Ministryně Jourová: Služební zákon nepotřebujeme kvůli Bruselu, ale kvůli sobě

Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně a vážení kolegové, já bych si nejdříve dovolila reagovat na to, co tady zaznělo ohledně potřebnosti či nepotřebnosti zavedení účinnosti služebního zákona k 1. 1. 2015, a pak bych se ještě dopustila několika obecních poznámek k zákonu, o kterém právě jednáme.

Je zcela jasné, jak z řady oficiálních i neformálních jednáních se zástupci Evropské komise, a to z direktorátu Zaměstnanost a z direktorátu Regio, že Komise trvá na tom, aby zákon v České republice byl účinný k 1. 1. 2015. Máme to tedy v záznamech z jednání, máme to i v několika takzvaných Official Statements, kde je zcela jednoznačně tato podmínka vyslovena. To znamená, jestliže se dnes snažíme projednat zákon tak, aby byl účinný k 1. 1. příštího roku, činíme tak s plnou vahou odpovědnosti za to, aby byla odblokována bariéra pro čerpání evropských fondů, které jsou pro Českou republiku rezervovány pro léta 2014 až 2020.

Mohu to zdokumentovat v písemných dokladech, ale domnívám se, že by mohlo stačit toto mé prohlášení.

Každopádně obecněji k tomu, co říkal pan Kalousek, že totiž v tom materiálu, který tady přednášel a který byl zveřejněn - já na to říkám budiž, je zveřejněn, není to nic proti ničemu, tak myslím si, že my se nesnažíme připravit ideální zákon, který bude vyhovovat Bruselu. My přece připravujeme zákon, který potřebujeme jako Česká republika dlouhodobě, nikoliv kvůli evropským fondům, ale kvůli republice samé, kvůli tomu, abychom zprofesionalizovali a zmodernizovali českou státní správu.

Evropská unie je, prosím pěkně, 28 států, a ty státy mají svou historii, svou tradici, svůj systém politiky a veřejné správy. Samozřejmě v těch státech žijí národnosti, které podléhají nějakým kulturním vzorům a tradicím. Není tedy možné hledat takový zákon, který by vyhovoval ideální představě Bruselu. Žádný takový zákon neexistuje a kdo jste se dívali na srovnání služebních zákonů a systémů veřejné správy v jednotlivých evropských zemí, tak jste k tomuto museli dojít. Zkrátka každý zákon, jakkoliv se snažíme o zachování toho obecného, které nám vlastně káže členství v Unii, káže nám to evropská legislativa, na které se podílíme, tak každá země má i to své specifické, které se odráží v národní legislativě. To znamená, zcela nutně se v zákonu o státní službě, který předkládáme, musí odrážet tato naše státní specifika, která vycházejí z historie, tradice atd., z toho všeho, co jsem říkala, že tím, co odlišuje jednotlivé členské státy.

Odmítám proto takový názor, že pokud uděláme takový zákon, který bude Brusel kritizovat, pak děláme špatný zákon. Myslím si, že je jenom na nás, abychom vyargumentovali, proč ten který zákon je dobrý pro Českou republiku. Nechceme šplhat vůči Evropské unii. To tady také zaznělo v tom, co tady říkal pan kolega Kalousek. Právě to, že si obhajujeme svoje cesty, tak tím ukazujeme, že jsme svébytný členský stát Evropské unie.

Znovu tedy říkám, že pro evropské fondy je to tvrdá podmínka, takzvaná ex ante kondicionalita, že to mohu dokázat, včetně toho termínu, který už jsem také zmínila.

Teď obecně k tomu, co já považuji za důležité na služebním zákoně. Hodně se o něm hovoří jako o jakési mantře vůči fondům. Je to něco, co podle mnohých také občana moc nezajímá. Je to velmi zvláštní a náročná materie, kterou jsme museli zvládnout za půl roku. Myslím si, že je na tom, co překládáme, vidět obrovský kus práce. Znova je nutné připomenout, že předešlé vlády zákon nedostaly do plné účinnosti. Musím upřímně říct, že při práci na pozměňovacím návrhu ke služebnímu zákonu jsem si mnohokrát říkala, že celkem chápu, že byla obava z toho, přivést ten zákon do účinnosti. Nejenom proto, že to je zákon, který má potenciál zcela rozvrátit státní správu, měl by mít potenciál ji napravit, zmodernizovat, zprofesionalizovat.

Myslím si, že v tom oddalování účinnosti ze strany našich předchůdců ve vládách /různých, protože to skutečně trvalo od roku 2002/ byla i určitá obava z toho, že zákon přinese velké sebeomezení politiků. Myslím si, že ten zákon, pokud má fungovat jak je připraven, to znamená, že má být oddělena sféra politiky od sféry profesionální výkonné státní správy, že tím se můžeme velmi přiblížit tomu, co jsem osobně vždycky velmi obdivovala například na Velké Británii, kde - když jsem stážovala - jsem viděla, že tam politici věděli, kde začíná a končí jejich pravomoc, že se mají zabývat strategií a politikou a že výkon, který bude bezchybný a nestranný, mají nechat na profesionálních úřednících. Tam bych byla ráda, abychom směřovali především tím, že přivedeme k účinnosti služební zákon.

