Z této analýzy bude vycházet startupový zákon, který vytvoří přívětivé prostředí jak pro rozvoj začínajících firem v Česku, tak pro investory. „Byrokracie a neflexibilita jsou velkým nešvarem českého právního prostředí, se kterými se na MPO snažím postupnými kroky bojovat. Jinak tomu není ani u startupů, kde narážíme na zbytečná omezení bránícím v jejich rozvoji. Proto jsme připravili analýzu startupového prostředí, ze které budeme vycházet při přípravě startupového zákona. Chceme, aby Česko vyhrávalo, a aby startupy a rozvíjející se firmy zůstávaly u nás, ne aby se stěhovaly do zahraničí,“ říká ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček.

Studie vychází z odborné literatury, dotazníkového šetření s více než 200 startupy, případových studií zahraniční praxe a hloubkových rozhovorů s pěti českými zakladateli startupů. Evropská ekonomika dlouhodobě zaostává za USA mimo jiné kvůli slabší výkonnosti technologického sektoru. V Česku nyní působí 167 startupů na milion obyvatel, zatímco evropský průměr je 201 a v USA 512. V regionálním srovnání pak například Estonsko dosahuje 843 startupů na milion obyvatel.

„Analýza ukazuje, že klíčovým problémem českého prostředí je nízký počet vznikajících a rostoucích technologických firem. Startupy se potýkají zejména s vysokou daňovou a administrativní zátěží, právní nejistotou, omezeným přístupem ke kapitálu či chybějící regulací zaměstnaneckých akcií (ESOP). Naším cílem je současný stav změnit,“ říká náměstek ministra Štěpán Hofman, který se na proměně startupového prostředí podílí, a dodává: „Klíčovou roli bude hrát nový startupový zákon, který vytvoří atraktivní prostředí pro startupy a pomůže začínajícím firmám růst a využít jejich potenciál.“