Ředitel BIS Michal Koudelka ve Sněmovně pronesl varovná slova: „Mnohem pravděpodobnější je jeho (Ruska) pokus o napadení jedné z členských zemí NATO, například v Pobaltí, s cílem otestovat rychlost a tvrdost reakce Aliance. Na to musíme být připraveni, proto musíme jasně a bezvýhradně deklarovat naši jednotu a odhodlání se bránit, protože jen tak můžeme ruského agresora odradit od tohoto velmi nebezpečného dobrodružství.“ Co na to říkáte? Dává to smysl? Případně je v pořádku, aby takto veřejně šéf kontrarozvědky hovořil?

Koudelka je smutný klaun – deklarací jednoty a odhodlání prý odradíme agresora! To opravdu odpovídá atmosféře konference, svolané bývalým svazáckým funkcionářem Žáčkem. Když slyším takovéto žvásty, jako bych se vracel do dob minulého režimu.

Pak ale není divu, že se hovoří o NATO jako o papírovém tygru s mozkovou mrtvicí.

Pokud jde o to Pobaltí, předpoklady k vyprovokování ruské reakce jsou plněny: rozšiřování NATO až k ruským hranicím považovali za provokaci vůči Rusku Koudelkovi zřejmě úplně neznámí lidé, jako George Kennan, Henry Kissinger, Zbigniew Brzezinski či William Burns, krom mnoha dalších. Jazykový útlak rusky mluvících obyvatel je v Pobaltí jevem, který EU cíleně ignoruje. Výstavba vojenských instalací NATO těsně u hranic s Ruskem je celkem běžnou praxí, stejně jako využívání vzdušného prostoru zemí NATO k útokům na Rusko, když již země NATO poskytují nejen výzbroj, ale i aktuální bojové informace. K dalším provokacím můžeme počítat pobaltskými státy nezakazované oslavy nacistických divizí z druhé světové války, stovky míst pojmenovaných po banderovcích.