Účelem zákona je, jak se často opakuje, depolitizace. Já to slovo nemám moc ráda, protože se tím operuje a moc se neví, co to je. Je to přesně to, o čem jsem mluvila například u Velké Británie. Ale účelem zákona je i modernizace české státní správy. Víme, že žijeme v rychle se měnícím světě a česká státní správa by měla být schopna reflektovat změny v okolním světě a měla by být schopná tyto změny také přivádět v život a pomáhat pozitivní inovaci, která námi ve společnosti probíhá.

Dále by měl služební zákon přinést stabilitu. Já jsem léta pracovala jako lektorka projektového řízení a dělala jsem stovkám lidí testy na týmové role. Ten test - kdyby vás to někoho zajímalo - se jmenuje Belbinova typologie, kde se vlastně zjišťuje, jací lidé mají hrát jakou roli v týmu. Nebudu to příliš detailně popisovat. Každopádně, když jsem dělala ty testy úředníkům, tak jsem vždy zjistila, že úředník typově je člověk, který má rád stabilitu, nemá rád rizika, rizik se poměrně značně bojí, pokud ho vykývneme z té stability, tak jeho výkonnost značně poklesává a samozřejmě se to potom podepisuje na jeho práci. Kdyby vás to zajímalo, tak v české státní správě, jak jsem z těch testů vyrozuměla, není příliš mnoho inovátorů, není tam příliš mnoho razantních developerů, není tam příliš mnoho lidí, kteří chtějí měnit věci. A já říkám, že je to tak dobře, protože státní správa má mít tuto základní vlastnost, kterou je stabilita.

Myslím si, že služební zákon může tuto stabilitu přinést, může přinést uklidnění, přestože teď, v době, kdy jej budeme zavádět, bude možná částečně státní správa znervóznělá, destabilizovaná, ale já věřím, že to bude jenom po krátkou přechodnou dobu.

Stabilita souvisí s kontinuitou. Jako člověk, který se potýká se systémy čerpání evropských fondů, toto považuji za velmi těžký problém české veřejné správy obecně, že totiž je diskontinuita, že po každých volbách se mění lidé na klíčových postech a že vlastně vždycky volby, když se blíží, znamenají značnou dávku poklesu výkonnosti už před volbami, protože se takzvaně čeká a pak, než se rozjede nový systém často s novými lidmi, tak samozřejmě výkonnost pomalu nabíhá.

Mimochodem, teď se nám to projevilo i na tom, za co jsme kritizováni, že vyjednáváme dohodu o partnerství se skluzem. Bohužel Poláci neměli volby a tu dohodu do Bruselu mohli poslat v lednu. My jsme to udělat nemohli, protože se čekalo na novu vládu. Tady ovšem musím říci, že do značné míry je to dobře, protože nová vláda měla možnost si svoje programové priority do té dohody promítnout.

Každopádně kontinuita a institucionální paměť je něco, co velmi nutně ve veřejné správě potřebujeme.

Vrátím se ještě k tomu, proč Evropská komise tak zásadně tlačí na to, abychom měli služební zákon, který bude mít evropské standardy a který bude reflektovat české podmínky.

Evropské fondy jsou speciální agenda. Není to každodenní operativa - a teď se omlouvám všem úředníkům, kteří tu operativu dělají - kde se razítkuje pod zorným úhlem věčnosti. A znovu se omlouvám, nemyslím to zle. V evropských fondech máte vyměřený čas, peníze a lidi. Čerpání evropských fondů je klasické projektové řízení. A právě proto je potřeba, aby ty týmy byly stabilní a aby mohly projekty realizovat bez nějakých výkyvů.

Dalším problémem, proč Evropská komise tlačí na služební zákon, je to, že pokud rozdělujete dotace a jste řadovým úředníkem, který třeba boduje projekty nebo dokonce rozhoduje o tom, že některé projekty nesplnily formální náležitosti a dá návrh na vyloučení, pak jsou tito úředníci pod obrovským tlakem. Může to být tlak žadatelů, různých zájmových ekonomických skupin a bohužel i politické tlaky.

Je velmi žádoucí, aby úředníci, kteří implementují evropské fondy, se nemuseli bát těchto tlaků a aby byli stabilní ve svých pozicích. Říkám to s plnou vahou odpovědnosti člověka, který teď řídí resort dotací a který také zažil doby kolem roku 2004 a 2005, kdy někteří úředníci se obávali určitých tlaků a já jsem tehdy byla velmi ráda, že to ustáli, musím říci. Ale ta atmosféra nejistoty není dobrá.

Evropská komise vidí, že nedostatek služebního zákona, resp. jeho neexistence, způsobuje v české státní správě velkou fluktuaci, velké výkyvy a velké problémy s výkonností.

Dámy a pánové, já bych byla velmi ráda, kdybychom tady vedli bohatou diskusi, protože samozřejmě podněty každého jsou důležité. Vím o tom, že se bude jednat i s opozicí o některých návrzích, které tady padly či padnou, ale byla bych velmi ráda, kdyby všichni na sebe přijali tu část odpovědnosti, kterou máme za to, že služební zákon bude od 1. 1. 2015 účinný.

Děkuji za pozornost. (Potlesk.)