Děkuji za slovo. To vysvětlení je poměrně jednoduché.

Když probíhá připomínkové řízení, tak každý resort včetně Ministerstva financí uplatňuje připomínky. A pokud je rozpor, tak rozhodne vláda jako celek. To je procedurálně nebo procesně. Já to považuju za správné rozhodnutí. Kdyby to bylo na mně, tak to zruším i ve veřejné sféře. A to byl kompromis, že v té veřejné sféře to zatím necháme než najdeme lepší, efektivnější systém odměňování lidí, kteří pracují ve veřejné sféře, protože stávající systém je podle mě byrokraticky příliš náročný, nepřehledný. Když si vezmete, kolik máte tarifů, kolik máte tříd, kolik máte stupňů a k tomu zaručené mzdy, tak je to všechno mimořádně komplikované. Podle mého názoru ve veřejné sféře je příliš upřednostněn princip seniority. Pak si stěžujeme, že nám roste průměrný věk lidí, kteří pracují pro stát a podobně.

Ale protože to není jednoduchá operace, tuhletu změnu provést, tak já považuju za dobrý kompromis, aby to bylo alespoň pro privátní sféru. Co to byla zaručená mzda? Řekněme, co to je? To je osm minimálních mezd! Osm minimálních mezd. Ne, dneska je osm, ano, budou čtyři, je mimořádně komplikované. Zkuste někdy si vzít nějakou firmu, všechny pracovní pozice a zatřídit je do stávajícího systému zaručených mezd. To jsou stovky a tisíce pracovních pozic jménem, jak se ty pracovní pozice jmenují, a u některých profesí vlastně nebylo jasné, jestli mají být ve skupině 5, 6, 7 a podobně. Navíc podle mě klíčová je roční mzda a ne měsíční a podobně. Takže to dělalo opět byrokratické překážky. Přes 98 % lidí bere automaticky vyšší než zaručenou mzdu. To je vidět, že to prostě není potřeba. Nevím, proč by stát měl určovat kromě minimální mzdy, na tom je shoda, proč by měl určovat i nějakou zaručenou mzdu pro každou další profesi. Je to v Evropě zcela neobvyklý nástroj.