K pilíři nyní probíhá veřejná konzultace a jeho podoba bude představena počátkem roku 2017. „Pilíř, který je určen primárně pro země eurozóny, by měl být otevřen pro všechny členské státy a neměl by vést k vytváření překážek na volném trhu. Pro sbližování sociálních práv je zásadní posilovat hospodářskou a sociální soudržnost členských států a podporovat důstojné pracovní a životní podmínky. Situace, kdy stejná firma platí výrazně nižší mzdy v nových členských zemích ve srovnání s těmi starými, je neudržitelná,“ uvedla ministryně Michaela Marksová.

Rada rovněž vzala na vědomí zprávu slovenského předsednictví o postupu při projednávání revize směrnice o vysílání pracovníků, která mění pravidla pro odměňování pracovníků vyslaných na území jiného členského státu v rámci poskytování služeb. Návrh v květnu 2016 odmítlo 11 národních parlamentů a spustilo proces tzv. žluté karty. Evropská komise však námitky odmítla a Rada v projednávání návrhu pokračuje. Dosud se však nepodařilo nalézt shodu nad podobou revize. Problémem je zejména ustanovení o rovném odměňování, které podle některých členských států (včetně ČR) omezí volný pohyb služeb v rámci jednotného trhu EU a bude mít významné negativní dopady zejména na malé a střední podniky v zemích s nižšími mzdami. Návrh Komise přitom neřeší hlavní problémy spojené s vysíláním pracovníků, jako jsou nelegální práce, falešná samostatná vý dělečná činnost a fingované společnosti (letter box společnosti) zakládané zahraničními firmami v zemích s nižšími mzdami za účelem najímání pracovníků a vysílání k sobě do svých zemí.