukoliv cokoliv zpětně doplácet.“