Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážený pane poslanče, dámy a pánové. Nad problematikou postupu finančního úřadu při zjišťování informací o svatební hostině se zde setkáváme už poněkolikáté. Aktuální souhrnnou písemnou odpověď na vaši interpelaci, pane poslanče, následující po odmítnutí předchozí odpovědi Poslaneckou sněmovnou, jsem zaslala 3. ledna 2019. Takže všichni, předpokládám, kdo měli zájem, se s ní mohli seznámit. Takže já se pokusím tu svoji odpověď teď ve stručnosti shrnout.

Ještě k vaší procedurální výtce. Ten nesouhlas Poslanecké sněmovny byl dán z procedurálních důvodů. Věcné důvody jsem nezaznamenala, že by Poslanecká sněmovna vyjádřila a posun jsem vnímala tak, že byl dán především tím, že byla realizována dohlídka, ke které jsem vyzvala tehdejšího generálního ředitele Martina Janečka.

Takže obecně jenom pro vaši informaci. Samozřejmě shrnu v obecné rovině tu argumentaci. Pak se vám pokusím namodelovat příklad, ale ten samozřejmě nebude vycházet ze znalosti konkrétního spisu a pak vám řeknu, jak dopadla dohlídka a k čemu jsem vyzvala finanční správu.

Jenom na úvod, znovu to zopakuji. Vím, že jsem to na této půdě říkala již několikrát. K 1. lednu 2013 byl velmi významným způsobem změněn kompetenční zákon o Finanční správě a tím byl dán základ toho, že se Finanční správa striktně odpolitizovala. To znamená, už ji neřídil odbor Ministerstva financí, jak bylo běžné do té doby, ale začalo ji řídit Generální finanční ředitelství, které má vlastně jediné kompetenci rozhodovat o metodice a o směřování, třeba principiálně v kontrolní činnosti.

Tento kompetenční zákon o Finanční správě přesně vymezuje kompetenci ministra financí. A ty já nepřekročím nikdy ani o milimetr. A jasně je tam dáno, jaké kompetence ministr financí má. A když se tam podíváte, tak zjistíte, že vůči Finanční správě má velmi omezené kompetence a je to dobře. Protože tím pádem se orgány Finanční správy zbavily politického vlivu, který byl do té doby běžný.