Ministryně obrany Jana Černochová se během zasedání sešla také se švédským ministrem obrany Palem Jonsonem. Hlavními tématy jednání byly provoz letounů JAS-39 Gripen ve výzbroji AČR a rozšiřování spolupráce na podporu Ukrajiny. Se svým italským protějškem Guidem Crosettem pak podepsala tzv. Dopis o záměru, který otevírá možnost dalšího posílení spolupráce mezi ČR a Itálií v souvislosti s letouny F-35, a to nejen v oblasti obrany, ale i pro český průmysl, pokud vláda pořízení těchto strojů pro ČR schválí.
Podporovat Ukrajinu budeme i na nadále
Česká republika patří od začátku konfliktu k nejvýraznějším podporovatelům Ukrajiny a hodlá v tom i nadále pokračovat. Snahu o maximální pomoc této zemi dokumentují rovněž v minulých měsících podepsané dohody, které řeší mimo jiné opravy a údržbu zbraní, jejich vývoj, a modernizaci a opravy obrněné techniky.
Nemalá je rovněž pomoc při výcviku. Do konce tohoto roku by se mělo v ČR vycvičit až 4000 ukrajinských vojáků v rámci mise EUMAM. Češi cvičí jednotky až do úrovně praporu a specialisty. Armáda ČR vysílá také mobilní výcvikové týmy do Polska. „V roce 2024 plánujeme ve výcviku pokračovat a rovněž navýšit možnosti našich mobilních výcvikových týmů,“ sdělila ministryně obrany.
Mgr. Jana Černochová
Dodávky vrtulníků i výcvik pilotů
K nejdůležitějším bezpečnostním zárukám pro Ukrajinu patří podle ministryně Černochové kromě výcviku dlouhodobé dodávky zbraní a podpora integrace do euroatlantických struktur. Česká republika proto pokračuje nejen v dodávkách těžké techniky či prostředků protivzdušné obrany: „Aktuálně plánujeme dodat další bitevní vrtulníky a prověřujeme také možnosti přispět k výcviku ukrajinských pilotů na letouny F-16, případně i na jiné platformy,“ prozradila ministryně.
EPF a bilaterální pomoc si nesmí konkurovat
Dovládne Fialova vláda do voleb 2025? Bez ohledu na vaše přáníAnketa
Ministři obrany EU rovněž diskutovali další financování podpory z kapitoly EPF, tedy Evropského mírového nástroje. Ten byl zřízen před dvěma lety jako mimorozpočtový fond za účelem financování činnosti EU v rámci Společné zahraniční a bezpečnostní politiky zaměřené na zachovávání míru, předcházení konfliktům a posilování mezinárodní bezpečnosti.
EPF také finančně kompenzuje vojenskou pomoc Ukrajině těm členským státům, které se do ní zapojí. ČR dostala od EPF doposud ve dvou platbách 14,7 milionu EUR, další částky jí budou vypláceny postupně v dalších letech.
Podle ministryně obrany je v otázce financování vojenské podpory Ukrajině klíčová udržitelnost a předvídatelnost. „Je třeba zvážit celkovou podobu naší podpory a preferovaný postup jednotlivých členských zemí. To znamená zajistit, aby se bilaterální aktivity na jedné straně a opatření v rámci EPF na straně druhé vzájemně posilovaly a nekonkurovaly si.“
Pozor na vliv Ruska v Sahelu
Ruská agrese nemá vliv jen na dění na Ukrajině a v přilehlém regionu. Ministři obrany zemí EU, za účasti představitelů NATO a OSN, proto během zasedání diskutovali i o bezpečnostní situaci v Sahelu a na Balkáně.
Situace v Sahelu je v posledních měsících napjatá, v řadě zemí proběhly vojenské puče. Podle ministryně obrany Jany Černochové je jedinou cestou snížení vlivu Ruska v Sahelu. „Nedávné události v Nigeru opět ukázaly, že v tomto úkolu jako západní společenství opakovaně selháváme. Nyní je klíčové, abychom nezatlačili Niger do ruských rukou,“ prohlásila. Pozornost musí evropské společenství podle jejích slov věnovat také západnímu Balkánu.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: PV
